Zrádci a vrazi, nebo zneuznaní osvoboditelé? Diskuze o významu kontroverzních vlasovců pokračuje

Vlasovci dorazili do Řeporyjí už 6. května 1945 a právě tam rozhodl generál Vlasov se svými poradci o útoku na německé jednotky v Praze. Tím vlasovci výrazně ovlivnili vývoj pražského povstání.

Tady v Řeporyjích nepanuje názor, že Prahu osvobodila Rudá armáda. Příslušníci SS vraždili civilisty na Barrandově a v největším napětí přijel Vlasov a měl dvacet tanků. Klid sem přinesli vlasovci. Ta úleva je z kroniky cítit dodneška.
Pavel Novotný, starosta Řeporyjí

Úspěšný muž v úzkých

„Generál Andrej Vlasov měl do doby, než v květnu 1942 padl do zajetí v bojích o Leningrad, klasickou kariéru sovětského důstojníka. Byl to schopný generál, který se na začátku války i několikrát vyznamenal a byl uznáván,“ přibližuje osobnost kontroverzního důstojníka historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

V německém zajetí se rozhodl vymezit proti sovětskému režimu a snažil se vybudovat vlastní vojenské sbory. Němci jeho úsilí dlouho nedůvěřovali, proto armáda takzvaných vlasovců vznikla až v listopadu 1944, kdy byla říše už prakticky na kolenou.

Zajatci, odpůrci režimu, ale i kriminálníci

Její členové tvořili sovětští zajatci, kteří volili mezi dvěma zly – buď kruté podmínky německých zajateckých táborů, nebo účast ve Vlasovově armádě, což později sovětský režim vnímal jako vojenskou zradu.

Čtěte také

iROZHLAS

Moderátoři vs. politik v ruské televizi? ‚V Norimberku vlasovce neřešili,‘ dává historik za pravdu Novotnému

„Stalin také lidi, kteří se vzdali, označoval za zrádce. A po válce řada zajatců, kteří se vraceli z Německa, skončila na Sibiři,“ dodává historik.

„Kromě nich se k vlasovcům přidávali lidé, kteří měli negativní zkušenost se stalinistickým režimem, ale také mnozí s kriminální minulostí. A součástí Vlasovových jednotek byla i Kaminského brigáda, což byli skuteční vrazi a hrdlořezové.“

Pomoc Pražskému povstání

Generál Andrej Vlasov|foto: CC BY-SA 3.0 DE, Bundesarchiv, Bild 146-1984-101-29

První oddíly vlasovců se dostaly na jižní okraj Prahy už večer 5. května 1945. Byli na rozdíl od povstalců ozbrojeni, měli tanky i těžkou techniku.

„Zpevnili obranu na jižních přístupech do města, kde odzbrojili asi deset tisíc překvapených německých vojáků. Bojovali na Pankráci, na Vinohradech, na Smíchově. Dobyli Ruzyň, což bylo velmi důležité, protože odtud už pak německé stíhačky nemohly startovat k útokům na Prahu,“ vyzdvihuje Libor Svoboda.

Spojenci byli ovšem na procesu osvobozování Československa domluvení jinak a vlasovci byli navíc v očích sovětského režimu považováni za zrádce. Proto se po konci války snažili dostat do amerického zajetí, což se velké většině z nich podařilo. Generála Andreje Vlasova Sověti po skončení druhé světové války zajali a popravili.

Zrádci a vrazi

A stejně se na vlasovce dívá ruský režim i po 70 letech. Proti záměru řeporyjské radnice se už dřív ohradilo ruské ministerstvo zahraničí a ambasáda. Primátor Zdeněk Hřib potvrdil, že město se, podobně jako u zářijového jednání o odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6, nebude nijak do rozhodnutí městské části vměšovat. Současně uznal, že se o podílu vlasovců na osvobození Prahy až dosud příliš nemluvilo.