Zprávy o šesté 10. října 2011
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Zpráv o šesté i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Policie navrhla obžalovat náměstka primátora Březinu
Jana GULDA, moderátorka:
1. náměstkovi pražského primátora Karlu Březinovi hrozí soud. Policie podala státnímu zástupci návrh na obžalobu pro zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Březina obvinění odmítá a opírá se o právní posudek, podle kterého zákon neporušil.
Jan HERGET:
Podstatou kauzy je fakt, že Březina neinformoval akcionáře společnosti Žižkov Station Development o tom, že v minulosti působil ve vedení dvou firem, které skončily v insolvenci. Podle zákona je o tom měl informovat. Březina si to ale nemyslí a ujišťuje, že firmy ke dnu neposlal.
Karel BŘEZINA, 1. náměstek pražského primátora:
Tyto firmy neprošly žádnou likvidací, insolvenční řízení tam bylo zahájeno na základě už dlouhodobé skutečnosti v těch firmách, já jsem tam reprezentoval příslušného věřitele.
Jan HERGET:
Opozice kvůli stíhání vyzvala Březinu k rezignaci. Jeho spolustraníci za ním nicméně stojí a podle Petra Hulínského vyčkají na další vývoj.
Petr HULÍNSKÝ:
Stanovisko pražské sociální demokracie, v této chvíli již opravdu čekáme na rozhodnutí státního zastupitelství a pak budeme reagovat.
Jan HERGET:
Primátor Bohuslav Svoboda už dříve prohlásil, že pokud by se trestní stíhání ukázalo jako oprávněné, nemohl by Karel Březina na pozici 1. náměstka setrvat. Jan Herget, Radiožurnál.
Žalobci Drobilovu kauzu do kongresu ODS neprověří, policie musí čekat
Jana GULDA, moderátorka:
Další muž, který by mohl skončit před soudem, je Martin Knetig, bývalý poradce exministra životního prostředí Pavla Drobila. Policie podala návrh na jeho obžalobu z nepřímého úplatkářství, které ho se podle ní dopustil při zadávání veřejných zakázek na Státním fondu životního prostředí. Na údajnou korupci na fondu upozornil jeho tehdejší šéf Libor Michálek prostřednictvím tajných nahrávek. Státní zástupkyně by o obžalobě mohla rozhodnout do měsíce.
Výsledky opakovaných komunálních voleb v Krupce na Teplicku platí
Jana GULDA, moderátorka:
Výsledky opakovaných komunálních voleb v Krupce na Teplicku platí. Potvrdil je Krajský soud v Ústí nad Labem. Obyvatelé Krupky přitom museli o svém budoucím zastupitelstvu hlasovat celkem třikrát. A stejně tak třikrát řešil průběh opakovaných voleb i soud.
Dagmar CESTROVÁ:
Krajský soud v Ústí nad Labem už nenařídil čtvrté opakování komunálních voleb v Krupce na Teplicku. Zamítl dnes stížnost volebního sdružení Zdravá Krupka na další kupčení s hlasy při posledních opakovaných volbách zhruba před měsícem.
Markéta LEHKÁ, předsedkyně soudního senátu:
Navrhovatelé nepředložili dostatečné důkazní prostředky v tomto směru, všecko bylo nepodložené, pokud se jedná o ty zvukové záznamy, tak ty nebyly nikterak věrohodné, neměly nějak vypovídací hodnotu.
Dagmar CESTROVÁ:
Řekla Markéta Lehká, předsedkyně soudního senátu. Miroslava Bačová za sebe i dalšího stěžovatele uvedla, že budou tentokrát rozhodnutí soudu respektovat.
Miroslava BAČOVÁ:
Stížnost k Ústavnímu soudu podávat nebudeme.
Dagmar CESTROVÁ:
Pro Radiožurnál Dagmar Cestrová, Ústí nad Labem.
Ředitel VZP chce, aby pojišťovna převzala celý projekt IZIP
Jana GULDA, moderátorka:
Řešením současného dění kolem společnosti IZIP je podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka její stoprocentní převzetí. Tento záměr s projektem elektronických zdravotních knížek IZIP chce přednést co nejdříve správní radě pojišťovny. Impulsem je kritizovaný převod části akcií této firmy na neznámou švýcarskou společnost.
Petr SEHNOUTKA:
Podle ředitele Horáka pochybnosti kolem této švýcarské společnosti s názvem eHI eHealth International, která dnes stojí za zbylými 49 procenty IZIPu, pojišťovnu poškozují. VZP má totiž v tuto chvíli 51 procent akcií. Ředitel proto navrhuje pro následující dny dvoje řešení.
Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Získáme všech 100 procent akcií toho projektu, anebo tím, že převezmeme veškeré aktivity s tím projektem související.
