Anthropoid. 80 let od nejdůležitějšího činu českého odboje
Dvacet dní po atentátu se Čurda hlásí na gestapu. S jakými motivy parašutisty udal, zůstává záhadou
V úterý 16. června 1942 přišel na pražské gestapo parašutista Karel Čurda a dobrovolně nacistům vyzradil všechno, co věděl o svých spolubojovnících a jejich podporovatelích z řad domácího odboje. Dvacet dní od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se tak díky němu gestapo dostalo na stopu Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. Čurda ale nebyl jediným parašutistou s podobným osudem.
Proč se voják, kterého jeho přímý nadřízený Cyril Novák hodnotil ještě v Anglii v roce 1940 jako starostlivého, samostatného a schopného velitele, rozhodl udat své spolubojovníky, zůstává dodnes nevyjasněné.
Čtěte také
„Mohl to být samozřejmě strach o sebe a své blízké. V té době už bylo veřejně známé, co se děje s rodinnými příslušníky parašutistů a dalších odbojářů,“ vysvětluje historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu. „Zároveň to mohla být možná snaha o zastavení toho nevídaného teroru, který nacisté na území protektorátu rozpoutali.“
Falešný kamarád
16. června 1942 přišel Karel Čurda do Petschkova paláce na hlavní úřadovnu gestapa a řekl všechno, co věděl o atentátu na Heydricha, parašutistech i domácím odboji. Stal se spolupracovníkem gestapa a díky svým znalostem se vydával se za falešného parašutistu.
„Přišel k nám a představil se jako parašutista. Manžel z toho byl špatný, nevěřil mu. Omluvil se, že musí odejít, šel za nimi a říkal jim o něm,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa Jaroslava Háková, která spolu s manželem Miroslavem schovávala od listopadu 1942 tři parašutisty ze skupiny Antimony.
„Povídal jim, že by měl chuť to nahlásit na četnické stanici, ale oni se na něj hrozně rozzlobili, že to je výborný člověk, že ho znají z výcviku a že to nesmí udělat. No tak to neudělal,“ vysvětlila.
Viliam Gerik
Karel Čurda si během války změnil jméno na Karl Jerhot a oženil se s Němkou. Nebyl ale jediný z řad parašutistů, kdo spolupracoval s nacisty. Už na začátku dubna 1942 se na pražském policejním ředitelství přihlásil Viliam Gerik z výsadku Zink. Byl okamžitě předán gestapu.
„Po sérii výslechů gestapu sdělil velkou řadu cenných informací. Gestapo díky tomu znalo jména instruktorů parašutistů, dislokace jednotek, místa konání kurzů útočného boje,“ doplňuje historik Zdeněk Špitálník.
Začátkem roku 1943 se Gerik pokusil ze spolupráce s gestapem vymanit. Udal ho ale jiný konfident a Gerik byl vězněn na Pankráci a později v Dachau, kde ho v dubnu 1945 osvobodila americká armáda.
Trest smrti za zradu
„Hned se tedy pokusil přihlásit v Praze na hlavním štábu svému někdejšímu veliteli zvláštní skupiny D Karlu Palečkovi. Nicméně v té době už byly jisté indicie o Gerikově přihlášení se na gestapu,“ dodává historik.
Karel Čurda a Viliam Gerik byli odsouzeni za zradu k trestu smrti. Čestmír Šikula, příslušník skupiny Clay, který je vyslýchal, označil trest smrti pro Gerika za nepřiměřený kvůli okolnostem, do kterých se po seskoku v protektorátu dostal. Nedokázal navázat spojení s nikým z domácího odboje, a protože byl Slovák, plno lidí mu odmítlo pomoc ve strachu z německé provokace.
Oba muži byli popraveni 29. dubna 1947.
Související
-
Dnes před 80 lety. Zpravodajská rekonstrukce událostí, které předcházely atentátu na Heydricha
Radiožurnál pro vás chystá rozhlasovou rekonstrukci výsadkové operace Anthropoid, od které letos v květnu uplyne už 80 let. Připomeňte si den po dni, co jí předcházelo.
-
Temný kamenný dům ve skotské vesničce Arisaig: místo, kde se Kubiš s Gabčíkem cvičili před atentátem
Zpravodaj Radiožurnálu ve Velké Británii Jaromír Marek se vydal na severozápad Skotska do vesničky Arisaig, kde se čeští a slovenští výsadkáři připravovali na svou misi.
-
Z exilu naplánoval atentát na Heydricha. Ostatky generála Moravce se vrací do Česka
„Je velmi dojemné, jak si i skoro šedesát let po jeho smrti Češi našeho dědu pamatují a ctí ho,“ říká vnuk generála Františka Moravce. Poslechněte si celou reportáž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
