Žraloka se bojím tak jednou za 5 let, přiznává potápěč a fotograf světa pod vodou
Žraloků existuje asi 500 druhů, z nichž žralok bílý, tygří, bělavý a dlouhoploutvý může být pro člověka nebezpečný. Spíše než po surfařích jdou ale po rybách, přesto – pokud jako harpunář máte rybu u pasu, tak můžete být v ohrožení. Zajímavý je ale pro žraloka i fotografický blesk. Své o tom ví potápěč a fotograf Tomáš Kotouč, jehož fotografie si můžete prohlédnout na pražské Staroměstské radnici.
Pokud se žralok cítí v ohrožení, tak vydává vizuální výstrahu a dává tím najevo, že máte jít pryč. Strach ze žraloka pocítil Tomáš Kotouč v nedávné době, když s partou potápěčů pustili do hloubky pár ryb.
„Jedna mrtvá rybička v nich něco přepla z klidového režimu do nejvyšší aktivity. Žralok kroužil kolem nás a čekal, zda vypadne ještě jedna rybička. Točil jsem se s ním, abych měl kontakt, bylo to nepříjemné, “ popisuje s tím, že žraloka se bojí tak jednou za pět let.
V Mosambiku zase vzpomíná na krásný ponor se žraloky velrybími, kteří považovali bubliny za plankton, začali útočit a najížděli do potápěčů. „Zajímavé jsou pro žraloky i blesky, které vydávají elektrickou energii, pak jsou okousané,“ říká.
Standardní výbava fotografa Tomáše Kotouče: zrcadlovka ve vodotěsném pouzdře, se kterou se lze potápět až do 80metrové hloubky, dva blesky, potápěčská výbava
A takové vnadění žraloků se dělá nejenom kvůli fotografům, ale i potápěčům – žraloci se totiž snaží držet co nejdále od lidí, vědí o nich, protože mají více smyslů a senzorů, a zdržují se za hladinou viditelnosti. „Žrádýlko je přitáhne blíž,“ vysvětluje.
Zavěšený za kus korálu
Korálový útes je podle něj dokonalý organismus, a pokud se člověk chová jako fungující součástka, tak ho nevnímá. Ale jestli zběsile kope nohama, tak je středem pozornosti, ryby utečou a on nic hezkého nevyfotí.
Proto musí být každý fotograf pod vodou především dobrým potápěčem, focení pak půjde samo od sebe. „Nejraději se pověsím na mrtvý kus korálu, nemusím se hýbat a vše se děje kolem mne – ryby 5 metrů ode mne a každou minutu se přibližují. Pak jsem pohlcen,“ popisuje.
Přiznává také, že i on má nějaké hranice, kam se vydávat nechce, přesto – oceán dlouho zůstane nedobytým územím. „Tajemství budou vždy, neustále jsou objevováni noví živočichové, technologicky je těžké se dostávat do hloubky,“ podotýká.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
