Bezbariérová městská doprava
Veřejná doprava a lidé, kteří se těžko pohybují, tak o tom mluvíme v průběhu dnešního vysílání. Teď se na věc podíváme z druhé strany. Jak to vypadá s bezbariérovostí v městské dopravě, konktrétně v Praze, kde se kromě trolejbusů využívají všechny typy hromadné dopravy.
Začneme metrem a jeho stanicemi. Tady se situace postupně zlepšuje a přibližně v třetině z nich je už bezbariérový přístup. Nemusí jít nutně jen o výtahy, protože některé stanice na okraji města jsou na úrovni okolního terénu, takže přístup do nich je o to snadnější. Navíc bezbariérovost u takových staveb nařizuje zákon.
Jílek: Od roku 1994 jsou tak upraveny veškeré stanice uváděné do provozu. Připomíná technický ředitel pražského Dopravního podniku Tomáš Jílek s tím, že ale u samotných dopravních prostředků, tedy vozů metra, tramvají a autobusů, zákony tak přísné nejsou.
Jílek: Je to doporučeno a také zohledněna výše finanční podpory ze strany státu v závislosti na přizpůsobení vozidla.
Vozy metra jsou v tomto směru bez problémů. Jiné než s nízkou podlahou se neprovozují. U autobusů se postupně nízkopodlažní vozidla také doplňují.
Jílek: Více než 200 vozů je nízkopodlažních, které nám umožňují provoz garantovaných spojů, tedy takových, které mají v jízdním řádu uveden bezbariérový přístup.
Naopak, co se týká tramvají, tak zatím po Praze nejezdí jediná nízkopodlažní souprava. I tady by se ale měla situace zlepšit.
Jílek: Doposud nebyl v tuzemsku reálný výrobce, který by takové tramvaje dodával. Nyní je ukončena soutěž na dodavatele tramvají a v příštích 3 letech bychom měli dostat 20 nízkopodlažních, v dalším období jich má přijít 60.
Stoprocentní bezbariérovou pražskou dopravu ale ani tak nemůžeme čekat, přestože dopravní podnik by měl nakupovat čím dál víc nízkopodlažních vozů, to se týká hlavně obměny autobusů.
Jílek: Zhruba dvě třetiny vozů se nakupuje nízkopodlažních, zbývající mají standardní provedení. Ne všude, třeba na špatných komunikacích, se mohou bezbariérové nízké přístupy spolehlivě uplatnit.
Nízkopodlažní autobusy a tramvaje jsou výrazně dražší. Hlavně kvůli jiné konstrukci podvozku a také kvůli vedení různých sítí a propojení.
Jílek: U tramvají se jedná hlavně o kabely, u autobusů ovládání motoru vzadu. Taková zařízení i vedení se pod vozidlo nevejdou a musí být vedeny ve stropě a to je o hodně složitější než všechno uložené pod podlahou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
,Odpusťme od zelené ideologie, ochraňujme průmysl.‘ Kdo je nový ministr životního prostředí?
-
Co dál s melancholickým Turkem? Motoristy ‚vyzvedl na svém hřbetu‘ a teď je jen ‚neministrem‘
-
Vtipy a spousta emocí. Podvod kanadských curlerů na olympiádě je jednoznačný, říká Čech Klíma
-
‚Policie si korupci vybájila.‘ Ludvík zpochybňuje, že by mu odposlechy dokazovaly úplatky