Bezděz se stal vězením pro královnu a prince
Vypravíme se do někdejšího pohraničního hvozdu, který býval po staletí majetkem českých knížat a později králů. Ostatně husté lesy najdete v okolí našeho dnešního cíle dodnes. Zavedu vás na hrad Bezděz na Českolipsku.
V roce 1264 významný český král Přemysl II., který byl po svém dědovi zván také Otakar, nechal postavit na vyšším z obou bezdězských kopců vojenský kamenný strážní hrad. Do historie bývalého královského hradu mě zasvěcoval kastelán Jan Jurička.
„Dal si ho postavit na obranu obchodní cesty proti loupežným rytířům a lapkům. Hrad měl sloužit k občasným návštěvám krále, když se panovník rozhodl, že bude v okolních hvozdech lovit. Měl sloužit také jako klín proti rozpínající se okolní šlechtě,“ doplnil kastelán.
Král „železný a zlatý“ Přemysl Otakar II. si ovšem Bezděz moc neužil. A bylo ironií osudu, že po jeho smrti v bitvě na Moravském poli právě v jeho zdech správce Českého království Ota Braniborský držel královnu-vdovu Kunhutu a korunního prince Václava II.
„Když sem byla královna Kunhuta dopravena, používali nejprve celé první patro Královského paláce. Později, když královna Kunhuta utekla, malého Václava drželi pouze v této místnosti. K tomuto místu se vztahuje báseň Svatopluka Čecha Vězeň na Bezdězu,“ ukázal Jan Jurička.
Pozůstatky komnaty se smělou gotickou klenbou, zdobenými konzolemi a dobovým dýmníkem, čili krbem, můžete na hradě dodnes vidět. V sousedství Královského paláce se do našich dnů dochovala i nejkrásnější prostora na Bezdězu, totiž gotická kaple, která je svou dispozicí ve střední Evropě ojedinělá.
„Stavbou hradu byla pověřena cisterciácko-burgundská huť, její severní větev. Ta sem přišla přes Sasko. Stavěli tyto typy kaplí ve Francii a v Německu. Výzdoba kaple připomíná francouzskou katedrálu,“ vysvětlil kastelán.
Kaple byla původně zasvěcena archandělu Michaelovi, později Panně Marii. Má křížové klenby, štíhlá gotická okna a nádherné kamenné konzole s rostlinnými motivy, typické pro ranou gotiku 13. století. Na hradě nenajdete dvě stejné. Každá je jiná.
Výjimečný je také ochoz ve výši prvního patra, který má samostatné zaklenutí křížovou klenbou. Byť se jednalo o kapli, mohl mít tento ochoz i vojenské využití. „v případě nebezpečí z něho mohl být chráněn prostor na třech světových stranách, tedy na severu před hlavní vstupní bránou, východní a jižní,“ upřesnil Jan Jurička.
Přece jen se jednalo o kapli na strážním hradě. I proto jsou zdi v přízemí kaple široké až tři metry. V době, kdy později hrad Bezděz sloužil jako klášter, stávala na oltáři v kapli Černá Panna Marie Montserratská. A tu můžete vidět i dnes. Nikoli ovšem na Bezdězu. „Madona byla po zrušení kláštera převezena do kostela svatého Bartoloměje v Doksech. Tam ji můžete vidět, je nádherná,“ řekl kastelán.
Z Bezdězu je krásný výhled mimo jiné i na Máchovo jezero, čili, jak se kdysi říkalo, Velký rybník. Ten nechal zbudovat Karel IV. „V těchto končinách rád pobýval Karel IV. Na Bezdězu byl šestkrát, na tvrzi v Bělé pod Bezdězem devětkrát. Když se v roce 1366 vracel z Německa do Prahy, zastavil se na Bezdězu. Se svým správcem, tedy purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna uspořádali hon na jelena. Dostali se až do okolí nedalekých Doks, kde Karel IV. uviděl příhodné místo pro založení rybníka, který nazval Velký rybník. Oldřich Tista z Libštejna povolal rybníkáře z jižních Čech, kteří během jednoho roku postavili hráz v místech dnešních Starých Splav. První výlov byl v roce 1371,“ potvrdil Jan Jurička.
V povídání o hradu Bezděz, jeho věžích i pokladu jsme pokračovali v nedělním vysílání.
