Zprávy o šesté 22. ledna 2011

Přehled zpráv

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Ministr Bárta popřel sledování politiků agenturou ABL. ODS vysvětlení nestačí, opozice žádá jeho odstoupení. Jednání velmocí s Íránem o atomu skončilo bez výsledku. Neděle bude oblačná až zatažená, teploty minus 3 až plus jeden stupeň. U Zpráv o šesté vás vítá Jana Uttendorfská.

redaktor:
Radiožurnál Zprávy o šesté, to podstatné v 10 minutách.

Kauza sledování politiků firmou ABL

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Ministr dopravy Vít Bárta promluvil o kauze ABL. Agentura podle něj politiky Prahy 11 nešpehovala a politické zakázky nepřijímala. S několikadenním zpožděním tak reagoval na dokumenty zveřejněné deníkem Mladá fronta DNES. Ty mají dokazovat, že firma, kterou ministr v minulosti vlastnil, sledovala politiky i některé aktivisty.

Lucie HUSÁROVÁ:
Vít Bárta prohlásil, že zveřejněné dokumenty nevznikly v ABL a detektiv Pertlíček, který měl sledování vést, nebyl zaměstnancem firmy, ale jejím externím dodavatelem a pracoval i pro jiné klienty. Digitální stopa v materiálech elektronické povahy podle něj není důkazem, protože je možné ji upravovat. "S důkazy proti ABL se silně manipulovalo," tvrdí ministr.

Vít BÁRTA, ministr dopravy /VV/:
Mladá fronta DNES opakovaně upozorňuje na to, že ABL měla přijímat určité politické objednávky a že ABL měla diskreditovat politiky. Obé, obé kategoricky popírám.

Lucie HUSÁROVÁ:
Deník poprvé informoval o sledování politiků loni v září. ABL, kterou dnes vlastní ministrův bratr, se kvůli tomu od října soudí s jeho vydavatelem o 35 milionů korun. Zástupce šéfredaktora listu Jiří Kubík ovšem o důkazech, které už poskytli policii, nepochybuje.

Jiří KUBÍK, zástupce šéfredaktora, Mladá fronta DNES:
Že by to byla falza, nepřipouštím, protože vím, odkud ty informace pocházejí, znám jasné zdroje těchto informací. To, co jsme zveřejnili a o co se opíráme, falza nejsou.

Lucie HUSÁROVÁ:
Bárta dnes přiznal, že ABL před 4 lety prověřovala radnici Prahy 11, a to, když se rozhodovala, zda by se městská část mohla stát jejím klientem. Pak pro ně zajišťovala protikorupční aktivity za zhruba 2 miliony korun ročně. Lucie Husárová, Radiožurnál.

Vysvětlení Bárty v kauze ABL nepřesvědčilo

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Koaliční partner Věcí veřejných ve vládě občanští demokraté dosud po Bártovi požadovali veřejné vysvětlení, ani s ním ale nejsou spokojeni. Chtějí teď, aby Bárta celou kauzu dořešil přímo s premiérem Petrem Nečasem.

Martin DRTINA:
Ministr dopravy, který agenturu před svým vstupem do vysoké politiky vedl, sice teď zdůrazňuje, že detektiv Pavel Pertlíček nebyl zaměstnancem ABL, první místopředseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka je ale přesvědčený, že to agenturu odpovědnosti za sledování politiků nezbavuje.

Přemysl SOBOTKA, první místopředseda Senátu /ODS/:
Vždycky ten pracovněprávní vztah a smluvní vztah mezi externistou a základní firmou, tak ten je jasný a tady je i zodpovědnost ABL. To přeci není možné oddělovat, protože ten člověk byl součástí smluvně v daném okamžiku, i když jako externista ABL. Na toto na všechno budeme chtít vysvětlení.

Martin DRTINA:
Vít Bárta svým vystoupením nepřesvědčil ani opozici. Podle sociálnědemokratického exministra vnitra Františka Bublana by měl rezignovat.

František BUBLAN, bývalý ministr vnitra /ČSSD/:
Je vidět, že to proběhlo, to sledování a je jenom otázka toho, jak se to podaří dokázat, či nedokázat.

Martin DRTINA:
Naopak straničtí kolegové Bártu podporují. Věci veřejné kauzu shodně označují za uměle vykonstruovanou. Martin Drtina a redakce, Radiožurnál.

