„Symbol statečnosti.“ Slavnou dvojici H+Z rozdělila až Hanzelkova smrt

„To, co nám ukázali mladí, kteří morálně narkotizovaný národ probudili, je velké štěstí, které naši společnost potkalo. V 80 zemích, které jsme s Mirkem projeli, jsme nezažili takovýhle zvrat jako u nás. Naši něžnou revoluci považuji za zcela unikátní,“ popisoval ve vysílání Československého rozhlasu Jiří Hanzelka.

Odkaz Hanzelky a Zikmunda dodnes láká mladé cestovatele. Muže i ženy, říkají znalci

• Upravit
• Smazat

Když slavil Miroslav Zikmund padesátiny, raději utekl na Cejlon. A fanda oslav není ani dnes. Letos se prý ale svým narozeninám vyhýbat nebude. Svoje 100. narozeniny oslaví přesně 14. února. 

„První náš úkol bude vyhrnout si rukávy. Nečekejme žádnou finanční spásu z ciziny. Kdysi Československo slulo svými mozky a rukama, k tomuto se musíme vrátit, abychom se dostali znovu na výsluní světa,“ doplňoval tehdy Miroslav Zikmund.

Zvláštní zpráva č. 4 jako předloha perestrojky

Zvláštní zpráva č. 4 měla nakonec skutečně pozoruhodný osud, připomíná Jiří Hanzelka. 

„Zpráva vyšla v roce 1965, napsali jsme ji o rok dřív. Uplynulo čtvrt století a v Sovětském svazu se znovu odkudsi vynořila z trezoru. Ukázalo se, že podle nynějšího názoru nejde o  antisocialistický pamflet, ale o velice předčasný projekt perestrojky. Snad to prý byl jeden z pramenů při koncipování nynějšího plánu rozvoje Sovětského svazu.“

Symbol statečnosti

Miroslav Zikmund začal po roce 19989 znovu cestovat do zahraničí. Vydal se například do Japonska, na Nový Zéland, do USA i Ruska. Spolupracoval při tom s mladšími cestovateli a filmaři, například s Petrem Horkým.

Zikmund a Hanzelka pro mě už od dětství byli symbolem statečnosti. Z hlediska cestování i ve schopnosti postavit se zvůli.
Petr Horký

„Zikmund a Hanzelka pro mě už od dětství byli symbolem statečnosti – jak z hlediska cestování, tak ve schopnosti postavit se společenské zvůli. Největší dárek pro mě byl, že když jsem je oba poznal, nemusel jsem z této představy nijak slevit,“ vzpomíná Petr Horký.

S Petrem Horkým se Miroslav Zikmund znovu vydal na ostrov Cejlon. Po třiceti letech. A konečně do Austrálie, jediného světadílu, kam se s Jiřím Hanzelkou nedostali. Nemocný kamarád ale o vysněný kontinent přišel i tentokrát. A v roce 2003 odešel do cestovatelského nebe.

Žijeme v iluzi, že známe svět, říkají Petr Horký a Miroslav Náplava. Ke 100. narozeninám dali Miroslavu Zikmundovi utajenou knihu

• Upravit
• Smazat

Cestovateli Miroslavu Zikmundovi je rovných 100. Pozvání Lucie Výborné proto přijali dokumentaristé Miroslav Náplava a Petr Horký, kteří s Miroslavem Zikmundem zažili mnoho pracovních i ryze přátelských chvil. „Co dát stoletému člověku k narozeninám? Přeji mu zvědavost, které měl celý život hodně, a čas, kterého měl celý život málo,“ usmívá se Petr Horký. „A já mu přeji stále snění,“ doplňuje Miroslav Náplava.

„Jirka je součást mého bytí. Pojilo nás přátelství 65 let. Zejména když jsem pracoval na dvou svazcích Legenda H+Z a Legenda Z+H, často jsem měl při psaní pocit, že mi Jirka nahlíží přes rameno a říká: ‚Tady bys to mohl ještě vylepšit.‘“

Století Miroslava Zikmunda

Miroslav Zikmund dal Petru Horkému výjimečnou možnost nahlédnout do svých deníků. Horký je před pár lety využil při natáčení filmu s příznačným názvem Století Miroslava Zikmunda. Přesvědčil se přitom o úžasné vitalitě slavného cestovatele. „Živou vodou pana Zikmunda je práce, práce ho nabíjí,“ domnívá se.

Petr Horký je i jedním z autorů knihy Století Miroslava Zikmunda. Právě tak se jmenuje publikace o legendárním cestovateli, který byl svědkem první republiky, války, osvobození, pražského jara, sovětské okupace i polistopadových let. Titul filmu i knihy se teď do puntíku naplnil.