Ženy mají dnes ve filmovém průmyslu větší šanci uspět s krátkometrážními animacemi, soudí výtvarnice
Mezinárodní úspěchy české animace jsou nepřehlédnutelné. Například snímky výtvarnice Diany Cam Van Nguyen byly uváděné na festivalu v Locarnu. Film Electra s herečkou Zuzanou Částkovou byl ve světové premiéře uveden na festivalu v Cannes. Daria Kashcheeva byla se svým předcházejícím filmem Dcera nominovaná na Oscara. „Naše krátké animované filmy jsou úplně srovnatelné s mezinárodními snímky. Nejsme nijak pozadu, a na to můžeme být hrdí,“ myslí si Diana Cam Van Nguyen.
Čím to je, že je česká animace a setrvale úspěšná?
Diana Cam Van Nguyen: Myslím, že jde hlavně o krátkometrážní animované filmy, které jsou už od roku 2015 docela výrazné.
Čtěte také
Právě ty se totiž dostávají na ‚áčkové‘ festivaly. Lidé si jich začínají všímat, protože každý rok se alespoň jeden krátký animovaný film dostane na Berlinale, Cannes, Locarno, Toronto... Opakuje to už osm let po sobě, tak je to více viditelné.
To ale není jenom zdání, čím je český animovaný film typický?
Diana Cam Van Nguyen: Naše krátké animované filmy jsou úplně srovnatelné s mezinárodními snímky. Nejsme nijak pozadu, a na to můžeme být hrdí. Zároveň jsou ve filmech různé tendence.
Jsou tu mladí tvůrci. Někdo tvoří ve 3D, nebo ve stop motion, něco je komediální, jako Happy End Jana Sasky, něco vážné jako Dcera Darii Kashcheevy... Je to hrozně různorodé, ale všichni to jsou mladí úspěšní tvůrci.
Co napadá vás?
Zuzana Částková: Animované filmy používají nejenom kreslené techniky, ale často i loutky. A u nás je právě loutkářská tradice zakořeněna. Máme to zkrátka v sobě a je to naše velká výhoda. Kéž by naše mentalita byla v tomto více sebevědomá a loutkářská tradice se mohla ve světě víc angažovat.
Úspěch tvůrkyň
Česká animace je silně genderově nevyvážený obor, protože tvůrkyň je výrazně víc než tvůrců. I zahraničních úspěchu připadá výrazně více ženám. Nabízí se proto nějaké vysvětlení?
Čtěte také
Diana Cam Van Nguyen: Pro ženy v běžném filmovém průmyslu není tak snadné prorazit ve velkých kreativních rolí jako kameramanka nebo režisérka. Co se týče animované tvorby, tak ta se tvoří hlavně ve studentských letech. U animace je možné si to zkrátka udělat celé sám, a tím pádem i ženy mají větší sebedůvěru se do ní pustit.
Jakmile ale začneme mluvit o celovečerních filmech, tak už je to zase méně viditelné i u animací. Máme tu sice Michaelu Pavlátovou, ale zbytek jsou zase muži.
Michaelu Pavlátovou a její film Moje slunce Mad jsem chtěl uvést jako příklad úspěchu celovečerního filmu v mezinárodním kontextu. Získal totiž cenu francouzskou cenu Cézar pro nejlepší celovečerní animovaný film. Ani rodinný snímek Myši patří do nebe nezůstal v zahraničí bez odezvy. V kinematografii je nějaký skleněný strop?
Diana Cam Van Nguyen: Nemám pocit, že bych byla diskriminovaná kvůli tomu, že jsem žena, ale v animovaném průmyslu je to pro mě snadnější, než kdybych se vrhla do toho hraného a chtěla dělat běžný celovečerní film.
Kdo Dianu Cam Van Nguyen inspiroval ke vzniku filmu Milý tati? Jak náročné bylo pro herečku Zuzanu Částkovou vystupovat ve snímku Electra? A jak dlouho trvá natočit animovaný film? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu.
Související
-
Nádherný pás obrazů z celého světa, chválí spisovatel Formánek film Dvě slova jako klíč
Dvě slova jako klíč. Tak se jmenuje známá kniha spisovatele Josef Formánka. A teď na motivy knihy vznikl i stejnojmenný film, který natočil režisér Dan Svátek.
-
Indiana Jones a nástroj osudu: Není to největší a nejlepší dobrodružství Indiana Jonese, říká kritik
Česká kina promítají film Indiana Jones a nástroj osudu. „Většina děje se odehrává v 60. letech a ukazuje, že ne všechny intriky nacistů jsou uzavřené,“ vypráví kritik.
-
Rekordy tuzemského filmu: Zvuky, lokace, profese. Poslouchejte filmový seriál Radiožurnálu!
Nechte se naladit na filmové léto! V seriálu si tento týden budeme připomínat 125. výročí vzniku československé kinematografie a představíme filmové zákulisí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.