Alois Rašín, otec české měny
V letošním roce si připomínáme sto let od vzniku československé měny – koruny. Název pro platidlo nového samostatného státu vymyslel Alois Rašín, který byl prvním ministrem financí a vedl měnovou reformu. 5. ledna to bude 96 let, co na něj byl spáchán atentát, na jehož následky o několik týdnů později, 18. února 1923, zemřel. Při příležitostí těchto výročí natočila reportérka Michaela Vetešková krátký seriál o životě a rodině tohoto politika.
Pracovat a šetřit! Blaho republiky budiž zákonem nejvyšším! A také Za práci pro vlast se neplatí, to byla tři základní hesla ekonoma a prvního československého ministra financí Aloise Rašína.
Muži října
Zapojili se do protihabsburského odboje. Stáli u zrodu československé republiky. Sami se nazvali Muži října. Jejich jména až na výjimky zapadla.
Československo na prvním místě
Podle historika Jaroslava Rokoského to byl razantní politik, kterému šlo v prvé řadě o prosperitu státu. „Nešlo mu o stranický zájem, v jeho případě o Národní demokracii, jíž byl členem, nebo dokonce o osobní zájem či slávu,“ vysvětluje historik. Učitelům, kteří požadovali zvýšení platu, například sdělil, že by měli jít svou skromností příkladem. Věřil v pracovitost, šetřivost a silnou měnu.
O zásluhách Aloise Rašína se dlouhá desetiletí nemluvilo, ačkoli se mu podařilo vybudovat silný ekonomický stát. Zapomnělo se hlavně po roce 1945.
Zapadlo také jméno Aloisova prvorozeného syna Ladislava. Ten patřil ještě v roce 1939 k aktivním politikům a byl mezi těmi, kteří byli odhodláni bránit Československo před nacistickou okupací v době po Mnichovu. 13. prosince roku 1939 ho zatklo gestapo a o šest let později zemřel ve vězeňské nemocnici. Bylo to krátce před příchodem americké armády. Bylo mu 44 let.
V 50. letech nesměli mít oba Rašínové vlastní hrob. „Rodiče měli salón a v něm byly posmrtné masky, posmrtné ruce, no a u babičky byly urny,“ popisuje Karolina Breitenmoser-Stransky, vnučka Ladislava Rašína. Uložit urny do rodinné hrobky směla rodina znovu až v 80. letech, dopsat na ni jména politiků mohli ale teprv až po pádu totalitního režimu.
Karolina Breitenmoser-Stransky je pravnučkou Aloise Rašína. Se svou rodinou žije ve Švýcarsku, ale do Prahy se často vrací a stará se o dům, do kterého se roku 1912 její pradědeček přestěhoval a měl advokátní kancelář.
Na domě, ve kterém Alois Rašín žil a pracoval, je dnes pamětní deska. Najdete ho v Praze, v rušné Žitné ulici. S pravnučkou prvního ministra financí se do domu vypravila reportérka Michaela Vetešková.
A jak to v domě vypadá dnes? Projděte ho ve virtuální prohlídce, prohlédněte si fotogalerii a podívejte se na videa.
