Anežka Drahotová / atletka

03672143.jpeg

Nejmladší sportovkyní, kterou jsme sledovali v projektu Olympijský rok, je chodkyně Anežka Drahotová. Jakých bylo 12 měsíců čerstvě jednadvacetileté atletky, která léčila vážné zranění, závodila, maturovala a také trénovala na první olympiádu?

„Řekla bych o sobě, že jsem strašný závodník. Nechtěla bych jet na závody, kdybych nevěděla, že to není stoprocentní. Jsem perfekcionista, což je ve sportu spíš na škodu, i v životě,“ charakterizuje se Anežka – atletka s letenkou do Ria.

Během roku ji trápilo zranění. Už závod v Pekingu šla se zlomenou stehenní kostí. „Nebyla zlomená ta vnitřní část kosti. Na magnetické rezonanci bylo úplně přesně vidět, že vnitřní kost je v pořádku a ten periost, chrupavka a měkčí části kolem, na které jsou upnuté šlachy, jsou podélně roztržené,“ popsal zranění její trenér Ivo Piták.

Na soustředění na Šumavě, které jí dalo trochu zapomenout na zranění, panovala dobrá atmosféra, i když Anežka Drahotová zbytek osazenstva dost honila. Také vybírala jídelníček. Večer si pak všichni zpříjemnili vědomostní hrou – pro Anežku byly paradoxně nejhorší otázky ze sportu.

Zraněná noha jí ale trápila stále, i na mistrovství v Římě. „Bylo to těžké. Bojovala jsem s tím, abych se vůbec dostala do cíle, a byly tam úplně jiné myšlenky, než by asi měly být. Musím ale říct, že mě noha nebolela. Pohyb ale není takový, jaký býval, takže to musíme vrátit zpět, aby se mi zase chodilo s radostí,“ komentovala závod Anežka Drahotová.