Zprávy o šesté 11. ledna 2012

Vláda podpořila zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi

Jana GULDA, moderátorka:
17 církví a náboženských společností je blíž k získání majetku. Vláda totiž podpořila zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Do poslední chvíle jednalo vedení Věcí veřejných, strana s podporou váhala kvůli dopadu restitucí na státní rozpočet. Předseda vlády Petr Nečas ale Věci veřejné přesvědčil, že zahájení výplaty 59 miliard korun navýšených o inflaci nebude mít negativní dopad na občany.

Václava MAREŠOVÁ:
Peníze budou pocházet z kapitol spadajících přímo pod ministerstvo financí. A prostředky by mělo přinést i omezení byrokracie. Ministři za Věci veřejné pak pro návrh ruku zvedli. Vicepremiérka Karolína Peake předpokládá, že její straničtí kolegové restituce bez problémů podpoří i ve sněmovně.

Karolína PEAKE, vicepremiérka strany /Věci veřejné/:
Já samozřejmě nemohu nyní mluvit za kolegy poslance v poslaneckém klubu, jak budou hlasovat, nicméně stanovisko vlády držíme jako členové této vlády.

Václava MAREŠOVÁ:
Premiér Petr Nečas čeká, že díky podpoře všech koaličních stran bude cesta církevních restitucí sněmovnou i v případě přehlasování Senátu hladká.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Předpokládám, že se všichni budou chovat v souladu s koaliční smlouvou a že jí naplní.

Václava MAREŠOVÁ:
Proti navržené formě restitucí vystupuje opozice. Podle poslance za ČSSD Jeronýma Tejce jeho strana vrácení majetku církvím nepodpoří.

Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/:
Takto rozsáhlý převod majetku by měl být doprovázen celospolečenskou shodou.

Václava MAREŠOVÁ:
Václava Marešová, Radiožurnál.

Na opravy a stavbu českých silnic a železnic půjde letos 66 miliard

Jana GULDA, moderátorka:
Na opravy a stavbu českých silnic a železnic půjde letos 66, v příštím roce pak 60 miliard korun. Vyplývá to z harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury, který schválila vláda. Zhruba třetina z této částky má jít z evropských fondů.

Petr SEHNOUTKA:
V letech 2012 a 13 se dostane na dostavbu dálnice D 8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Dokončení dálnice D 3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí nebo rozšíření dálnice D 1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou. U železnice půjde většina peněz do modernizace třetího a čtvrtého koridoru do Plzně a Českých Budějovic. Například trať mezi Brnem a Zastávkou u Brna se dočká za celkem 4,5 miliardy elektrického vedení. Naopak se v rozpočtu nepočítá s pražským dálničním okruhem, nebo třeba rychlostní spojnicí Hradce Králové a Olomouce R 35. Daleko méně peněz také půjde na cyklostezky. Petr Sehnoutka, Radiožurnál.

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie se vrací ze Senátu k poslancům

Jana GULDA, moderátorka:
Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie se vrací ze Senátu k poslancům. Normu, která má v jednom předpisu soustředit podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů senátoři upravili. Mimo jiné snížili i státní podporu výroby elektřiny z biometanu ze 4 tisíc na 1700 korun na megawatt hodinu z palného tepla.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Snížení příspěvku pro výrobu elektřiny z biometanu a další Senátem navržené změny mají podle senátorů ušetřit státu do roku 2020 kolem 50 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu, občanský demokrat Martin Kuba, s navrženými změnami souhlasí.

Martin KUBA, ministr průmyslu a dopravy /ODS/:
Jsme přesvědčeni, že toto by mohla být kompromisní varianta oproti té původní, pro nás je velmi důležité, aby tento zákon byl přijat, protože jsme přesvědčeni, že nejhorší záležitostí vzhledem k tomu, že ta transpozice již je zpožděna, by bylo, kdyby tento zákon přijat nebyl.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Senátem upravený zákon o obnovitelných zdrojích energie by mohl v Poslanecké sněmovně uspět. Na dnes schválených změnách se senátoři s poslanci už předběžně dohodli. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Na Maďarsko se z Bruselu snáší kritika za malou snahu o snížení rozpočtového deficitu

Jana GULDA, moderátorka:
Na Maďarsko se z Bruselu snáší kritika za malou snahu o snížení rozpočtového deficitu. Podle Evropské komise nedělá Budapešť dost pro dodržení pravidla maximálního schodku ve výši 3 procent HDP. Toto kritérium v současné době neplní většina členských zemí Unie. Komise ale posuzuje, jaké kroky podnikají k nápravě. V případě Maďarska to nejsou opatření, která mohou držet rozpočtový deficit v unijních mantinelech dlouhodobě.

Pavel NOVÁK:
Maďarsko sice loni formálně dodrželo stanovenou mez rozpočtového deficitu 3 procenta HDP, ale vláda premiéra Viktora Orbána toho dosáhla jednorázovým opatřením. Řízení s Maďarskem pro nadměrný rozpočtový deficit proto teď vstoupí do další fáze. Komise žádá Radu ministrů financí, aby potvrdili, že se Maďarsko opravdu dost nesnaží snižovat svůj rozpočtový schodek. Budapešť by tak vystavili nebezpečí uvalení sankcí. Jak řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn, jako neeurozónní zemi by sice Maďarsku nehrozila přímo finanční pokuta, ale pozastavení výplat z fondu soudržnosti. I to ale může pro Budapešť znamenat ztrátu v řádu miliard eur. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Maďarská vláda reaguje na kritiku z Bruselu sliby

Jana GULDA, moderátorka:
Maďarská vláda reaguje na kritiku z Bruselu sliby. Bude se prý snažit splnit všechny podmínky Evropské komise a řídit se jejími doporučeními. Komisi přitom nevadí jen překračování maďarského rozpočtového deficitu, ale také některé sporné body nové ústavy.

