Baskické město Guernica se stalo symbolem zkázy i usmíření. Před 80 lety ho zničily bomby určené civilistům

Když za vámi v muzeu Míru v Guernice zaklapnou dveře, není to příjemný pocit. Z místnosti se přes sklo díváte do uklizeného pokoje a kolem sebe slyšíte hukot letadel. Do něj se ze záznamu mísí vzpomínky paní, která jako dítě prožila bombardování Guerniky. Říká, že se bála a netušila, co přijde.

Když se hluk utiší a rozsvítí se světlo, zjistíte, že tam, kde byl ještě před chvílí pokoj, je jen hromada sutin. Přežili jste bombardování.

Čtěte také

Bomby určené civilistům

Na Guernicu shodila letadla Luftwaffe a italské Aviazione Legionaria nejméně 31 tun bomb. Více než tři čtvrtiny města byly úplně zničené. Podle baskické regionální vlády při útoku zahynulo přes 1600 lidí.

Fotografie v expozici Muzea míru ukazují Guernicu před a po náletu v dubnu 1937|foto: Pavel Novák

Taktika kobercových náletů měla podle Zihary Oleagové, která mě v guernickém muzeu provází, zničit úplně všechno. Přitom v Guernice nebyly vojenské objekty. Jediné strategicky významné místo byl most přes řeku, ale na ten se letadla nezaměřila. Bomby byly určené civilistům.

Muzeum míru

„Nálet měl dva cíle: vyděsit civilní obyvatelstvo a demoralizovat baskické republikánské oddíly,“ říká průvodkyně. „Po bombardování Guernicy byla obrana Bilbaa tak oslabená, že město padlo na konci června. Občanská válka v Baskicku tak skončila. Franco v rozhlasovém projevu vyzval republikánské síly, aby se vzdaly.“

Čtěte také

Muzeum míru v Guernice je nejen památníkem utrpení města, ale také symbolem usmíření. Slovo mír je tu na stěnách napsané snad ve všech jazycích.

Replika Picassovy Guernicy v Muzeu míru. Slavný obraz se stal symbolem ničivé síly války|foto: Pavel Novák

Uchovává nejen vzpomínky pamětníků, ale také třeba dopis bývalého německého prezidenta Romana Herzoga, který se 70 let po tragédii za činy německých letců omluvil.

Město srovnané se zemí

Důchodci na lavičce v parku na ulici Pabla Picassa vzpomínají, že když začalo bombardování, utíkali s rodiči z centra do kopců nad městem.

Panu Mauriciovi Ugartemendiovi bylo tehdy 2,5 roku. Letadla shodila na město bomby v pondělí, kdy býval v Guernice trh. „Sjeli se sem farmáři a řemeslníci z okolí. Vždycky to byl velký den. Ve městě mohlo v tu chvíli být asi 10 tisíc lidí,“ vypráví.

Navzdory poklidné atmosféře obyvatelé města Guernica na jeho temnou minulost nezapomínají|foto: Pavel Novák

Kromě kostela sv. Marie, budovy biskajského parlamentu a několika dalších budov leželo po náletu město v troskách.

„Když mi bylo pět, vrátili jsme se. Nebylo tu vůbec nic. Dům, kde jsme bydleli, nestál. Dneska už je tady krásně. Gernica je zase nádherná,“ pochvaluje si bělovlasý osmdesátník, který se v 50. letech 20. století jako Mauri proslavil coby záložník fotbalového klubu Atletico Bilbao.

Čtěte také

Guernica je osmdesát let po ničivém náletu německé Luftwaffe a více než čtyřiceti letech od pádu diktatury Francisca Franca kvetoucím a životem kypícím městem, které ale na rány, co v minulosti utržilo, nezapomíná.