Bobří populaci u Rozvadova monitorují fotopasti i bluetooth čtečky

20. leden 2019

Pokud chcete dokázat, že se na nějakém potoku usadil bobr, nezbývá někdy než nazout nepromokavé boty a jít se brodit blátem. Reportér Vojtěch Koval vyrazil do západních Čech společně s vědci z České zemědělské univerzity, kteří sledují pohyb bobrů mimo jiné i pomocí čteček bluetooth signálu.

„Ve vymezeném území procházíme veškeré vodní toky a sledujeme aktivitu bobrů, která je v zimě dobře pozorovatelná. Pro určování polohy používáme GPS souřadnice. Na každém místě nálezu si zaznamenáme, jak velké množství okusu a které dřeviny, tam bobři zkonzumovali. To potom slouží k odhadu počtu a umístění jednotlivých teritorií,“ popisuje Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Rybám na stopě jsou hydrobiologové u nádrže Římov. Štikám, sumcům a candátům přidělili vysílačky

Život pod hladinou českých vodních nádrží zkoumají hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd

Přehrada Římov u Českých Budějovic je nejspíš nejprobádanější vodní nádrží v Evropě. K výzkumům ji využívají hlavně vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Hydrobiolog Milan Říha, oceněný za svou práci Prémií Otto Wichterleho, v nádrži instaloval systém, který zaznamenává pohyb několika desítek ryb s implantovanými vysílačkami. Obrovský soubor dat doplňují údaje o stavu vody v přehradě.

Schovat před lidmi, ne před bobry

Společně procházíme podél jednoho z menších potoků nedaleko Rozvadova, jen kousek od česko-německých hranic, a hledáme stopy přítomnosti bobrů. Důležitou součástí monitoringu bobrů je také rozmístění fotopastí a takzvaných čteček podél vybraný potoků a říček. S jejich pomocí vědci sledují šíření tohoto dříve vzácného hlodavce.

„V prázdné krajině bez lidí bychom měli strašně jednoduchou práci, protože bychom nemuseli vymýšlet, jak zařízení schovat a zamaskovat. Bohužel většinu času tady strávíme kvůli hledání místa, které nebude nápadné,“ stýská si Aleš Vorel nad nenechavostí lidských rukou.

Monitorujeme 28 bobrů

Čtečka v podobě malé elektrokrabičky má na sobě maskovací zbarvení, aby si jí nikdo na první pohled hned nevšiml. Takových zařízení rozmístil Aleš Vorel s kolegy v oblasti Českého lesa kolem třiceti. „Registrují bobry, kterým jsme v létě při odchytu dali lokátory,“ vysvětluje Aleš Vorel, jehož tým takto sleduje celkem 28 bobrů.

Přírodovědec: Bobří hrozbu v Čechách nevyřeší puška, ale zonace

Stromy ohlodané bobry v okolí elektrárny Dukovany

Bobr evropský znovu osidluje břehy moravských a českých řek. Zatímco ochránci přírody jsou nadšení, vodohospodáři počítají škody způsobené bobrem v řádech desítek milionů korun.

Jejich lokátory vysílají bluetooth signál. Pokaždé, když se dostanou do dosahu jedné ze čteček, ta si informaci uloží i s identifikátorem daného zvířete. Výhodou této metody, kterou vyvinul přímo tým Aleše Vorla, je především malá energetická náročnost bluetooth přenosu. Oproti třeba sledování zvířat pomocí GPS baterie v lokátoru vydrží výrazně déle.

Kam se vydají?

„Čtečky instalujeme uprostřed zimy, protože přechod mezi zimou a jarem je období, kdy se bobři začínají šířit. Mladí bobři opouštějí rodinu a začnou si hledat teritoria a vhodný biotop,“ vysvětluje Aleš Vorel.

Data o pohybu bobrů se ukládají do paměti čtečky. Tým vědců pak v červnu všechna zařízení odinstaluje, data stáhne a vyhodnotí.

autoři: Vojtěch Koval , and | zdroj:
Spustit audio

Související