Zprávy o šesté 25. února 2011

Přehled zpráv

Jana GULDA, moderátorka:
Lidé, kteří vychovali děti, by mohli mít vyšší důchod. Podle ministra Jaromíra Drábka s tím počítá návrh důchodové reformy.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Dává jasný signál k tomu, že ekonomicky aktivní děti mohou ovlivnit životní úroveň svých rodičů.

Jana GULDA, moderátorka:
Sankce proti libyjskému režimu chce Evropská unie uvalit co nejdřív. Česko je pro tvrdý postup.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí:
Jsme zastánci tvrdého přístupu k režimu plukovníka Kaddáfího.

Jana GULDA, moderátorka:
Irové volí, kdo zemi povede v době krize. Chtějí mimo jiné revizi půjčky od Mezinárodního společenství.

redaktor:
Úroky, které vyjednala končící vláda, se drtivé většině Irů zdají být příliš vysoké.

Jana GULDA, moderátorka:
A počasí, zítra bude opět slunečno, na východě i nízká oblačnost a teploty do 3 stupňů Celsia. Dobrý večer u zpráv přeje Jana Gulda.

Lidé, kteří vychovali děti, by mohli mít vyšší důchod

Jana GULDA, moderátorka:
Až 500 korun měsíčně navíc by mohli získat penzisté, kteří vychovali děti. Počítá s tím vláda při reformě důchodů. Ekonomičtí ministři se už shodli na její podobě. Vláda materiál projedná zhruba za tři měsíce.

Václava VAŘEKOVÁ:
Lidé v produktivním věku by mohli posílat jedno procento z plateb na sociální pojištění přímo na penze svých rodičů. Tento krok by přitom neměl ovlivnit výpočet jejich důchodů. To je jedna ze změn, kterou má přinést důchodová reforma.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ten prvek, který jsme zvolili, tak jednoznačně posiluje a motivuje k odpovědné výchově dětí.

Václava VAŘEKOVÁ:
Vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Víc peněz na penze má přinést zavedení jednotné dvacetiprocentní sazby DPH, ta by měla začít platit už od října. Proti je opozice.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda ČSSD:
Já myslím, že to je naprosto zase zástěrka pouze o to získat do rozpočtu další peníze.

Václava VAŘEKOVÁ:
Dodává místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Kaddáfího jednotky se snaží rozehnat opoziční protesty v Tripolisu

Jana GULDA, moderátorka:
Kaddáfího jednotky se snaží rozehnat opoziční protesty v Tripolisu. Ne ve všech čtvrtích se jim to daří. A to i přesto, že zastřelili minimálně 5 lidí. Kaddáfího ale opouští stále další spojenci, kromě velvyslanců v Arabské lize nebo OSN také jeho bratranec a údajně i jeden ze synů. Libyjci doufají, že režimu zbývá už jen pár dní. Obávají se ale, že se západ postaví za Kaddáfího.

Adam ALMISMÁRÍ:
My máme strach, protože on nemá všelijaký domluvený, já nevím, třeba /nesrozumitelné/ v Itálii nebo v Americe, protože oni ho začali litovat, jako diktátor, tak teď mají strach, aby nedělali sankce, aby zůstal tedy s náma, to by byla největší hrůza.

Ondřej BOUDA:
Své obavy Adam AlMismárí, doktor žijící v Benghází, zdůvodnil mimo jiné množstvím kvalitní ropy, kterou Libye disponuje. Za příliš vlažnou a pomalou reakci kritizují západní vlády také ochránci lidských práv. Už týden nechává Kaddáfí střílet do lidí a evropští i američtí politici tomu dosud jen přihlíželi. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Muammar Kaddáfí promluvil k desítkám tisíc svých příznivců

Jana GULDA, moderátorka:
Muammar Kaddáfí před několika minutami promluvil k desítkám tisíc svých příznivců na hlavním náměstí v Tripolisu. Vyzval je, aby se připravili na obranu Libye a jeho ropných zásob. Kaddáfí prohlásil, že je připraven bojovat a své protivníky porazí.