Petr SEHNOUTKA:
VZP zaplatila společnosti IZIP během 10 let za zprávu zdravotních knížek a také elektronickou komunikaci mezi pojišťovnou a lékaři více než 1,5 miliardy korun. Projekt je kritizován za to, že se ho účastní málo lékařů. Spoluzakladatelé projektu, europoslanci ODS Miroslav Ouzký, Milan Cabrnoch a lékař Pavel Hronek ho ale obhajují. Pokud by správně fungoval, ušetřil by podle nich v českém zdravotnictví sta miliony. Petr Sehnoutka, Radiožurnál.
Počet lidí bez práce se v září překvapivě snížil na 8 procent
Jana GULDA, moderátorka:
Počet lidí bez práce se v září překvapivě snížil na 8 procent. Na úřadech práce tak ubylo 6 tisíc lidí, přestože po prázdninách na trh práce zamířili další absolventi škol. Na poklesu nezaměstnanosti má podle ekonomů svůj podíl také poslední vlna odchodů do předčasného důchodu za ještě starých podmínek a poptávka firem po nových pracovnících.
Středočeský kraj souhlasí s rozšířením Letiště Vodochody
Jana GULDA, moderátorka:
Středočeský kraj souhlasí s rozšířením Letiště Vodochody. Rozhodli o tom krajští radní. Druhé největší letiště v zemi chce ve Vodochodech vybudovat společnost Penta Investments. Ročně by tam mělo vzlétat a přistávat 35 tisíc letadel.
Pavel PAVLAS:
Středočeský kraj sice dal zelenou rozšíření vodochodského letiště, ale klade si podmínky.
Miloš PETERA, náměstek středočeského hejtmana pro oblast životního prostředí:
Že budou zohledněny připomínky obcí.
Pavel PAVLAS:
Řekl mi náměstek středočeského hejtmana pro oblast životního prostředí Miloš Petera. Podle hejtmana Davida Ratha střední Čech a Praha další letiště potřebují. Krajská opozice s rozhodnutím vedení kraje nesouhlasí. Podle občanskodemokratické zastupitelky Dagmar Nohýnkové bude mít provoz letiště negativní vliv na zdraví obyvatel i na životní prostředí.
Dagmar NOHÝNKOVÁ, zastupitelka /ODS/:
Ten náš názor klubu zastupitelů jednoznačně trvá.
Pavel PAVLAS:
Poslední slovo v rozhodování, jestli ve Vodochodech u Prahy vznikne druhé největší dopravní letiště v České republice, bude mít ministerstvo životního prostředí. Pro Radiožurnál Pavel Pavlas, střední Čechy.
Jana GULDA, moderátorka:
O rozšíření letiště teď lidé debatují v Kralupech nad Vltavou. Je tam i naše reportérka, která se přihlásí ve večerním Radiožurnálu po osmé hodině.
Evropské banky řeší své potíže spojené s dluhovou krizí
Jana GULDA, moderátorka:
Evropské banky řeší své potíže spojené s dluhovou krizí. Například rakouská Erste Group oznámila, že po přecenění svého majetku vykáže místo zisku ztrátu za 3. čtvrtletí přes 900 milionů eur.
Jitka HANŽLOVÁ:
Erste Group musela odepsat svůj goodwill v Maďarsku a vytvořit opravné položky na úvěry, které tam poskytla. To samé udělala v Rumunsku. Zároveň přecenila své dluhopisy rizikových zemí. České spořitelny se tento krok nijak nedotkne. Nic se nebude měnit ani na její strategii. Podobně nezasáhnou potíže mateřských bank, ani ostatní velké banky v České republice, které mají zahraničního vlastníka. To hlídá centrální banka. Navíc její zátěžové testy dokázaly, že české banky jsou v pořádku. Připomíná analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Marek HATLAPATKA, analytik společnosti Cyrrus:
Kapitálová přiměřenost velkých českých bank se pohybuje někde na 14, 16 procentech. Zatímco u těch západoevropských bank jsou ty hodnoty, řekněme, 7, 9 procent.
Jitka HANŽLOVÁ:
Takže kapitálový polštář českých bank je mnohem silnější. Jitka Hanžlová, Radiožurnál.
Nejvíce postiženou evropskou bankou je Dexia
Jana GULDA, moderátorka:
Nejvíce postiženou evropskou bankou, která doplatila na řecké dluhopisy, je Dexia. Vlády Francie, Belgie a Lucemburska už se dohodly, že poskytnou záruky. Belgie koupí belgickou část banky za 4 miliardy eur. Lucemburskou část jsou údajně připraveni koupit členové katarské královské rodiny.
O několik dní se posouvá konání summitu Evropské unie a eurozóny
Jana GULDA, moderátorka:
O několik dní se posouvá konání summitu Evropské unie a eurozóny. Politické špičky zemí 27 se původně měly sejít 17. a 18. října. Nově je summit naplánovaný na 23 října. Premiéři a prezidenti států celé Unie se budou snažit dokončit plány na řešení dluhové krize. Ta sužuje hlavně státy 17členné eurozóny.
Slovenská vláda je znovu blízko svému pádu
Jana GULDA, moderátorka:
Slovenská vláda je znovu blízko svému pádu. Tentokrát kvůli záchrannému fondu eurozóny. Slovenský parlament má o navýšení fondu hlasovat už zítra. Vláda teď zkouší na poslední chvíli přesvědčit jednu z koaličních stran, která takzvaný euroval odmítá. Jednání sleduje přímo na místě bratislavský zpravodaj Vojtěch Berger.
