Blázen do vaření Radek Malár

Radek Malár
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Radek Malár
0:00
/
0:00

Hudební nástroj vyměnil za vařečku a noty za kulinářské recepty – Radek Malár od dětství toužil stát se muzikantem, po základní škole se ale rozhodl, že nepůjde na konzervatoř, ale zkusí kuchařinu. A proto se také zúčastnil Mezinárodního dne kuchařů v Lysé nad Labem, řeč tady nebyla jen o vaření, ale také o dětství.

„Na flétničku jsem začal hrát v hudební škole v sedmi letech, když mi bylo deset, otevřela se tam třída s violoncellem, kterou měla krásná mladá učitelka, a tak si myslím, že táta chtěl zapůsobit a hned mě tam přihlásil. Začal jsem se tady věnovat violoncellu a hrál jsem na něj do patnácti let.“

Violoncello jste tedy pak opustil a začal jste se věnovat jinému hudebnímu nástroji?

„Hudba je stále můj koníček, baví mě saxofon, hrál jsem i na klarinet.“

A jak dlouho se věnujete kuchařině?

„Od svých sedmnácti.“

Není vám líto, že jste opustil muziku?

Radek Malár a Zdeněk Pohlreich

„Když jsem byl mladší, tak mi to líto bylo a čím jsem starší, tím jsem radši, že se věnuji vaření.“

Vymýšlíte i vlastní recepty?

„Vymýšlím. Čím jsem ale starší, tím mám větší respekt k surovinám. Už to není tak bláznivé, jako když jsem byl mladší a myslel jsem si, že čím větší patlaninu vymyslím, tím to bude lepší. Teď se věnuji klasickým věcem, jako vařily naše babičky a používám kvalitní suroviny.“

Baví vás kuchařina více, než hudba?

„Je to tak. Jsem blázen do vaření.“

Zkoušel jste v restauraci vařit i romská jídla?

„Zkoušel a mělo to dobrý ohlas. Připravujeme teď zase tematický týden „letem světem“ k Mezinárodnímu dni kuchařů. Vybral jsem něco z ukrajinské kuchyně, budou tam pelmeně, nebo třeba americké kuchyně.“

Co na to říkají štamgasti?

Radek Malár

„Štamgasty máme úplně úžasné. Podporují mě a dělají nám reklamu.“

Vyučil jste se kuchařem. Vaříte i doma?

„Ano, protože mám tři děti a manželku. Děti poznají, když vařím, i když moje manželka vaří úžasně. Doma vařím opravdu rád, dětem říkám, že mi nemůžou dělat ostudu, jsou děti šéfkuchaře a musí poznat, co jsou kapary, ančovičky a olivy. Když jsme na dovolené, tak chodíme na trh a kupujeme čerstvé mořské plody, pak si je připravujeme na grilu a užíváme si to.“

Kde berete inspiraci?

„Jezdím na soutěže, kulinářské kurzy, účastním se speciálních schůzek šéfkuchařů, kde si vyměňujeme recepty. Všechno je to pořád o vaření.“