Ženy v Bibli: Hagar

Bible nepřímo naznačuje, že otrokyně Sáry Hagar byla krásná žena. Její příběh ale moc hezký není, poprvé se o ní dozvídáme, když se její paní Sára rozhodne, že chce vyřešit svou neplodnost. A to tak, že svou otrokyni Hagar strčí svému muži do postele.

Hagar skutečně otěhotní, ovšem její paní Sára to velmi těžce nese a začne své otrokyni působit nejrůznější příkoří. Hagar to nevydrží a uteče do pouště.

„V příběhu Hagar jsou hned dva momenty, kdy se Hagar ocitá na poušti. Pozoruhodné je, že tu k ní mluví Boží posel. K její paní Sáře Bůh promlouvá pouze prostřednictvím jejího muže, ovšem k otrokyni promlouvá přímo skrze svého posla,“ podotýká teoložka Ivana Noble.

Hagar a Izmael na poušti. Autor: Johann Christian Reinhart|foto: Staatliche Museen zu Berlin, Volker Schneider

Anděl říká těhotné Hagar, aby se vrátila ke své paní, podřídila se jí, a dává jí zaslíbení, že z ní vzejde veliký národ a že Bůh bude s ní. Zaslíbení pro jejího syna Izmaele je ovšem dvojznačné, bude nezkrotný, bude stát proti všem a všichni proti němu.

Další nezvyklý moment přichází vzápětí – Hagar pojmenovává Boha, to je ve Starém zákoně opravdu neslýchaná věc. Nazývá ho Ten, který vidí.

Ovšem pár let na to se Hagar na poušti ocitá zase. A tentokrát nejde o útěk, Sára s Abrahamem se konečně dočkali společného potomka a Hagařina paní už svou otrokyni a její dítě, které je navíc zlomyslné, nemůže vystát. Abraham se zdráhá, ale nakonec se podvolí a Hagar i se synem Izmaelem vyhodí. Na poušti zoufalou ženu opět zachraňuje Boží posel. Ve Starém zákoně tím její příběh končí, už se jen dozvíme, že svému synovi Izmaelovi dala za zenu Egypťanku.

„Síla Hagařina příběhu spočívá paradoxně ve slabosti své hrdinky,“ vysvětluje teoložka Ivana Noble, „Hagar se nezlomí a stále hledá život a Boha. Snaží se žít svobodně i ve své nesvobodě. Nepodléhá podmínkám, ve kterých se nachází. Tím je inspirativní i dnes.“

Příběh otrokyně Hagar vrhá zvláštní světlo na její paní Sáru, což je ovšem pro starší část Bible velmi typické. Nenajdeme tam hrdiny ani hrdinky bez poskvrny, ale naopak lidi chybující a přinejmenším dvojznačné.