Adam Pospíšil díky houslím, base a zájmu o moderní dějiny objevil krásy i bolesti romského života
Adam Pospíšil už řadu let vystupuje se známými romskými muzikanty jako houslista a basista, ale působí také jako dlouholetý pracovník organizací, které poskytují sociální služby nejen romské komunitě. Přitom sám romské kořeny nemá. A co ho mezi Romy přivedlo?
Adam Pospíšil provozuje web Romskahudba.cz, hraje se známými romskými hudebníky a v současné době pracuje v organizacích R-Mosty a Centrum pro komunitní práci. Jeho cesta k Romům začala následovně.
„Mě zaujali Romové už na gymnáziu, kdy jsme do dějepisu měli dělat nějaké seminární práce. Mě vždy zajímaly moderní dějiny, a tak jsem hledal a narazil jsem na genocidu Romů za 2. světové války a na tábor v Letech i v Hodoníně u Kunštátu atp. Takže na to jsem si zpracoval první seminární práci a to téma mě začalo zajímat. Potom jsem v tom pokračoval i při studiu sociologie a sociální politiky, kdy jsem se těchto témat držel a prohluboval si znalosti.“
Přímo mezi Romy se však dostal především přes hudbu.
„Pak ke mně z druhé strany přišla taková výzva, kdy jsem dostal nabídku k účinkování v kapele Terne čhave jako bílý houslista mezi romskými muzikanty, což bylo dost paradoxní, ale s těmi kluky jsem strávil 11 let, zažil spoustu úžasných věcí a žil uprostřed jejich komunity. Díky příslušnosti k té kapele jsem zažil na vlastní kůži i to, čemu Romové u nás čelí, což jen prohloubilo můj zájem o tu tematiku. Stávalo se, že na nás venku před klubem čekali skini, nebo na nás v Rakousku v noci na dálnici, když jsme si chtěli natankovat benzín do nádrže, vytáhl pumpař pistoli a vyhnal nás z benzínové pumpy a podobné věci. Zažil jsem i tohle, protože jsem se mezi těmi Romy ztratil.“
Díky životu s romskou kapelou se Adam Pospíšil i leccos naučil.
„Zároveň jsem poznal i to, jaké to je žít někde jako minorita, protože jsem se samozřejmě jako Čech mezi Romy musel přizpůsobit způsobu jejich fungování, takže jsem pochopil spoustu věcí, jak to v romské komunitě někdy funguje. Ale všechno bylo k dobrému, potom jsem se tím inspiroval i při výchově dětí, myslím si, že Romové mají k dětem v lecčems velmi dobrý přístup. Spousta věcí mě na romské kultuře začala fascinovat a přitahovat čím dál tím víc, až jsem se potom přihlásil na romistiku, kde jsem studoval u Mileny Hübschmannové a u Hanky Šebkové a postupně se mi to promítlo do profese, pracoval jsem pro Romeu, pro R-Mosty, teď pro Centrum pro komunitní práci. Všechny moje projekty a aktivity se potom začaly točit už kolem Romů. Dnes je to hodně propojené s oblastí sociálních služeb a sociálního vyloučení, takže to mi zůstalo. Ale zůstala mi naštěstí i ta hudba – hraji s Máriem Bihárim v kapele a spolupracuji s dalšími romskými muzikanty, což mi dělá radost.“
Romistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy studoval Adam Pospíšil ještě u zakladatelky tohoto oboru Mileny Hübschmannové.
„Před studiem romistiky jsem studoval sociologii a to byla taková velká škola, spousta lidí, velké posluchárny. Zatímco na romistice nás bylo 10 a scházeli jsme se v malém kamrlíku v Celetné ulici. Velice často jsme se scházeli i u Mileny Hübschmannové doma, ona nás pořád někam zvala, vodila nás domů za významnými romskými osobnostmi, také jsme byli například u Rudolfa Dzurka a celé řady dalších. Jezdili jsme do romských osad s Milenou Hübschmannovou, kde jsme trávili třeba týden nebo 14 dní, to bylo úplně praktické úžasné studium s naprosto neuvěřitelnou osobností, která měla všude otevřené dveře – nejen v romské komunitě.“
Obor romistika má na pražské Filosofické fakultě už téměř třicetiletou tradici. Otevírá se jednou za dva roky a zájemci o studium se mohou hlásit letos do konce února.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
