Aurdal, místo prvních lyžařských krůčků Šárky Záhrobské
Šárka Záhrobská není právě v oslnivé formě, ale poté, co dnes vynechá obří slalom, bude zítra při slalomu speciál největší atrakcí závodů Světového poháru ve Špindlerově Mlýně. Právě v Krkonoších se Záhrobská za asistence otce Petra narodila a dělala první lyžařské krůčky. V šampiónku však rostla na různých evropských svazích, mimo jiné v norském Aurdalu, kam jezdívala pravidelně od svých 10 let a kde má stále jednoho z nejvěrnějších fanoušků.
Blankytná obloha a slunce zář navozují dojem severské idyly. Sjezdařský areál nad městečkem Aurdal je ve všední den dopoledne liduprázdný. Jen tu a tam se stane, že kotva lyžařského vleku má koho táhnout vzhůru.
„Teď jsme asi 750 metrů nad mořem. Už v říjnu tu bývá taková zima, že se dá sjezdovka uměle zasněžovat. Vpravo je cílový prostor závodů kategorie FIS, které tu Šárka jezdívala. A tenhle srub před námi, to je chata našeho lyžařského klubu. Tam si Šárka oblékala startovní čísla, odpočívala nebo si připravovala sendviče,“ vypráví Dag Rolfsen.
Dagovi je 58 let a s rodinou Záhrobských se přátelí už půl druhého desetiletí. Na počátku byl dopis. „Pan Záhrobský mi napsal jako řediteli závodu, který tady v Aurdalu měl jet jeho syn. Sháněl ubytování. Teď vím, že pan Záhrobský je silná a charismatická osobnost. Když mě však tenkrát prosil o co nejlevnější ubytování, působil na mě jako tichošlápek,“ vzpomíná.
„Nechal jsem ho i s dětmi zadarmo bydlet v jedné z chatek, které mi patřily. Od té doby ke mně Záhrobští po léta přijížděli každý rok a jsme vynikající přátelé,“ říká Dag Rolfsen a nabízí mi místo v autě, aby mě vyvezl nad sjezdovku a ukázal mi srub, ve kterém rodinka Záhrobských kdysi přebývala.
„Aurdal je spojen s lyžařskými začátky. Nejdřív brácha často jezdil na závody FIS do Norska. Jako malá jsem ho doprovázela, když jsem ještě nezávodila mezi juniory. Aurdal je vlastně malá vesnička se dvěma vleky. Za umělého osvětlení se tam jezdily slalomy, obří slalomy. Bylo tam příjemné prostředí,“ vzpomíná Šárka Záhrobská.
Není těžké tomu uvěřit. Romantika každým coulem. Z jedné strany zamrzlé jezero, z druhé strany lyžařský svah a panoramatická vyhlídka. A mezi tím vším jedna malebná chatka vedle druhé. Dag Rolfsen zastavuje u té, kterou kdysi propůjčil Záhrobským.
„Stačí si nandat lyže a můžete vyjet. Potom se necháte vyvézt vlekem a jste doma. Nepotřebujete žádné auto. Možná se to nezdá, ale uvnitř srubu je palanda, takže se tam klidně vyspí až pět lidí. A tahle dřevěná nádoba venku je něco na způsob sauny. Napustíte ji teplou vodu, vlezete si do ní a pak se chladíte ve sněhu. Ani nevím, jak se to jmenuje, není to norský vynález,“ vysvětluje Dag Rolfsen, který se ne vlastní vinou dostal do zvláštní situace.
Šárce Záhrobské jezdí příležitostně fandit a zároveň se často navštěvuje s jejím otcem Petrem. Udržuje tak přátelské vztahy s oběma Záhrobskými, kteří po svém lyžařském rozchodu vzájemně prakticky nekomunikují. „Oba jsou silné osobnosti, zarputilí, ambiciózní. A v Šárce uzrálo rozhodnutí, že půjde svou vlastní cestou. S panem Záhrobským mluvím často, takže vím, jak je pro něj těžké tohle přijmout,“ domnívá se.
„Mám dvě dcery, takže se do jeho situace umím vcítit. Myslím, že je stále přesvědčený, že nejlíp umí svou dceru trénovat právě on. Její současné výsledky ho trápí. Mám pochopení pro obě strany, ale z Šárčiných výkonů jsem trochu rozpačitý. Možná se cítí spokojeně, ovšem po sportovní stránce se potřebuje vrátit na stupně vítězů. Myslím však, že to zvládne,“ věří Dag Rolfsen, muž, který poznal dětskou tvář Šárky Záhrobské, viděl její radost a z Norska na dálku pozoruje i její trampoty.
