Byl Mendel skutečně Mendel? Vědci identifikovali ostatky otce genetiky, teď zkoumají jeho genom

Augustiniánská hrobka stojí na kraji Ústředního hřbitova v Brně. Koncem června z ní archeologové vytáhli Mendelovu cínovou rakev. „Hrobová jáma se posouvala a Mendelův hrob částečně zasahoval pod základ. Čtyři dny nám zabralo řešení, abychom rakev pohodlně vyzvedli bez toho, aby se rozpadla,“ popisuje vedoucí týmu archeologů Marek Peška.

Čtěte také

Příběh Gregora Mendela ukazuje, že když nás potká neúspěch, možná jsme zakopli o zlato, věří Marek Vácha

Od pasu nahoru byla kostra zachovaná, od pasu dolů spíš rozpadlá. „V rakvi jsme našli kostru v šatech. Rakev měla dno polepené dobovými novinami z října 1883,“ říká antropoložka Eva Drozdová, která ostatky otce genetiky spatřila.

Popularizace genetiky

Mendel zemřel na začátku ledna 1884, bylo mu 61 let. K jeho exhumaci museli dát souhlas augustiniáni, do jejichž řádu patřil. Ti poskytli i další materiál, aby vědci mohli potvrdit, že Mendel je v Brně skutečně pohřbený. To provedli analýzou DNA. 

„Podařilo se najít jeho vlas v jeho oblíbené knize Astronomie. Z něj jsme izolovali DNA a sekvenci jsme poté porovnali s DNA ze zubů z ostatků,“ vysvětluje genetička Šárka Pospíšilová.

Výzkumníci Mendelovy ostatky vytáhli hlavně proto, že chtějí zrekonstruovat jeho genom. Podařilo se jim to zatím ze 70 procent. Chtějí třeba zjistit, zda neměl předpoklady ke genetickým nemocem, hlavním cílem je ale popularizovat genetiku jako vědní obor. Nyní už Mendelovy ostatky odpočívají zpátky v jeho hrobce.