Biologická ochrana rostlin

Vědci se proto čím dál tím více snaží najít alternativní metody ochrany rostlin. Patří sem biologické metody regulace, například prostřednictvím hub. Právě touto metodou se zabývají vědci ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.Více se dozvíte z našeho rozhovoru s profesorem Zdeňkem Landou z katedry rostlinné výroby Zemědělské fakulty.

Landa: Biologická ochrana je pojem známý asi široké veřejnosti, zahrnuje v podstatě, co je v přírodě zaběhlé, známé a přirozené. Jde o využívání přirozených nepřátel, to jsou třeba paraziti, predátoři, mikroorganismy. K ochraně rostlin známe řadu mikroorganismů, které vyvolávají onemocnění nazývaná bakterióza, viróza nebo mikróza podle toho, který organismus nemoc vyvolává. Na světě prakticky nenajdeme jediný druh třeba hmyzího škůdce, který by nebyl napadán některým onemocněním typu vir, bakterie nebo houba.

Snahou je nakazit hmyz něčím, co nemá rád.

Landa: Přesně tak, jedná se o řízený systém, z velkého množství vybereme některý druh i jeho kmen, záměrně ho technologicky zmanipulujeme do určité kvality i množství a vracíme ho pak do zájmového prostředí, třeba na pole. Cílem je vyvolat onemocnění, které by stejně vzniklo, ale v menší míře a frekvenci, které rostlině zjevně neškodí.

Kde jsou s takovým postupem docela daleko?

Landa: Je to například u producentů rychlené zeleniny, kde se používají biopreparáty zaběhlé po celém světě a také u polních ekosystémů. Velká pozornost je věnována ekosystémům, které jsou velmi užitečné, protože nevyužívají pesticidy, ale na druhé straně jsou hodně zranitelné. Jakmile pěstujeme nějakou rostlinu na poli, tak je velmi citlivá na napadení škůdci a chorobami. Mám na mysli alternativní či ekologické pěstování rostlin, kde jsou z použití pesticidy vyloučeny a tam pěstitel v tomto režimu pěstování nemá jinou možnost než používat jiné agrotechnické a právě biologické metody.