Zemřel neúnavný bojovník za důstojné připomínání holocaustu Romů Čeněk Růžička, dožil se alespoň demolice vepřína v Letech u Písku
Dnes se v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích konalo poslední rozloučení s jedním z nejvýznamnějších romských aktivistů v Česku Čeňkem Růžičkou, který dlouhodobě bojoval za důstojnou připomínku romských obětí holocaustu a odškodnění přeživších. Zemřel náhle na srdeční selhání v pátek 9. prosince ve věku 76 let.
Čeněk Růžička byl potomkem původních českých Romů, kteří žili na českém území řadu století a během druhé světové války byli tragicky zasaženi rasovou perzekucí. Otec se jmenoval Jan Růžička.
„Tátu zatkli v Sudetech, tam ty rasové zákony začaly fungovat hned po zabrání Sudet, řádili tam Němci atd. A tak táta putoval s celou svou rodinou do Osvětimi, tam byl rozdělovník staří do plynu, mladí jinam. Táta měl to štěstí, že s mladším bratrem putoval z koncentráku do koncentráku a osvobodili ho Američani v Mittelbau-Dora. To byl koncentrák, kde ho osvobodili, tam se vyráběly rakety V1, V2 atd.“
Peklo na zemi prožila i jeho matka Alžběta Růžičková, která za holocaustu ztratila svého prvního manžela, dceru a otce.
„Máma prošla s celou svou rodinou Letama, tam jí zahynul táta, její dcerka (moje nevlastní sestřička). Její manžel zahynul ještě dřív, než je odtransportovali do těch Letů, protože ten její manžel spolupracoval se starostou v obci Loukov, byla to nějaká odbojová skupina, máma to netušila. O tom se nikdo nedozvěděl, byly to věci utajované, ale Václav Růžička s nimi spolupracoval a někde za nějakých okolností ho zatkli. Nevím, jestli ho zatkli čeští policajti nebo Němci, a odvezli ho do Osvětimi, neputoval ani do Letů. Ale to bylo ještě dřív, než sebrali mámu s celou její rodinou z obce Loukov a odvezli je do Letů. Pak prošla dalšími koncentráky a osvobodili jí, mám takový dojem, v Buchenwaldu? To byl ženský tábor a hodně tam šili pro armádu uniformy a tak.“ (Pravděpodobně se jednalo o KT Ravensbrück, pozn. aut.).
Od roku 1997 se Čeněk Růžička začal hlouběji zabývat holocaustem Romů na našem území a dějinami tábora v Letech u Písku. Založil Výbor pro odškodnění romského holocaustu, pořádal výstavy s touto tematikou a dlouhá léta bojoval za odstranění vepřína v Letech u Písku. Byl také členem komise, která vybírala budoucí architektonickou podobu památníku v Letech u Písku. Po výběru vítězného návrhu zdůraznil i místo pro duchovní zastavení.
„Na pohřebišti za památníkem bude velký sedmi nebo osmimetrový kříž. On už tam byl kdysi, ale shnil, tak ho tam obnovíme. A bude tam také klekátko. Je to obrovská symbolika: Ten, kdo se bude chtít nějakým způsobem očistit – protože se to tady stalo ze strany českého národa – tak tam může požádat o odpuštění. Pokleknout a požádat o odpuštění. Je to každého věc, nikdo jim do toho kecat nebude, svobodně si tam bez jakýchkoliv divadel sám člověk poklekne a bude sám se svými myšlenkami. To je pro nás také důležité.“
Za svou činnost obdržel Čeněk Růžička v roce 2017 cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje velvyslanectví USA.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