Gregor Martin PAPUCZEK:
Analytici v Maďarsku jsou do jisté míry překvapení, protože Maďarsko patří mezi málo zemí, kde se daří celkově udržet rozpočtový deficit pod 3 procenty, pravda, loni to bylo díky netradičním a jednorázovým opatřením. Například mimořádným krizovým daním a zestátní peněz v soukromých penzijních fondech. Ministerstvo hospodářství vydalo dnes vyhlášku, ve kterém slibuje, že deficit zůstane pod stanovenou úrovní v tomto i v příštím roce. Na druhé straně vyjadřuje připravenost vlády napravit případné chybné kroky. Opozice si myslí, že nadešla chvíle pravdy a vláda má poslední příležitost změnit kurz i v hospodářství, i v ústavně mocenských záležitostech. Z Budapešti pro Radiožurnál Gregor Martin Papuczek.

V Íránu se stal obětí atentátu další vědec

Jana GULDA, moderátorka:
V Íránu se stal obětí atentátu další vědec, který se podílel na jaderném programu. Mostafá Ahmadí Rošán podle místních médií pracoval ve vedení továrny na obohacování uranu v Natanzu. Zahynul, když útočníci připevnili na ulici v Teheránu k jeho autu magnetickou bombu.

Břetislav TUREČEK:
Výbuch podle agentury Fars zabil také jednoho kolemjdoucího. Íránský viceprezident MohammedReza Rahimi prohlásil, že zabíjeli ti, kdo navenek tkví o nutností bojovat proti teroru. Íránský jaderný program to prý ale stejně nezastaví. Íránští politici a média atentát označují za terorismus a připisují ho Izraeli. Činitelé židovského státu obvinění i samotnou vraždu odmítají komentovat. Za posledních 5 let je Ahmadí Rošán pátým íránským vědcem, který se stal obětí vraždy. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

V Sýrii zemřel reportér francouzské televizní stanice France 2 Gilles Jacquier

Jana GULDA, moderátorka:
V Sýrii zemřel reportér francouzské televizní stanice France 2 Gilles Jacquier. Svým zraněním podlehl poté, co do skupiny novinářů vletěl ve měst Homs granát. Jedná se o prvního žurnalistu, který se stal obětí nepokojů v Sýrii.

Jan ŠMÍD:
Informaci o smrti svého francouzského kolegy Gillesa Jacquiera potvrdil fotograf agentury AFP. Jacquier natáčel spolu s některými kolegy reportáž, když ho zasáhly střepiny z granátu. Reportér stanice France 2 byl jedním z mála žurnalistů, kteří v Sýrii pracují, ostatní byli ze země vypovězeni. Mezinárodní společenství násilí v ulicích silně kritizuje, naposledy odsoudil kroky prezidenta Bašára Asada francouzský ministr zahraničí Alian Juppe, který naznačil, že v případě, pokud bude násilí vůči civilistům pokračovat, mohly by západní země výrazně zpřísnit sankce či hledat jiné cesty, jak civilisty v Sýrii chránit. Z Paříže pro Radiožurnál Jan Šmíd.

Během přelíčení v německém Dachau byl zavražděn státní zástupce přímo v soudní síni

Jana GULDA, moderátorka:
Během přelíčení v německém Dachau byl zavražděn státní zástupce přímo v soudní síni. Střelce poté přemohla policie a dala ho vazby.

Klára STEJSKALOVÁ:
Během soudního procesu, ve kterém se projednávalo zpronevěření mezd, vystřelil obžalovaný třikrát na státního zástupce. Ten během převozu do nemocnice zraněním podlehl. Podle některých německých médií obžalovaný střílel i po soudci. Mnozí z přítomných v soudní síni utrpěli šok. Policie pachatele okamžitě přemohla. Jak se dostal ke zbrani a další okolnosti útoku, ani jeho příčiny zatím nejsou známy, bavorská ministryně spravedlnosti okamžitě zamířila na místo tragédie. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Německo.

Výstava exponátů v pražském Obecním domě

Jana GULDA, moderátorka:
V pražském Obecním domě je výjimečná příležitost prohlédnout si díla Francesca Goyi, Pabla Picassa, Salvadora Dallího i několika českých tvůrců. Všechny spojuje téma býčích zápasů. Podle organizátorky expozice Moniky BurianJourdan inspiruje korida umělce po staletí. Díla velkých španělských malířů s touto tématikou se na jednom místě sešla vůbec poprvé. Zápůjčky prestižních zahraničních i našich institucí doplní v těchto dnech ještě exponáty z Picassova muzea ve španělské Malaze.

Monika BURIANJOURDAN, organizátorka expozice:
Vyšli nám neuvěřitelně vstříc, protože pro letošní rok neplánují žádné zápůjčky, nám do Prahy půjčili 18 děl, 7 keramik Picassa, každá ta keramika je originál dílo a pak práce na papíře.