Aspirin užíváme už 120 let. Není to ale lék pro každého, varují vědci

10. srpen 2017
Aspirin

Před sto dvaceti lety němečtí chemici Felix Hoffmann a Arthur Eichengrün izolovali z vrbové kůry kyselinu acetylsalicylovou. Ta tiší bolest, horečku a léčí záněty. Díky objevu se tento lék jako první začal vyrábět uměle, nejprve pod značkou aspirin, později také jako acylpyrin, anopyrin a mnoho dalších. Lék zajímá i současnou generaci vědců.

„Aspirin dělá dvě věci. Může dráždit žaludek a způsobit krvácení, a potom brání tomu, aby krvácení přestalo,“ popisuje Richard Besser pro televizi ABC vedlejší účinky aspirinu, které nejsou tak úplně vedlejší.

Kromě původního účelu se totiž aspirin používá i jako lék na ředění krve proti ucpávání tepen. „Chceme rychle zabránit tomu ucpání. Tak v takových případech se podává kyselina acetylsalicylová, což je aspirin. Ví se, že sníží až o třicet procent incidenci reinfarktů,“ říká Jan Kvasnička, předseda České společnosti pro trombózu a hemostázu.

Ve Spojených státech takto užívají osmdesátimiligramovou tabletu až miliony lidí a lékaři mají k dispozici spoustu dat ke zkoumání. V posledních letech například zjistili, že tito lidé méně umírají na některé druhy nádorů, například v tlustém střevě nebo prsu.

Zároveň ale varují, že aspirin rozhodně není lék pro každého a že skryté krvácení může být nebezpečnější než infarkt nebo rakovina.

„Je to studie založená na pozorování. Byli to lidé, kteří užívali aspirin kvůli nemocem srdce, a až potom jsme si všimli, že méně umírají na rakovinu. Ale byla to vybraná skupina lidí. Už vůbec se to netýká věkových skupin nad sedmdesát let nebo pod padesát let, na to pozor,“ řekl v TV FOX News David Samadi.

Největší přínos aspirinu pro prevenci se podle studií týká určité skupiny lidí ve věku 50-59 let. Kdo ale pravidelně užívá aspirin jen tak bez konzultace s lékařem, může si přivodit více škody než užitku.

autor:Martin Srb
  • Reportáž
  • aspirin