Byli z jiného těsta, přesto si vytvořili silné pouto. Gabčík a Kubiš spolu trávili většinu volného času

„Můj úkol tkví v zásadě v tom, že společně s jiným příslušníkem československé armády budu odeslán do vlasti, abych provedl nějakou sabotážní, nebo teroristickou akci, tak účinnou, aby měla patřičný ohlas jak doma, tak za hranicemi Československé republiky.“

Čtěte také

Operace Anthropoid mohla dopadnout jinak. Rozhodla náhoda, připomíná historik Eduard Stehlík

Tak znělo prohlášení, které před odletem z Anglie zpátky do okupované vlasti podepsali kamarádi Josef Gabčík a Jan Kubiš z výsadku Anthropoid na konci roku 1941.

„Znali se nejdelší dobu. Znali se už z Polska. Společně trávili čas ve Francii a pak zejména ve Velké Británii, kde společně navštěvovali stejné rodiny. A ten vztah je tam patrný ze zápisků Jana Kubiše, kdy píše o Gabčíkovi jako o svém nejlepším příteli, se kterým skutečně trávil většinu volného času,“ popisuje historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu.

Výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš zaútočili na vůz s R. Heydrichem v prudké zatáčce na jeho cestě z Panenských Břežan do Prahy|foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Rozesmátý humorista 

Na Jana Kubiše později vzpomínal i Vítězslav Vaculík. S jeho sestrou se Kubiš scházel ještě před válkou. „Byl neustále rozesmátý, humorista. Když jsme šli, tak vykládal jeden frk za druhým. Ke mně měl velice dobrý vztah.“

Josef Gabčík byl naopak úplně z jiného těsta, přesto si oba muži vytvořili silné pouto. „V podstatě povahově asi opak Jana Kubiše. Prudký, výbušný, ale velmi schopný velitel. Josef Gabčík se učil v jižních Čechách. Tam strávil dospívání. A možná i to ho zformovalo, protože podle jeho spolubojovníků mluvil téměř výhradně česky. A pokud došlo na slovenštinu tak v podstatě jenom, když nadával nebo byl rozčilený,“ upozorňuje historik Zdeněk Špitálník.

Čtěte také

Z exilu naplánoval atentát na Heydricha. Ostatky generála Moravce se po víc než půl století vrací do Česka

Bezvadní kluci

Po zranění Karla Svobody během výcviku si Gabčík do výsadku Anthropoid, který měl za úkol zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vyžádal právě Jana Kubiše.

„To jsme jim záviděli všichni. Bezvadní kluci to byli,“ vyprávěl Paměti národa Emil Šlosarčík, který sám během války působil v Anglii a následně se zúčastnil bojů u Dunquerku. I po seskoku do protektorátu trávili oba přátelé většinu času spolu. A společně provedli 27. května 1942 také útok v zatáčce v Kobylisích.

Marný boj v kryptě

Poslední dny svého života prožili v kostele svatých Cyrila a Metoděje, jak zachytil i film Atentát z roku 1964. Josef Gabčík se po jejich odhalení stal nepřímo svědkem smrti Jana Kubiše, který po hrdinném boji zemřel na kůru kostela spolu s Adolfem Opálkou a Josefem Bublíkem.

„Pro parašutisty v kryptě a zejména pro Josefa Gabčíka to musely být asi velmi těžké okamžiky, když slyšeli několikahodinový marný boj svých kamarádů nahoře v kostele a věděli, že jim nemůžou nijak pomoci,“ uzavírá historik Zdeněk Špitálík.

Jana Kubiše a Josefa Gabčíka pohřbili nacisté do hromadného hrobu v pražských Ďáblicích. 

V pátek 27. května  pro vás připravujeme první ze čtyř živých rozhlasových zpravodajských rekonstrukcí přímo z pražských Kobylis, kde Jozef Gabčík a Jan Kubiš zaútočili na Heydrichův vůz. Sledujte náš web a sociální sítě.