100 let československé koruny
Mucha, Švabinský, Svolinský, Kulhánek… Sto let koruny představuje i malou galerii výtvarného umění
Za sto let existence samostatné československé měny vzniklo několik jejích legendárních mincí a bankovek. Například zelená stokoruna přezdívaná Hradčany nebo korunová mince s motivem ženy sázející lípu. Platila 35 let a za tu dobu se na jejím rubu vystřídaly tři podoby státního znaku.
Naše první bankovky byly nesourodé, tvořilo je více výtvarníků a tiskly se v různých tiskárnách
Věra Němečková je z katedry pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a Zbyněk Fojtů je akademický sochař, jeden z nejúspěšnějších českých medailérů. Podle jeho návrhů realizovala ČNB nejvíc pamětních mincí v historii. S Vladimírem Krocem si povídali o historii peněz na našem území.
Celá kolekce československých platidel by už vydala na malou galerii výtvarného umění. Převažovaly by v ní portréty rodinných příslušníků jejich autorů. Ti patřili ve své době ke špičce naší výtvarné scény.
Miss bankovka
Výtvarníkovi Štěpánu Marešovi se nejvíc líbí prvorepublikové bankovky: „Jsou to nádherná umělecká díla, na kterých se podíleli slavní malíři. Nejvíc se mi líbí stokoruna od Alfonse Muchy z roku 1931 nebo tisícikoruna od Maxe Švabinského z roku 1934. Ta dokonce vyhrála v Paříži titul nejkrásnější bankovky roku. A pak taky nejslavnější zelená stokoruna s dělníkem a rolnicí na poli se snopem slámy.“
Zmíněná zelená stokoruna přezdívaná Hradčany, kvůli obrázku na rubové straně, byla v oběhu 31 let a její kariéru ukončilo až rozdělení federace.
Stejně dopadla i korunová mince s motivem ženy sázející lípu od autorky Marie Uchytilové. Ta byla v oběhu rekordních 35 let. A zatímco líc mince se neměnil, na jejím rubu se vystřídaly tři podoby státního znaku.
ČBN právě vydává pamětní stokoruny
Česká národní banka dnes vydává u příležitosti stoletého výročí samostatnosti československé měny pamětní stokorunu. Je oranžová s portrétem prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Omezená emise 20 tisíc kusů je určená pro sběratele.
Zároveň vychází stokoruna se speciálním přítiskem. Je stejná jako ta běžně používaná, tedy zelená s Karlem IV., ale nalevo pod číslem 100 má logo ČNB a nápis „1919 100 let Kč 2019“. Kdo chce pamětní stokorunu získat, vymění mu ji kus za kus, tedy za obyčejnou stokorunu, na pobočce České národní banky. Jeden člověk může vyměnit maximálně tři kusy. Bankovkou se dá normálně platit.
Světlé zítřky i jednooký hrdina
„V 50. a 60. letech vítězí na bankovkách motivy vojáků spolu s partyzány a dělníky hledícími do světlých zítřků. A jedna z nejhorších bankovek, které podle mého soudu vznikly, byla ostře zelená stokoruna s Klementem Gottwaldem z roku 1989,“ hodnotí výtvarník Štěpán Mareš.
Podle Daniela Váni z Vysoké školy ekonomické v Praze patřila k legendárním platidlům také pětadvacetikoruna s Janem Žižkou z roku 1958. Jejím autorem byl malíř Karel Svolinský a zajímavá je tím, že na ní není Žižka slepý na levé oko, což by odpovídalo historické skutečnosti, ale na oko pravé. „Dvacetikoruna se stejným motivem, tedy s Žižkou na lícové straně, která platila od roku 1970, už byla historicky přesná a Žižka na ní měl páskou překryté levé oko,“ dodává Daniel Váňa.
Při práci na bankovkách ze sebe člověk musí vydat to nejlepší, říká Oldřich Kulhánek
Hostem magazínu Je jaká je a Martiny Kociánové byl ve sváteční den 28. října po 9:00 hodině malíř, grafik a ilustrátor Oldřich Kulhánek.
„Současné české bankovky od Oldřicha Kulhánka jsou mimořádné nejen celým svým grafickým pojetím, ale i skrytými vnitřními symboly. Na dvousetkoruně najdete například plán Nardenu, tedy místa, kde byl Jan Amos Komenský pohřben,“ upozorňuje Jakub Kunert, archivář České národní banky.
Pětitisícovka za pět milionů
Sběratelé peněz ale oceňují platidla podle jiných pravidel. Podle Lukáše Funka z numismatického oddělení Národního muzea je sběratelsky nejcennější bankovkou pětitisícovka z roku 1919: „Jejím vzorem byla rakousko-uherská tisícikoruna z roku 1902, na níž byl použitý stejný motiv. Cenná je, protože se ví pouze o 36 kusech, z toho u nás je pouze asi sedm nebo osm kusů, zbytek je v zahraničních sbírkách.“
A kolik byste za tuto vzácnou bankovku zaplatili dnes? Podle odborníka na numismatiku se její současná cena odhaduje na 2,5 až 5 milionů korun.
Z mincí je nejcennější investiční svatováclavský dukát, poprvé ražený v roce 1923. Z první série očíslovaných mincí vlastní Národní muzeum dukát s jedničkou, který do jeho sbírek věnoval Tomáš Garrigue Masaryk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka