57 let od popravy generála Heliodora Píky

Mikuláš Kroupa: Karel Vaš dodnes tvrdí, že generál Heliodor Píka byl vinen a podle tehdejších zákonů si zasloužil tvrdý trest.

Karel Vaš: O tom já nepochybuji. Měl dvojí tvář. Jednak to byl kádrový profesionální důstojník. Na druhé straně zradil. Existoval zákon, ten zákon byl neměnný.

Mikuláš Kroupa: Říká dnes devadesátiletý Karel Vaš, bývalý vojenský prokurátor. Pro žádost o milost neviděl důvod ani tehdejší ministr národní obrany, slavný velitel z východní fronty druhé světové války generál Ludvík Svoboda. A tak 21. června 1949 v šest hodin ráno stojí u šibenice na dvoře mezi odděleními pro politické vězně před nastoupenou jednotkou bachařů generál Heliodor Píka. Dokouří cigaretu a pokyne katovi, že je připraven. Jeden z nastoupených bachařů byl Josef Klesa.

Josef Klesa: Normálně ho přivedli z tý cely smrti, tady ten kat ho pověsil, doktor k němu přišel, poslech, jestli mu srdce bije, když ne, tak ho dali tý rakve.

Mikuláš Kroupa: Jak se choval generál Píka před popravou?

Josef Klesa: To nevím. Při tý popravě byl klidnej, vykouřil cigaretu a s nikým nemoh mluvit, protože tam jsem byli samí jenom dozorci.

Mikuláš Kroupa: Vzpomíná na popravu generála Píky bývalý bachař Josef Klesa. Případ generála Heliodora Píky, jak už bylo řečeno, zpracovával vojenský prokurátor Karel Vaš. Pravá ruka tehdejšího šéfa obranného zpravodajství, neslavně proslulého agenta sovětské tajné služby NKVD Bedřicha Rajcina. Karel Vaš připouští, že eminentní zájem o případ Píky jevila sovětská tajná služba.

Karel Vaš: Věděl jsem o tom. Ovšem moje činnost byla absolutně nestranná,absolutně čistá.

Mikuláš Kroupa: Proč měli Sověti takový zájem na smrti generála Píky? Ptám se historika z Ústavu pro soudobé dějiny Petra Koury.

Petr Koura: Píka byl informován o tom, jak to chodí v Sovětském svazu, v sovětské armádě a znal celou řadu skutečností, na nichž Sověti měli zájem, aby se nedozvěděli Američané po vypuknutí studené války.

Mikuláš Kroupa: Sám Karel Vaš v roce 1956 napsal, že případ Píky zpracovával na přímou žádost tehdejšího sovětského charge d'affair v Praze, agenta sovětské tajné služby Chazanova.

Karel Vaš: To je asi v té žádosti o obnovu. Tak prosím vás, ta žádost o obnovu, ta je formulovaná, aby to vyhovovalo době, takže některé věci jsou pravdivé a některé věci jsou přizpůsobeny účelu.

Mikuláš Kroupa: Karel Vaš navrhl generálu Píkovi trest smrti za údajnou velezradu, které se měl dopustit během druhé světové války kromě jiného tím, že spolupracoval s cizí tajnou službou. Historik Petr Koura.

Petr Koura: Prakticky celá československá zpravodajská služba v Londýně pod vedením plukovníka Františka Moravce spolupracovala za druhé světové války s britskými zpravodajci. Kdybychom přijali tu optiku Karla Vaše, tak vlastně celý tento československý západní odboj bysme museli označit za vlastizradu. Problém je v tom, jestli považujeme Velkou Británii za spojence a nebo za nepřítele. Já se domnívám ovšem, že je zásadní rozdíl mezi tím spolupracovat se zpravodajskými složkami demokratického státu, jako byla Velká Británie a totalitního státu jako byl Sovětský svaz. Takže z mého pohledu historika se té vojenské zrady nedopustil generál Píka, ale pan Karel Vaš, který spolupracoval se sovětskými zpravodajci.

Mikuláš Kroupa: Spolupracoval jste se sovětskou tajnou službou? Zeptal jsem se přímo Vaše.

Karel Vaš: Copak já jsem vyšetřován teďko nebo co?

Mikuláš Kroupa: Já se jenom ptám, jestli to tak bylo, protože ono v některých záznamech existuje, že vy jste se na to odvolával.

Karel Vaš: Podívejte se, já jsem byl v takové pozici, že jsem měl oficiální styk se sovětskými orgány. Dyť celá ta východní armáda byla v rámci sovětské armády. Tak my jsme museli mít s nima styk. Mezi nima byli různí lidé. Já jsem s nima se sešel a spolupracovali jsme.

Mikuláš Kroupa: Karel Vaš byl komunistickými soudy v roce 1953 odsouzen na doživotí. Trest mu byl nakonec snížen na 26 let. Po šesti letech byl Karel Vaš propuštěn a plně rehabilitován. Do důchodu pracoval v Mototechně jako úředník. Soudy se kolem něj roztočily znovu až po roce 1989. obžalobu připravoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunizmu. Příbramským soudem první instance byl Vaš odsouzen na 7 let do vězení za účast na justiční vraždě generála Píky. Vyšší odvolací soudy rozsudek zrušily kvůli promlčení trestného činu, za který byl souzen.

Karel Vaš: Vrchní soud to vyřešil šalamounsky. Tak šalamounsky, že jsem tady teď na svobodě. Nejvyšší státní návladní prohlásil, že to bylo špatně žalováno, Že jsem měl být žalován jako válečný zločinec. Proti tomu se nedá nic dělat a hotovo. Takže ten Ústav pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunizmu, ten musel utřít pusinku.

Čtyřhodinový rozhovor s Karlem Vašem byl s jeho svolením uložen v archivu Českého rozhlasu. Tam je dispozici všem případným zájemcům. Nahrávka vznikla ve spolupráci s občanským sdružením Post Belum, které připravuje pro český rozhlas Rádio Česko dokumentární cyklus Příběhy 20. století.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.