Zablokování bankovních účtů a dalšího majetku kolem plukovníka Kaddáfího

Jana GULDA, moderátorka:
Zablokování bankovních účtů a dalšího majetku nebo zákaz vydávání víz lidem kolem plukovníka Kaddáfího, to jsou jen některé ze sankcí, které by mohla na libyjský režim uvalit Evropská unie. Chce ale restriktivní opatření sladit s ostatními zeměmi, proto bude svůj postup koordinovat se Spojenými státy i s Radou bezpečnosti OSN.

Pavel NOVÁK:
"Jde o to vybrat takové kroky, které budou nejúčinnější, které se dají podniknout rychle a které udělá více zemí. Sankce jsou mnohem efektivnější, když je mezinárodní společenství uplatňuje jednotně," řekla šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. O dalších krocích se bude radit se svou americkou kolegyní Clintonovou a Unie čeká také na vývoj jednání v Radě OSN pro lidská práva v Ženevě. Ashtonová zatím vyloučila, že by Unie pomýšlela na nějakou vojenskou akci v Libyi. Tu zatím neplánuje ani Severoatlantická aliance. Přesto se velvyslanci jejich členských zemí sešli na mimořádné schůzce, aby posoudili, jestli napjatá situace v Libyi neznamená bezpečnostní ohrožení pro NATO. Z Bruselu Pavel Novák, Český rozhlas.

Kromě Libye dnes pokračovaly nepokoje také v dalších zemích arabského světa

Jana GULDA, moderátorka:
Kromě Libye dnes pokračovaly nepokoje také v dalších zemích arabského světa. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí, na některých místech demonstrace přerostly v násilnosti. 13 mrtvých hlásí Irák. Lidé po vládě požadovali razantní boj s korupcí a zlepšení životních podmínek pro chudé obyvatele. Někde ale začali plnit státní budovy a zasáhla proti nim bezpečnost.

Břetislav TUREČEK:
Několik lidí zabily pořádkové síly také v Jemenu, nové vlády se domáhaly desítky tisíc Tunisanů. V egyptské metropoli se opět zaplnilo náměstí Tahrír a lidé požadovali po vojenském režimu slíbené zavádění demokratických reforem. Americká analytická společnost Stratford varuje, že největší pozornost poutá krvavé dění v Libyi. Pro západ je ale podle ní klíčový hlavně vývoj v malé ostrovní zemi v Bahrajnu v Perském zálivu. I tam lidé protestují proti vládnoucímu režimu. Navíc se tam ale přímo střetávají sféry vlivu Spojených států a Íránu. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

Irové dnes ve volbách vybírají nový parlament a vládu

Jana GULDA, moderátorka:
Irové dnes ve volbách vybírají nový parlament a vládu. Země prochází hlubokou hospodářskou krizí a nejen ekonomické otázky dominovaly předvolební kampani. Jedním z klíčových témat je i mezinárodní finanční pomoc, kterou Irové vnímají jako poslední ránu irské ekonomice. 85 miliard eur půjčila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond v Irsku, aby mohlo splatit dluhy svých bank.

Jaromír MAREK:
Úroky, které vyjednala končící vláda, se drtivé většině Irů zdají být příliš vysoké. Co o tom soudí voliči?

volič:
Budeme to muset zaplatit my všichni, s tím nesouhlasím.

volič:
Neměli jsme se za banky zavazovat, kdo to zaplatí.

Jaromír MAREK:
Opoziční strany proto slibovaly, že znovu otevřou jednání o podmínkách pomoci. Evropská komise ale dala jasně najevo, že to nepřichází v úvahu. A tak, ať už ve volbách vyhraje kdokoliv, čeká nejspíš irské voliče další zklamání. Jaromír Marek, Radiožurnál, Dublin.

