Baťův kanál je rok od roku oblíbenější. Unikátní slovácká vodní cesta nachází svůj smysl i dnes
Přes padesát kilometrů Baťova vodního kanálu se pomalu stává fenoménem kraje. Osmdesát let starý projekt hrdě ukazuje, že má stále smysl i bez nákladní dopravy. Podle ředitele kanálu Vojtěcha Bártka by ale návštěvníků zvládl mnohem víc.
Místy se už Baťův kanál začíná plnit. „V sobotu nebo ve špičce už jsou některé plavební komory plné. Mám z toho ale velkou radost, na Baťově kanálu pracuji osmnáct let a pamatuji si doby, kdy tolik turistů nebylo a nebyla ani důvěra, že Baťův kanál může být vyhledávaný turistický cíl,“ raduje se Vojtěch Bártek.
Turistická sezóna je sice celoroční záležitost, oficiální začátek sezóny je 1. května, uzavření plavební sezóny je koncem září. „Lodě ale zůstávají celoročně na vodě a jde domluvit plavbu v podstatě kdykoli,“ vysvětluje ředitel Baťova kanálu.
Baťův kanál vede od Otrokovic až do Skalice, zhruba 53 kilometrů přes 13 plavebních komor. Pro plavbu slouží také úsek Rohatec - Hodonín, který je v plánu na kanál napojit.
Důmyslnost kanálu se ukazuje především v suchém počasí posledních let. Na rozdíl od vyprahlé jihovýchodní Moravy totiž podle Bártka nedostatkem vody nijak zvlášť netrpí. „I přesto, že průtoky jsou minimální, daří se nám udržet stabilní plavební hladiny. Dílo, které bylo postaveno před osmdesáti lety, bylo postaveno tak dobře, ze nám tyto suché roky bez problému zvládá.“
Původním smyslem kanálu byla doprava lignitu z dolu Tomáš v Ratíškovicích do tehdejšího Baťova, dnešních Otrokovic. „Byli to vizionáři, chtěli velký kanál typu dnešního Dunaj - Odra - Labe,“ vysvětluje záměr ředitel kanálu.
V očích veřejnosti se Baťovy projekty mohou zdát megalomanské. „Jsou to úžasné funkční celky, které jsou dodnes v provozu a ukazují, že byly velmi chytře vymyšlené. V oblasti dopravní infrastruktury měli velmi nadčasové vize a dálnice a železniční spojení, které plánovali, můžeme jen litovat, že se nerealizovaly,“ uzavírá Bártek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