Pozvánka k poslechu Zpráv o šesté

redaktorka:
Nenechte si ujít nejdůležitější události dne.

redaktor:
Poslouchejte Zprávy o šesté.

redaktorka:
Zprávy o šesté.

redaktor:
To podstatné v 10 minutách.

redaktorka:
Každý den v osmnáct hodin.

redaktor:
Na Radiožurnálu.

Jednání velmocí s Íránem o atomu skončilo krachem

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Další kolo mezinárodních rozhovorů o íránském jaderném programu skončilo krachem. Světové mocnosti se snažily přimět Teherán, aby zastavil ty části svého nukleárního programu, které jsou teoreticky využitelné ke zbrojení. Írán naopak trval na tom, že má na zmíněné technologie právo. Z neúspěchu jednání se navzájem obviňují obě strany.

Břetislav TUREČEK, Blízký východ:
Jak řekla šéfka mezinárodní delegace Catherine Ashtonová, Teherán si kladl předběžné podmínky, které znemožnily jakýkoli pokrok. Podle západních diplomatů Írán požadoval, aby mocnosti uznaly jeho právo na výrobu jaderného paliva. Vyslanci Teheránu prý také chtěli, aby OSN dříve, než se začne jednat o podstatě, zrušila mezinárodní sankce. Vedoucí íránského týmu Saíd Džalílí prohlásil, že nešlo o předběžné podmínky. Svůj postoj vysvětlil tak, že Írán má jako signatář mezinárodních dohod právo vyrábět si palivo. To prý musejí mocnosti uznat jako základ, na kterém je možné stavět případné rozhovory. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

K protestům v Tunisku se připojili policisté a hasiči

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Týden po revoluci vyšly tisíce Tunisanů opět do ulic. Demonstrovali v hlavním městě i před obecními a krajskými úřady po celé zemi. K protestům se nově přidali také hasiči a policisté. V Tunisku je náš zvláštní zpravodaj Ondřej Bouda, Ondřeji, dobrý podvečer.

Ondřej BOUDA, zvláštní zpravodaj, Tunisko:
Hezký večer. Tak v průvodech za zvuků houkaček pomalu procházeli policisté a hasiči městy po celé zemi. Za pochodu skandovali, že nemají na rukou krev mučedníků. Přitom ještě před týdnem stály bezpečnostní složky na straně bývalého režimu. Tunisko tento víkend drží státní smutek za minimálně 78 obětí policejního násilí během revoluce. Zaměstnanci záchranného systému měli za vlády prezidenta Ben Alího řadu výhod, ale také mnohem méně práv. Bez povolení zaměstnavatele dokonce nesmí cestovat, a to ani ve svém volném čase. Proto se dnes rozhodli přidat k protestům. Ze Sús Ondřej Bouda, Radiožurnál.

V Česku stoupl počet lidí, kteří kouří marihuanu

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
V Česku stoupl počet lidí, kteří kouří marihuanu. Každý den si ji zapálí na 60 tisíc Čechů. Takzvaných problémových uživatelů, kteří jsou na této droze závislí a sami to vidí jako problém, je zhruba polovina. Vyplývá to z údajů Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

Václava VAŘEKOVÁ:
Omezení konzumace marihuany u nás je i jeden z cílů vládního akčního plánu. Ten je součástí Národní protidrogové strategie.

Jindřich VOBOŘIL, národní protidrogový koordinátor:
My chceme rozšířit tu stávající síť intervenčních poradenských míst, který by se naučily pracovat s touhle tou skupinou, oddělit ji od těch uživatelů jiných drog a nabídnout jim prostě nějakou poradenskou možnost. Tyhle ty intervence zavedli Francouzi, zavedli je Briti, zavedli je Holanďani a začalo to fungovat a ten problém se jim tam zmenšil, kdežto nám jako jediné zemi vlastně v Evropě v tuhle tu chvíli stále ten problém narůstá.

Václava VAŘEKOVÁ:
Vysvětluje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. V příštích měsících by se měly ve školách i na Internetu odehrát kampaně, ty budou informovat o rizicích pravidelného užívání marihuany. Ta je také jednou z látek zařazených na seznam drog, po které lidé často sahají v mladistvém věku. Podle průzkumů u nás některou z drog vyzkoušela zhruba polovina šestnáctiletých. Od roku 1995 se užívání jak konopí, tak i tvrdých drog u nás zdvojnásobilo. Podle odborníků se ale situace už dál nezhoršuje. Václava Vařeková, Radiožurnál.