Ženy v Bibli: Rebeka (2/2)

Děti se však začaly v jejím těle strkat. Tu řekla: „Je-li tomu tak, co mě čeká?“ A šla se dotázat Hospodina (Gn 1, 25, 22).

Zajímavé je, že si Rebeka Bohu nestěžuje, ale ptá se ho, proč se jí to děje. Dozvídá se, že v jejím životě jsou dva národy, které se rozejdou. Narodí se jí dva synové, první Ezau a druhý Jákob. Ezau by měl jako prvorozený nést požehnání od Boha, ovšem svého prvorozenství si moc neváží.

Na Rebeku čeká další těžká role, oba synové dospívají a zatímco maminčin miláček Jákob zůstává svobodný, otcův miláček Ezau si přivede hned dvě manželky. A Rebeka je nemůže vystát.

Rebeka se upíná na svého oblíbenějšího syna Jákoba a pomůže mu lstí vymámit ze stárnoucího otce požehnání, které náleží prvorozenému, tedy Ezauovi. Jákob se bojí, že na něj kvůli tomuto podvodu padne kletba, ale jeho matka ho ujišťuje, že ji vezme na sebe, protože už nemá co ztratit.

Jákob svému bratrovi skutečně požehnání prvorozenému ukradne, ovšem potom musí uprchnout z domova, kde zůstává Rebeka spolu se stárnoucím manželem a také synem, jehož manželky nenávidí.

Ovšem příběh Rebeky není tragický, upozorňuje Eliška Havelková: „Inspirativní je například Rebečina trpělivost a pokora, se kterou čeká na to, až se stane matkou. Svou cestu si nijak neusnadňuje a s odvahou nese následky svých rozhodnutí.“