Archiv ještě skrývá spoustu skvostných věcí, čeká nás řada překvapení, láká šéfka rozhlasového archivu k poslechu nového rádia Pohoda
Projevy TGM z roku 1928, projev Alexandra Dubčeka po návratu z Moskvy v roce 1968 nebo nahrávky s Waldemarem Matuškou. Tyto i další skvosty skrývá archiv Českého rozhlasu. Právě z něho bude čerpat nová digitální stanice Pohoda. „V archivu se nikdy nemazalo. To co se tam dostalo, už zůstalo,“ říká vedoucí archivu Eva Ješutová – dáma, která má už 40 let přehled, co se ukrývá ve které skříni a bedýnce.
Když se řekne archiv Českého rozhlasu, tak si asi všichni představí nahrávky, staré pásky… Málokdo ale ví, že mezi písemnostmi jsou i veliké skvosty.
Čtěte také
Je toho hodně, čím se můžeme chlubit. Nejcennější z obecného hlediska jsou pamětní knihy Radiožurnálu, kam se od počátku zapisovali významní hosté. Je tam třeba i podpis prezidenta Edvarda Beneše s chotí na jedné stránce.
Najdeme tu ale kromě vzácných podpisů i rukopisy slavných lidí?
Ty jsou digitalizované. Máme rukopisy Karla Čapka, dalších několik jeho přednášek je ve strojopisu, ale s rukopisnými poznámkami. Máme rukopisy hudebních partitur významných skladatelů, jako je Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk… Pak těch autorů pochopitelně přibývá.
Jak se vlastně nahrávky nebo dokumenty do archivu dostávaly?
Ze začátku většina vysílání šla na živo, s rozhlasovým záznamem se začalo podstatně později – na začátku 30. let, kdy se používaly běžně fólie pro nahrávání. Do té doby se využívaly gramofonové desky. Takže jedna z cest byla, že Radiožurnál nakupoval gramofonové desky, které zařazoval do vysílání.
Čtěte také
Původní rozhlasové nahrávky jsou až z konce 20. let, kdy se začala vyvíjet záznamová technika tak, aby to umožňovala. Ve 30. letech pak nahrávek přibývalo. Úplně první zvuková nahrávka, která byla určena pro archiv, byly dva projevy prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka z 27. října 1928. Jeden projev byl k dětem, druhý k 10. výročí republiky.
Z archivu Českého rozhlasu se také rozběhnou některé záznamy, které posluchači mohou slyšet na nové stanici Pohoda. Proč se nevyhodí staré analogové pásy?
Je to taková pojistka. I když digitální záznamy jsou několikrát jištěné, tak se může stát cokoliv. Druhý důvod je, že tam narazíme na různé lupance. Těch 40, 50 let se zdigitalizovalo během dvou let a nebylo možné, aby to někdo celé poslouchal. A v momentě, kdy kdokoliv narazí na závadu, tak se z těch pásků dokument digitalizuje znovu.
Související
-
Český rozhlas slaví 98 let a Radiožurnál je opět nejposlouchanější stanicí. Děkujeme vám!
Na začátku byl vypůjčený vojenský stan, dnes slaví Český rozhlas 98 let od svého vzniku. Díky vám je teď Radiožurnál nejposlouchanější stanicí v Česku.
-
Český rozhlas vysílá už 97 let. Projděte se s námi (nejen) rozhlasovou historií
Vysíláme už skoro sto let. Poslechněte si, jak se za tu dobu proměňovala podoba rozhlasových zpráv, publicistiky a reportáží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
