Auto je pro mě vášeň, je to umělecké dílo, říká moderátorka a módní návrhářka Marie Stará
Nejprve se vyučila módní návrhářství, poté několik let opravovala automobily, pak se ale k módě vrátila společně se soutěžemi Miss. Marie Stará vrací do českého oblékání folklór a tradice. Proč je zajímavý? Co pro ni znamenaly soutěže Miss? A čím je pro ni auto? Módní návrhářka Marie Stará byla Hostem víkendového Radiožurnálu.
Dlouho jste pracovala v automobilovém průmyslu. Jak se to stalo, že jste se vrátila zpátky k módě?
Psal se rok 2012 a řekla jsem si, že bych si chtěl svoji značku, vrátit se k řemeslu a dělat to pořádně. Dala jsem si filozofii, že chci podporovat české výrobce látek a šít v Čechách.
V tu dobu jsem se zamilovala do folkloru. Hledala jsem i kořeny své rodiny a táhlo mě to k tomu se zamýšlet nad tím, jak lidé dřív a co nosili jaký.
Čtěte také
Do jakého folkloru jste se zamilovala?
Začala jsem se zajímat o kroje. Fascinovaly mě ornamenty a jejich neskutečná bohatost; rozdíly v krojích v rámci krajů a také podle statusu ve vesnici anebo i v rodině.
Chodila jsem po muzeích, půjčovala si různé odborné knížky a byla jsem tím fascinovaná. Učaroval mě především ornament, protože je v něm skrytá určitá symbolika.
Bylo mi líto, že v současné módě není otisk folkloru. Na rozdíl třeba od jiných zemí, kde jsou větší patrioti a vidíte to tam na každém rohu.
Je po takové módě poptávka?
V době, kdy jsem začala, tak nebyla. Spousta lidí mě od toho odrazovala, právě protože Češi moc velcí patrioti nejsou. Střední Čechy a Praha nejsou Morava.
Původně jsem si založila ateliér, který jsem nazvala Rodná hrouda, aby to vystihovalo vztah k zemi. Nejdřív to měly být věci pro chalupáře, doplňky a podobně. Pak jsme ale s manželem zjistili, že to není úplně cesta.
Potom jsem ale byla oslovená udělat národní kostým pro Českou Miss, a to mě do módního průmyslu hodilo.
Čtěte také
Nakonec jste ale dělala několik ročníků Miss World a Universe. Jaký to mělo ohlas?
Bylo to jedno z nejhezčích období vůbec. Brala jsem to jako výzvu.
Položila jsem se do tvůrčího procesu a snažila se to udělat, jak nejlíp umím. Některé modely byly spíše inspirované ornamentem, některé zase slovanskými bohyněmi.
Ohlas byl poměrně značný; někdo to přirovnával, že ty kostýmy vypadají jak z obrazu od Muchy.
Mám ráda romantiku, ženské něžné věci, takže jsem to do toho snažila propsat. Ruku v ruce mě poté poptávaly ženy, že by chtěly svatební šaty. Začala jsem pak dělat oblečení i pro běžné nošení.
Čím je pro vás osobně auto?
Auto je pro mě vášeň. Koukám se na něj z estetického hlediska. Je to v podstatě umělecké dílo. Každá automobilka, která vyvíjí nový model, chce nejenom, aby byl technicky dobrý, funkční, bezpečný, ale aby bylo i krásný.
Jak se Marie Stará k autům dostala? V čem pro ni byla práce v automobilovém průmyslu výzvou? A jaký čaj vaří svým přátelům? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Nejdřív začínám duší, pak oblékám tělo, říká módní návrhářka. Co znamená slow fashion terapeut?
Hromadění materiálu v šatníku lidem nepomáhá, říká módní návrhářka a koučka Kamila Vodochodská. Jak vypadají „smysluplnější“ nákupy?
-
Stárnutím získává kůže na kráse, říká brašnář Duben. Zhotovil repliku peněženky skladatele Dvořáka
Kůže je zbytkový materiál z jatek, takže zvířata se nezabíjejí kvůli kůži, vypráví brašnář Petr Duben. Co všechno řemeslo brašnáře obnáší?
-
Dresy se snažím navrhovat tak, aby sportovcům daly magickou energii, říká zlínská designérka
„Základem je materiál dresu, musí dýchat, přitom větru odolný. Vyvážení materiálu je trochu alchymie,“ vypráví bývalá veslařka a zlínská designérka Zuzana Oharek Bahulová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.