Mikrobiom si tvoříme tím, co jíme, říká gastroenterolog Radan Keil. Proč jsou onemocnění střev na vzestupu?

Je to tak, že stres ovlivňuje to, co se děje ve střevech, nebo naopak rozhádaný mikrobiom může způsobit stres?

Je to obojí. Při stresu dochází k vyšší hladině kortizolu, dochází k větší střevní propustnosti, a proto potom dochází k řadě nežádoucích událostí. Ale mikrobiom zase výrazným způsobem zpětně ovlivňuje váš mozek, vaši náladu.

Mluví se o druhém mozku.

Čtěte také

Každý z nás má v sobě svého lékaře. Jen se ho musíme naučit slyšet, říká Kristina Höschlová. V nové knize radí, jak naslouchat vlastnímu tělu a mysli

Přesně tak. V oblasti zažívacího traktu se vyrábí obrovské množství různých neurotransmiterů, jako je serotonin, které ovlivňují funkci vašeho mozku. Je docela zajímavé, že je snaha ovlivnit psychiku třeba u depresivních pacientů nebo duševně nemocných pacientů pomocí probiotické terapie. Dokonce to má specifický název, psychobiotika. Zdá se, že to má nějaký efekt, jakkoliv na velké a rozsáhlé studie se stále čeká. Pozitivní efekt je ale popisován. Při takto složité problematice vždycky musíme být opatrní, protože u všech těchto onemocnění hraje velkou roli placebo efekt.

Jak důležitá jsou probiotika pro naši imunitu?

Pro imunitu jsou nesmírně důležitá. A nejenom probiotika – je dobré mít v rovnováze a v dobré kondici zažívací trakt. Ukazuje se, že za nárůstem autoimunitních onemocnění, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, ale i autoimunitní onemocnění z jiných oborů, velmi pravděpodobně stojí dvě věci. První je vyšší podávání antibiotik, které nastalo někdy od 60. let. A potom druhá zajímavá věc, nižší procento střevních infekcí, které vzniklo v důsledku větší hygieny.

To znamená, že jste-li mlád a pobíháte po pískovišti, cucáte kamínky a občas máte průjem, tak je to pro vás zdravější, než jste-li doma u maminky ve sterilním prostředí a máte všechno utřeno čistým ubrouskem. Pokud touto fází pravidelné stimulace zažívacího traktu neprojdete, zřejmě máte větší šanci, že se u vás při určité genetické predispozici vyskytne autoimunitní onemocnění, kterých samozřejmě přibývá.

A stačí zdravému člověku běžná strava, nebo doporučujete brát probiotika preventivně?

Zdravá strava je jedna z věcí, která váš mikrobiom může upravit. To znamená, že si tvoříte váš mikrobiom ve střevě na základě toho, co jíte. To je jedna z možností. Druhá možnost je užití probiotik.

Čtěte také

Recepty na jarní detox a dobrý život? Často musíme jít i přes mírnou bolest, říká lékařka Marie Skalská

Krátce řeknu, jak je to s tou stravou. V případě, že dlouhou dobu máte nízký přívod nasycených mastných kyselin, nízký přívod tuků, fruktózy, rychlých sacharidů, prostě tzv. nezdravá dieta, kalorické nápoje a podobně, tak váš mikrobiom se změní. Vysoký přívod rychlé energie změní bakterie tak, že začnou vyrábět toxiny a dojde k vyššímu riziku vzniku nádorových onemocnění. Když naopak jíte zdravě, užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde.

Takže to, co jíte, vás určuje mnohem více. Dřív se myslelo, že ten účinek je přímý. Teď se ukazuje, že to je pravděpodobně přes mikrobiom, který se podle toho nějakým způsobem určuje. Ještě je zajímavá jedna věc. Změníte-li mikrobiom – třeba kompletně, jako to děláme my při fekální bakterioterapii –, tak než to stravou zase vrátíte do špatných kolejí, trvá to rok. Přirovnávám to k tomu, že máte v sobě les, který když zaléváte a pravidelně rosíte, krásně roste. Když ho necháte vyschnout, tak přežije jenom plevel. A podle toho to potom působí na váš organismus.

Prekancerózy na vzestupu

Sledujete to, že by se měnil mikrobiom současné generace?

Můžeme jenom tušit, že se pravděpodobně nemění a rozhodně se nemění k lepšímu, protože v oblasti gastroenterologie děláme prevenci. Gastroenterologická společnost je průkopníkem prevence kolorektálního karcinomu, kde nemůžeme říct, že by docházelo k poklesu vzniku prekanceróz, to znamená polypů v oblasti zažívacího traktu. Tam je spíše stále vzestupný trend. Je to dáno tím, že jdeme-li do většího nákupního centra, vždycky vidíme okolo sebe košíky plné hodně nezdravého a také levného jídla. To s tím hodně souvisí, protože potraviny, ať si říkáme, co chceme, v relaci k našim platům výrazným způsobem zlevnily.

Kam se věda v této oblasti posunula za léta, po která se jí věnujete?

Čtěte také

Na jednu naši buňku přichází asi sto buněk mikrobiálních. O většině ale nic nevíme, přiznává lékař

Myslím, že se posunula nesmírně. Teď jsme na začátku nově objevované země, kde se snažíme dostat k nějakým exaktním výsledkům, ale už tušíme, co by tam mohlo být. Když jsem začínal, tak se tato věc vůbec neřešila a mikrobiom se bral jako jasná věc. Byla představa, že většina populace má mikrobiom stejný – kromě lidí, kteří dostali řekněme tyfus nebo salmonelu. Od té doby se to naprosto změnilo a teď je díky různým sekvenováním kmenů mnohem větší šance se dostat alespoň k nějakému základnímu pohledu na věc.

Ale problém je v té druhé věci – kmenů ve střevě je obrovské množství. Kdyby tam byl jeden, tak bychom se dostávali mnohem rychleji k exaktnímu výsledku. Ale toto je prostě souhra. Vždycky to přirovnávám k lesu a říkám, že když transplantuji stolici, je to něco podobného, jako když do toho střeva dávám třeba celý Boubínský prales včetně potůčku a veverky. A tam je souhra všech faktorů strašně složitá a špatně se monitoruje.

Takže si myslím, že se teprve díky umělé inteligenci v dalších letech dostaneme k jasnějším výsledkům, protože to je multifaktoriální a dlouhodobý proces efektu na organismus. Největší objevy nás teprve čekají.

Nakolik je gastroenterologie přitažlivá pro současné mediky? Jak se vyhnout zažívacím problémům na dovolené? Jak funguje fekální bakterioterapie a kolika pacientů se v Česku týká? Poslechněte si celý rozhovor.