Archeologický průzkum v Letech: Dokud nenajdeme hroby, zůstanou oběti zapomenuty

„Táborem prošlo více než 1300 romských vězňů, a to předtím, než byli deportování do Osvětimi-Březinky, kde byli vyhlazeni. Třetina vězňů zde zahynula, více než 300, z toho velké množství dětí,“ připomíná historii tábora vedoucí katedry archeologie na Filozofické fakultě v Plzni Pavel Vařeka.

„Oběti byly na začátku pohřbívány na farním hřbitově, a protože místo nedostačovalo, obětí bylo obrovské množství, zejména v době, kdy vrcholila epidemie tyfu, tak byl v polovině ledna 1943 otevřen táborový hřbitov. Na něm mělo být podle písemných záznamů pohřbeno 120 obětí.“

Právě zmiňovaný hřbitov archeologové hledají. Nejdřív se zaměřili na pozorování a zkoumání terénu.

„Využíváme různé metody, které nám umožňují nahlédnout pod zem, aniž bychom museli kopat, např. geofyzikální výzkum, elektroodporový výzkum, georadar. V místě památníku docházelo k určitým terénním úpravám. Místo je částečně zalesněno, pod dnešní terén je položen zavlažovací systém, atd. Takže možnosti jsou omezené.“

Naposledy se do oblasti stávajícího památníku v Letech u Písku plzeňští archeologové vrátili vloni na podzim.

„Ověřovali jsme prohlubně, které se v místě památníku nacházejí a o kterých se soudilo, že to jsou pozůstatky hrobů obětí. Do pietního areálu jsme položili několik sond a naše překvapení bylo veliké, protože jsme žádný hrob nenašli. Ani masové, ani individuální hroby.“

Jste tedy přesvědčeni o tom, že tam ty masové hroby jsou?

„K dispozici je plánek tábora, vyhotovený v roce 1943, na kterém jsou označeny individuální hroby i hroby, ve kterých bylo pohřbeno několik jedinců. Ale jeho umístění v terénu není možné provést s žádnou přesností. Tedy jsme přesvědčeni, že tábor obětí se nachází někde v blízkosti dnešního památníku, zatím jsme ale neúspěšní, nevíme přesně kde je.“

Nález spáleniště

Jedno velké překvapení ale přece jen archeologické sondy položené asi 400 metrů od centrální části pietního místa přinesly.

„Nachází se tam vrstva, kterou považujeme za pozůstatek tábora, resp. spáleniště tábora. Identickou vrstvu jsme našli přímo i na místě tábora a samozřejmě je otázkou, jak se tam trosky dostaly. Někdo musel, nevíme přesně kdy, přemisťovat spáleniště tábora do blízkého okolí.“

Našli jste tam nějaké zajímavé artefakty?

„Ve spáleništi se nacházely identické nálezy jako v táboře, v části, kde byly umístěny ženy a dívky. Tzn. osobní věci, které můžeme ztotožnit s vězeňkyněmi – části oděvů, korálky z náhrdelníků, nebo třeba prstýnek.“

Co se s nimi děje teď?

„V současnosti probíhá konzervace nálezů, jejich zpracování a katalogizace tak, aby mohly být předány do Muzea romské kultury.“

Archeologové se na místo chtějí vrátit letos na jaře nebo v létě a pokračovat v hledání táborového hřbitova.

„Naším cílem je identifikace umístění hřbitova. K tomu nám stačí najít jeden, dva hroby a měli bychom se zorientovat v terénu. Naším cílem není exhumace obětí tábora v Letech. My bychom rádi identifikovali a skutečně prokázali, že se jedná o hroby z roku 1943. Ostatky zůstanou na místě, které bude uvedeno do původního stavu.“

Výzkum je součástí mezinárodního projektu a je jedinečný v rámci celé Evropy. Podle plzeňských archeologů má ale daleko hlubší význam.

„Pokud pořád přesně nevíme, kde se hřbitov obětí nachází, domnívám se, že tím jsou oběti stále zcela zapomenuty. Ani není možné uctít místo, kde jsou pohřbeny. Dnes žije v ČR řada lidí, kteří v Letech ztratili své blízké. A oni dodnes přesně nevědí, kde jsou jejich příbuzní, jejich blízcí pohřbeni. Ani neznají místo, kam by mohli položit květinu a vzdát jim úctu. Takže pokud se podaří identifikovat pohřebiště obětí, můžeme jim vrátit jejich důstojnost.“

Tým Pavla Vařeky by se také rád podílel na archeologickém výzkumu tolik diskutovaného vepřína v Letech, než bude zbouraný.