Zrádci a vrazi, nebo zneuznaní osvoboditelé? Diskuze o významu kontroverzních vlasovců pokračuje
V pražských Řeporyjích by mohl vzniknout nový památník osvobození Prahy na konci druhé světové války věnovaný kontroverzním vlasovcům. O vzniku pomníku mají v úterý večer jednat zastupitelé městské části. Původně sovětští vojáci bojovali proti rudé armádě jako součást wehrmachtu. V květnu 1945 ale pomohli osvobodit Prahu.
Vlasovci dorazili do Řeporyjí už 6. května 1945 a právě tam rozhodl generál Vlasov se svými poradci o útoku na německé jednotky v Praze. Tím vlasovci výrazně ovlivnili vývoj pražského povstání.
Tady v Řeporyjích nepanuje názor, že Prahu osvobodila Rudá armáda. Příslušníci SS vraždili civilisty na Barrandově a v největším napětí přijel Vlasov a měl dvacet tanků. Klid sem přinesli vlasovci. Ta úleva je z kroniky cítit dodneška.
Pavel Novotný, starosta Řeporyjí
Úspěšný muž v úzkých
„Generál Andrej Vlasov měl do doby, než v květnu 1942 padl do zajetí v bojích o Leningrad, klasickou kariéru sovětského důstojníka. Byl to schopný generál, který se na začátku války i několikrát vyznamenal a byl uznáván,“ přibližuje osobnost kontroverzního důstojníka historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
V německém zajetí se rozhodl vymezit proti sovětskému režimu a snažil se vybudovat vlastní vojenské sbory. Němci jeho úsilí dlouho nedůvěřovali, proto armáda takzvaných vlasovců vznikla až v listopadu 1944, kdy byla říše už prakticky na kolenou.
Zajatci, odpůrci režimu, ale i kriminálníci
Její členové tvořili sovětští zajatci, kteří volili mezi dvěma zly – buď kruté podmínky německých zajateckých táborů, nebo účast ve Vlasovově armádě, což později sovětský režim vnímal jako vojenskou zradu.
Čtěte také
„Stalin také lidi, kteří se vzdali, označoval za zrádce. A po válce řada zajatců, kteří se vraceli z Německa, skončila na Sibiři,“ dodává historik.
„Kromě nich se k vlasovcům přidávali lidé, kteří měli negativní zkušenost se stalinistickým režimem, ale také mnozí s kriminální minulostí. A součástí Vlasovových jednotek byla i Kaminského brigáda, což byli skuteční vrazi a hrdlořezové.“
Pomoc Pražskému povstání
První oddíly vlasovců se dostaly na jižní okraj Prahy už večer 5. května 1945. Byli na rozdíl od povstalců ozbrojeni, měli tanky i těžkou techniku.
„Zpevnili obranu na jižních přístupech do města, kde odzbrojili asi deset tisíc překvapených německých vojáků. Bojovali na Pankráci, na Vinohradech, na Smíchově. Dobyli Ruzyň, což bylo velmi důležité, protože odtud už pak německé stíhačky nemohly startovat k útokům na Prahu,“ vyzdvihuje Libor Svoboda.
Spojenci byli ovšem na procesu osvobozování Československa domluvení jinak a vlasovci byli navíc v očích sovětského režimu považováni za zrádce. Proto se po konci války snažili dostat do amerického zajetí, což se velké většině z nich podařilo. Generála Andreje Vlasova Sověti po skončení druhé světové války zajali a popravili.
Zrádci a vrazi
A stejně se na vlasovce dívá ruský režim i po 70 letech. Proti záměru řeporyjské radnice se už dřív ohradilo ruské ministerstvo zahraničí a ambasáda. Primátor Zdeněk Hřib potvrdil, že město se, podobně jako u zářijového jednání o odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6, nebude nijak do rozhodnutí městské části vměšovat. Současně uznal, že se o podílu vlasovců na osvobození Prahy až dosud příliš nemluvilo.
Související
-
Pražské povstání zřejmě zkrátilo válku o deset dnů, říká...
Boj o rozhlas a přes šestnáct set barikád v ulicích Prahy. Květnové povstání v roce 1945 bylo jedním z největších válečných vzepětí na území protektorátu Čechy a Mo...
-
Čtyři největší mýty o „vlasovcích“ v Praze
Byl to jakýsi kolektivní Jekyll a Hyde. Vrazi polských civilistů během Varšavského povstání, pomáhající za Pražského povstání českému obyvatelstvu v boji proti Němcům.
-
VIDEO: ‚Je to nesmysl, jste směšní.‘ Novotný obhajoval v ruské státní televizi plánovaný pomník vlasovcům
Proti stavbě pomníků, který má připomínat boj vlasovců, se před několika dny ohradilo ruské velvyslanectví a bývalého bulvárního novináře si pozvala i ruská státní televize Russia-1.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.