Byl to šok, vzpomíná pamětnice na křišťálovou noc
Je tomu přesně 80 let od křišťálové noci. Zavádějící název pro děsivou noc, která se stala předehrou strašlivého holocaustu. Přímým svědkem ničivého řádění v Königsbergu byla tehdy jedenáctiletá židovská dívka Nechame Droberová. Takto na události vzpomínala v roce 2013, kdy jsme v Zápisníku zahraničních zpravodajů připomínali výročí 75 let.
Během jedné dlouhé noci shořely v Německu, Rakousku a Sudetech stovky synagog, ulice měst byly poseté střepy z oken a výloh židovských domů. Ve světle požárů zářily jako křišťály. „Měli jsme z okna výhled na synagogu, takže když začala 9. listopadu hořet, sledovali jsme to přímo z okna,“ vzpomíná Nechame Droberová, které tehdy bylo 11 let. Spolu s rodiči a sourozenci žili v Königsbergu, dnešním Kaliningradu.
Záminkou teroru byl atentát
„Byl to šok. Slyšeli jsme těžké kroky na schodišti. Pak někdo zaklepal na dveře. Stál tam esesák. Vyházel nám všechny věci ze skříně na podlahu a křičel na nás. My děti jsme měly strach. Otce pak zatkli a my zůstaly samy s matkou,“ vypráví Nechame Droberová.
„Příkaz přišel z Mnichova od Hitlera. V Mnichově se právě konalo setkání nacistické elity. Když se dozvěděl o smrti diplomata v Paříži, vydal nepřímý pokyn,“ říká Ulrich Baumann, kurátor výstavy Hoří v berlínském muzeu: Topografie teroru. Výstava z roku 2013 názorně zobrazovala protižidovský pogrom.
Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na legačního tajemníka na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha. Toho 7. listopadu 1938 dvěma výstřely zranil 17letý Žid Herschel Grynszpan.
Podle Armina Fuhrera nebyl stav diplomata nijak vážný, ale pravděpodobně na Hitlerův pokyn Ernsta vom Ratha nechali zemřít. Armin Fuhrer poslední roky strávil v německých i francouzských archívech. Vydal knihu, která odhaluje nové pozadí činu, který se stal záminkou pro rozpoutání protižidovského pogromu.
Vzpomínky, které se nedají zapomenout
Jednoznačně vylučuje, že šlo o čin z vášně mezi homosexuálním párem, jak se v minulosti psalo. Herschel Grynszpan se chtěl pomstít za bezvýchodnou situaci své rodiny. Stejně jako tisíce dalších polských Židů byli vypovězeni z Německa do Polska. Poláci je ale odmítli zpátky přijmout a běženci živořili dlouhé týdny v bídných podmínkách na hranicích.
Nacistická propaganda atentát na svého diplomata okamžitě využila jako důkaz židovského spiknutí.
„Bylo zničeno 1200 synagog. Během té noci zemřelo sto lidí, v dalších dnech putovalo 30 tisíc mužů do koncentračních táborů.“ Výstava v Berlíně ukazovala dobové fotografie zničených synagog. A také to, co je dnes na jejich místě. Jeden z panelů patřil synagoze v Kaliningradu, jejímuž zničení přihlížela Nechame Droberová.
„Před dvěma lety jsem se tam vrátila, když se tam odhalovala pamětní tabule. Byl to náročný den.“ Stejně náročná byla pro paní Nechame, která žije v Izraeli, i návštěva Berlína. Přijela se podělit o své vzpomínky. Přivezla i židovskou hvězdu, kterou tehdy nosila na šatech.
„Jsou to vzpomínky, na které se nedá nikdy zapomenout,“ dodává Nechame Droberová.
Související
-
Jaké byly osudy československých Židů v Belgii?
V belgickém Mechelenu za druhé světové války vznikl tábor, odkud vlaky s deportovanými lidmi odjížděly. Hned naproti němu před několika roky vyrostlo muzeum holocaustu.
-
Příběh Maxe Mannheimera: Křišťálová noc, to byl teprve začátek
Příští rok v listopadu uplyne už 80 let od pogromu, známého jako Kristallnacht neboli Křišťálová noc. Nacistický aparát tehdy zorganizoval a 9. listopadu 1938 zača...
-
Před 80 lety rozpoutali nacisté Křišťálovou noc. Ničili obchody, zapalovali synagogy a zavraždili na sto Židů
V noci z 9. na 10. listopadu uplyne 80 let od židovského pogromu známého jako Křišťálová noc. V přímém důsledku zemřelo na sto Židů, 30 tisíc jich skončilo v koncentračních táborech.