Vojtěch BERGER:
Hezký večer. Tou stranou, která odmítá záchranný fond v jeho současné podobě, je Svoboda a Solidarita. Její předseda Richard Sulík dnes řekl, že pokud ta dnešní jednání nepřinesou nový kompromis, tak on a jeho kolegové zítra v parlamentu záchranný fond nepodpoří. Tím by ale současně také nejspíš potopili slovenskou vládu, protože premiérka Radičová podle deníku Sme dnes na uzavřeném jednání nabídla, že pokud se dnes koalice nedohodne, tak Radičová podá demisi. Jestli by v takovém případě strana SAS couvla a přece jen podpořila záchranný fond za cenu uchování vládní koalice, to je otázka. SAS totiž až do dnešního dne tvrdila, že chce takzvanému eurovalu zabránit za každou cenu, i pokud by měla kvůli padnout vláda. Jakési odpovědi, alespoň tedy ty základní by měly právě přinést výsledky koaliční rady, která bude velmi dlouhá, výsledky se dají čekat někdy v pozdních večerních až nočních hodinách. Radiožurnál bude samozřejmě o všem informovat. Vojtěch Berger, Český rozhlas, Bratislava.
Politická mapa Polska se nezmění
Jana GULDA, moderátorka:
Politická mapa Polska se nezmění. Po sečtení všech hlasů je jasné, že vítězem parlamentních voleb je Občanská platforma. Překvapením voleb je nepochybně úspěch strany Hnutí Palikota, který voličům nabídl vizi světského státu bez vlivu církve.
Petr VAVROUŠKA:
Polsku bude i nadále vládnout premiér Donald Tusk. S největší pravděpodobností to bude opět v tandemu s lidovci. Poslanci obou stran budou mít ale v novém Sejmu velmi těsnou většinu jen pár hlasů. Za vítěze voleb se může považovat také hnutí Janusze Palikota. V katolickém Polsku dokázal uspět s program, který se vymezuje vůči církvi. Hlasovali pro něj především mladí lidé, kteří chtějí například uvolnění tvrdé potratové politiky a toleranci nejrůznějších menšin. Hnutí Palikota je ale pouze pár měsíců starou stranou a její poslanci jsou pro mnohé zatím velkou neznámou. Poraženým voleb je opoziční Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského. Pro něj jsou to už šesté prohrané volby. Jeho pozici šéfa strany ale zatím nikdo nezpochybňuje. Naopak výměna lídra se čeká u Svazu demokratické levice kvůli nejhoršímu výsledku za posledních 20 let. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Varšava.
Policie v Berlíně zneškodnila 7 zápalných zařízení
Jana GULDA, moderátorka:
Německá policie zabránila žhářskému útoku na berlínském hlavním nádraží. Železničáři objevili na konci vlakového tunelu několik podezřelých předmětů. Ukázalo se, že jde o 7 zápalných bomb. Podle všeho jde o dílo levicových extremistů, kteří nesouhlasí s působením Bundeswehru v Afghánistánu.
Klára STEJSKALOVÁ:
V letošním roce jde už o několikátý útok na německé železnici. Po útoku na signalizační zařízení na trati mezi Berlínem a Hamburkem policie na poslední chvíli zneškodnila zápalné bomby umístěné v severním tunelu u hlavního nádraží v Berlíně. K odpovědnosti se přihlásila levicově extrémistická skupina Hekla. V prohlášení zveřejněném na Internetu tvrdí, že nesouhlasí s působením německé armády v Afghánistánu. Policie prošetřuje, nakolik dnešní incident souvisí s podobným činem, ke kterému došlo v květnu na berlínské stanici Ostkreuz, který na několik dní zcela paralyzoval regionální dopravu. Vedení německých drah zvýší ostrahu, plošné monitorování všech tratí je ale nemožné. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.
Nobelovu cenu za ekonomii získali Thomas Sargent a Christopher Sims
Jana GULDA, moderátorka:
Nobelovu cenu za ekonomii letos získali dva američtí ekonomové. Vyvinuli metody, které jsou dnes základem makroekonomických analýz. Thomas Sargent a Christopher Sims mimo jiné našli postup na zjištění toho, jak hrubý domácí produkt a inflaci ovlivňuje dočasné zvýšení úrokových sazeb nebo třeba snížení daní.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Únor v preferencích: sílící ANO se vzdaluje vládnímu táboru. Rozkolísaní Piráti a Motoristé slábnou
-
‚Ludvík měl krytí, Budinský byl kasička.‘ Reportér detailně odkrývá pozadí kauzy Motol
-
Pomohla americká stopka na informace Rusům? Stažení Ukrajinců z Kursku je ‚otázkou týdnů‘
-
Jak zabránit další kauze Motol? ‚V systému masivního přerozdělování peněz je to obtížné,‘ říká Feltl