Uherskohradišťí lékaři se odpoledne dohodli s ředitelem nemocnice na stažení

Jana GULDA, moderátorka:
Uherskohradišťí lékaři se odpoledne dohodli s ředitelem nemocnice na stažení, do akce Děkujeme odcházíme se jich zapojilo celkem 46. Jedna lékařka výpověď stáhla už dřív. Protestující lékaři ale přijdou o příspěvek za věrnost. Ten nemocnice vyplácí jako příspěvek na penzijní připojištění. Tři z doktorů odejdou dobrovolně. Nabídka ale platí pro všechny, říká předseda dozorčí rady nemocnice Ladislav Kryštof.

Ladislav KRYŠTOF, předseda dozorčí rady nemocnice:
Týká se to všech 45 lidí, čili není tam nikdo, kdo by byl výjimka, všech 45 lidí bez jakéhokoliv personifikování má tuto nabídku od managementu uherskohradišťské nemocnice, to znamená, mají přistoupit na podpis dodatku k pracovní smlouvě, kterým bude vyřazena ta část úhrady penzijního připojištění.

Chřipková epidemie v Česku pomalu odeznívá

Jana GULDA, moderátorka:
Chřipková epidemie v Česku pomalu odeznívá. Nemocnost v zemi za poslední týden klesla téměř o desetinu. V jednotlivých regionech se ale ještě objevují místní epidemie. Chřipka v této sezóně připravila o život už 22 lidí. Velmi vážný průběh měla nemoc ve 131 případech. Vyplývá to z aktuálních údajů Státního zdravotního ústavu. Podle jeho epidemiologa Jana Kynčla s výskytem takzvané prasečí chřipky výrazně přibylo pacientů, kteří mají při onemocnění vážné komplikace.

Lidé si dnes připomněli pochod studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad

Jana GULDA, moderátorka:
Lidé si dnes připomněli pochod studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad. 25. února roku 1948 chtělo několik tisíc vysokoškoláků, učitel a novinářů vyjádřit podporu zachování demokratického charakteru Československa. Průvod tehdy vyšel z Karlova náměstí a směřoval na Pražský hrad. V horní části Nerudově ulice a potom definitivně na Hradčanském náměstí byl zastaven a brutálně rozehnán příslušníky pohotovostního pluku SNB a Lidových milicí, vypráví pamětník událostí z února 48 Zdeněk Boháč.

Zdeněk BOHÁČ, pamětník událostí z února 48:
Vyšel rozkaz rozejděte se, my jsme zazpívali hymnu, pokročili jsme o kousek, zatlačil jsme, pak podruhé a potřetí už teda přišel rozkaz mlaťte a tak nás začali mlátit, honit, už /nesrozumitelné/ zase už z té druhé strany běžela. A prostě začala mlátit a zatýkat, já jsem utrpěl jenom nějaký modřiny, naštěstí ne tržní rány, ale byly i vážný tržní rány, prostě tekla tam skutečně krev.

Do Česka se vrátila finská skupina Apocalyptica

Jana GULDA, moderátorka:
Do Česka se vrátila finská skupina Apocalyptica, vystoupí u nás dvakrát, dnes v plzeňské Lokomotivě a zítra v pražském Divadle Archa. Na fanoušky finských metalistů se smyčci ještě čeká německý předskokan, kapela ALife Divided.

Jitka BENEŠOVÁ:
Co považuje frontman Apocalyptici Eicca Toppinen za zásadní?

Eicca TOPPINEN:
Pro nás, když vytváříme /nesrozumitelné/ na koncert nebo album, je velice důležitý bubeník, který určuje linii. S albem je to stejné, vždycky nemůžeme dát do sestavy své nejoblíbenější písničky.

Jitka BENEŠOVÁ:
Tvrdí cellista. V kapele muziku netvrdí basa, ale bicí. Jitka Benešová, Radiožurnál.