Země sebevrahů
V zemích Evropské unie zemře nejvíce občanů nikoli na silnicích - jak by se mohlo zdát - ale vlastní rukou. Ročně spáchá sebevraždu asi 58 tisíc Evropanů, zatímco na silnicích jich o život přijde o osm tisíc méně. Smutný primát v tomto směru drží mezi zeměmi EU Litva.
V Litvě na 100 tisíc obyvatel připadá 44 sebevrahů, zatímco v Řecku jsou to statisticky jen necelé čtyři osoby a v Česku 15. Jednoznačnou odpověď na otázku, co Litevce a Litevky k sebevraždám vede, asi nenajdeme. Každý to vidí trochu jinak.
Meteorolog by jistě řekl, že svou roli hraje klima - Seveřané zažívají mnohem méně slunečných dní v roce než obyvatelé Středomoří. Finové trpí depresemi čtyřikrát častěji než Portugalci, ale proč jsou na tom nejhůř právě Litevci? Podle politologa Antanase Kulakauskase jsou častou příčinou myšlenek na sebevraždu sociální důvody.
"Nezaměstnanost u nás stále roste. Měli jsme 4 % a teď už je bez práce téměř desetina lidí. Ze stejných důvodů lidé z Litvy odjíždějí, v migraci jsme společně s Rumuny na prvním místě v Evropské unii. Ze 3,5 miliónu obyvatel odjelo za prací už téměř půl miliónů vystěhovalců," domnívá se politolog.
Jedním z nich je i Vitas, který před devíti lety odjel do Spojených států a loni se vrátil do Litvy. Po několika dnech získal typicky litevskou chandru.
"Život v Litvě je zajímavý, ale nejsou tu žádné příležitosti a podmínky. Mentalita Litevců se od sovětských dob moc nezměnila, a to je příčinou velmi hlubokých problémů. Žil jsem devět let v New Yorku, mám dva diplomy, ale nemůžu tady pracovat. Ve Spojených státech všichni hledají způsob, jak obtíže překonat, tady v Litvě pořád slyším, že nic nejde. Lidé tu už dopředu všechno vzdávají, proto bych v Litvě už nemohl žít," vysvětlil.
Bída jako důvod k emigraci nebo sebevraždě - tento argument ale neobstojí, pokud Litvu srovnáme se sousedním Lotyšskem, které globální krize doslova srazila na kolena. Litevská ekonomika snáší tyto útrapy mnohem lépe než lotyšská. Litva je navíc konzervativní, zemědělskou zemí, kde na rozdíl od Lotyšska nebo zcela ateistického Estonska velkou část obyvatelstva tvoří nábožensky založení lidé. S těmito základy také nejdou sebevraždy dohromady.
Zeptal jsem na to františkánského mnicha, bratra Mykolase. Ten říká, že to s náboženskou horlivostí Litevců ve skutečnosti není valné. "Povinný ateizmus nahradil ateizmus, řekl bych, praktický. Dřív to tolik nebylo vidět. Lidé, kteří nevyznávali žádné duchovní hodnoty, uznávají jako jedinou hodnotu pouze peníze. Bůh ani církev pro ně nic neznamenají, chtějí pouze hezky žít," uvedl na pravou míru mnich.
Ani to ale ještě není důvod k sebevraždě. "Existuje mnoho příčin. Lidé často vkládají veškeré své naděje v ekonomický úspěch, ale ne všichni mohou být milionáři. Když přijde krach firmy, často nevidí jiné východisko než smrt. Ztratili duchovnost. Mnozí jsou věřícími jen formálně. Z tradice občas zajdou do kostela, ale není to živá víra," doplnil bratr Mykolas.
Student Dovydas Mockjavičius vidí příčinu sebevražd v nízkém sebevědomí a malomyslnosti Litevců. "Pro mě osobně je to nepochopitelné. Myslím si, že sebevražda je příliš jednoduchým řešením životních problémů. Lidé začínají pít, brát narkotika a upadají v deprese. Jednoduše si neumějí poradit s překážkami, utíkají od problémů a ty potom narůstají. Možná, že k tomu opravdu přispívá i to naše počasí," dodal.
Příčinami sebevražd se zabýval i Tomáš Garrigue Masaryk. V Litvě by našel pozoruhodný a neprobádaný studijní materiál.
