3D tiskárna dokáže vyrobit i samu sebe
Klasické tiskárny už dávno neznáme jen z práce, většina z nás má i jednu doma na stole, hned vedle počítače. Její nevýhodou je, že kromě papíru s textem nebo obrázkem nic jiného vytisknout neumí. Za to taková 3D tiskárna RepRap vám na požádání během několika desítek minut vymodeluje v podstatě cokoliv – od brýlí přes píšťalku až po sebe samu. Nevěříte?
Nemáte po ruce obroučky brýlí? Není problém. Stačí si sednout k počítači, zadat parametry a dotyčný předmět máte během několika minut vytištěný na vlastnoručně vyrobené 3D tiskárně.
Pro vývojáře Josefa Průšu je to každodenní realita. Doma má totiž 3D tiskárnu RepRap, která umožňuje modelovat z různých materiálů téměř libovolné reálné objekty. Na unikátním zařízení pracuje otevřená komunita po celém světě.
Místnost je velká 3 x 3 metry a slouží výhradně jako laboratoř. Na policích u zdi jsou plastové krabice plné součástek, drátů a hlavně hotových výrobků, které chrlí tiskárna RepRap. Ta stojí pod oknem a její krokové motorky vydávají neustálý tichý bzukot.
„Tisknu pro vás věšáček,“ vysvětluje vývojář Josef Průša, který se vzápětí přizná, že vlastně neví, jak dlouho trvá tisk takového věšáku. „Nevím. Než jsem běžel dolů, tak jsem tiskárnu zapnul. Teď je asi v půlce.“
„Tady mám asi 70 kg modrého plastu. To je obyčejně 3mm plastový drát ABS, ze kterého se vyrábí Lego. Hodí se nám formátem, protože může sám sebe tlačit přímo do trysky,“ popisuje Josef Průša.
Pod oknem vlastně stojí tiskárny dvě. Ta menší je RepRap. Druhá je větší, uzavřená v mohutné plechové skříni. Předmět, který chcete vytisknout, se nejdřív vytvoří v modelovacím programu. Pak už jen kliknete, počkáte na rozehřátí podložky, na kterou se tiskne. Tryska musí mít alespoň 230 stupňů, aby mohla materiál – v tomto případě plast – rozehřívat a tvarovat. Nejdéle trvá první vrstva, pak už jen sledujete, jak objekt vzniká.
„Teď se musí tiskárna vynulovat ve všech třech osách, aby věděla, kde je. Na každé ose je koncový spínač. A už tiskneme,“ předvádí Josef Průša.
A kino začíná. Pro vývojáře je to stejné, jako když kuchař sleduje pečící se kachnu. „Dokonce můj kamarád na internetu publikoval design na podložku pod bradu, která se vytiskne, připevní na tiskárnu. Takže vás nebolí záda, když na to koukáte,“ pobaveně vypráví Josef Průša.
Celá tiskárna je schopná vyrobit sebe samu asi za 18 hodin. Vše je vymyšleno tak, aby kromě plastových součástek byly potřeba jen věci z běžného železářství, takže výroba 3D tiskárny vás bude stát asi 13 tisíc korun.
Na tiskárně RepRap pracuje otevřená komunita na celém světě. Vzniká tak unikátní open-source hardwarový projekt. Josef Průša osobně přispěl ke zjednodušení přístroje, když původních 52 kuličkových ložisek plně nahradil vytisknutelnými součástkami.
Josef Průša v budoucnost 3D tiskáren pevně věří a doufá, že se poměrně brzy tato zařízení dostanou do běžných domácností, stejně jako do vesmíru. „Až poletí další mise na Mars, bude mít na palubě také 3D tiskárnu. A když zavolají, že mají problém, pošlou jim ze Země soubor, který si budou moct vytisknout,“ předvídá Josef Průša.
Co se týče materiálu, buď se používá zmiňovaný ABS, nebo třeba PLA. Ten se vyrábí z kukuřičného škrobu a je ekologicky odbouratelný. Josef Průša však už pracuje na trysce, která bude tisknout objekty z čokolády. Ochutnat tedy zatím nic nemůžeme, můžeme si však prohlédnout předměty, které umí tiskárna vyrobit. Mezi ně se řadí i 20centimetrová soška smějícího se Buddhy. „Ten trval asi 10 hodin,“ popisuje Josef Průša.
Kromě bůžka, věšáčků a součástek si Josef Průša vytisknul i brýle, které nosí při svém studiu na VŠE. A také pohárek z plastu, skleničku, respektive plastičku. „To je první věc, kterou většina lidí tiskne, když postaví tiskárnu. Hned se oslavuje,“ vysvětluje Josef Průša.
