Zastupitelské úřady připravují seznamy lidí pro repatriaci. Není to žádná Sofiina volba, uklidňuje zástupce ministerstva
Bezpečnostní rada státu na ranním zasedání řešila v souvislosti se situací na Blízkém východě mimo jiné repatriaci českých občanů z oblasti. Premiér řekl, že Česko vyšle jeden armádní airbus do egyptského Šarm aš-Šajchu a jeden do jordánského Ammánu. Další Čechy z Ománu zatím bude repatriovat společnost Smartwings. Kdo určuje, kteří čeští občané se dostanou na palubu, přibližuje Petr Hladík z ministerstva zahraničí.
Jaké máte nejnovější informace o českých občanech na Blízkém východě? Jsou všichni v pořádku?
Ano, v této chvíli jsou všichni v pořádku. Samozřejmě ta nervozita je značná, protože ti lidé se nachází v oblasti, kde probíhá otevřený válečný konflikt. Ale podle informací, které máme prostřednictvím našich zastupitelských úřadů a našich diplomatů, jsou zatím všichni v pořádku.
Čtěte také
A chci potvrdit, že na tom, co oznámil pan premiér, teď pracujeme. To znamená, pokoušíme se dávat dohromady nějaké seznamy lidí. Pomáháme s návratem těch, kteří vyhodnotí situaci jako takovou, že se chtějí dostat domů do České republiky.
Jak se organizují ty repatriační lety? Kdo určuje, kteří Češi se dostanou na palubu, a pokud by byl větší zájem, kteří se tam nedostanou?
Nemusíme přistupovat k žádným Sofiiným volbám. Organizují to a seznamy dávají dohromady naše zastupitelské úřady. V tomto případě je to náš zastupitelský úřad v Izraeli a náš zastupitelský úřad v Jordánsku.
Preferenci mají samozřejmě krátkodobí cestovatelé, kteří tam uvázli, a samozřejmě rodiny s malými dětmi nebo lidé, kteří mají nějaký zdravotní problém. To je naše jednoznačná preference.
Nicméně my můžeme repatriovat jenom jaksi v souladu s našimi možnostmi. Vy víte, že stát Izrael, Írán a další státy v regionu mají uzavřený vzdušný prostor. Proto jsme museli přistoupit k tomu, a to se teď organizuje, že zajišťujeme přepravu lidí z Izraele do Egypta. A samozřejmě na tom spolupracuje i náš zastupitelský úřad v Káhiře, který bude přítomen v okamžiku, kdy se ta přeprava domluví a ty seznamy se dají dohromady. A tak stejně postupujeme v případě jordánského Ammánu.
Hosty jsou:
- Petr Hladík, ředitel Odboru BV a Severní Afriky na MZV;
- Oldřich Bureš, vedoucí centra bezpečnostních studií, Metropolitní univerzita Praha;
- David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Jaká jsou aktuální doporučení pro české občany, kteří zůstali v oblasti Blízkého východu?
Abych to shrnul: úplně nejdůležitější je sledovat situaci v místě a dbát pokynů úřadů, které v místě situaci sledují online. A v případě Izraele je to tzv. civilní obrana, což je součást izraelské armády, která je schopná podávat v reálném čase informace o přicházejících útocích. Ale stejně tak i ve státech Zálivu jsou ty orgány poměrně efektivní, to znamená, jsou schopny dávat informace v reálném čase.
To, co je podstatné, aby se lidé dostali k informacím od nás, to znamená od ministerstva zahraničí, měli by být registrováni v tzv. Drozdu, což je dobrovolná registrace občanů v zahraničí. Tady jenom upozorňuji na takový detail. Někteří lidé se třeba registrovali, ale protože měli namířeno do Asie, tak tam napsali, že budou v nějaké asijské zemi. Teď uvázli například v Dubaji a je potřeba, aby to aktualizovali. Jenom dodávám, že je to sice založeno na dobrovolnosti, ale je to pro nás jako pro stát jediná možnost, jak mít kontakty, ať už e-maily, anebo telefony, aby se lidé k těm informacím dostali.
A potom to poslední – sledovat informace leteckých přepravců, protože v okamžiku, kdy je uzavřený vzdušný prostor, tak to je samozřejmě to nejpodstatnější. My nemůžeme předpokládat, kdy k jeho uvolnění dojde, ale existují tzv. okna příležitosti, jako například teď v případě Ománu – Smartwings tam bude posílat nějaké lety pro svoje klienty a může dojít k jejich repatriaci.
A je to jednoduché, udělat tu přeregistraci v systému Drozd?
Ano, je to velmi jednoduché. Stačí opravdu zadat svoje kontaktní údaje a tím pádem jsme schopni předávat informace přímo těm lidem. Samozřejmě, protože tam teď probíhá válečný konflikt, může docházet k výpadkům telefonní sítě a internetu – někde, jako třeba v případě Íránu, je totálně zablokován. A to může být situace třeba i v Libanonu. A to jsou prostě situace, kdy zasahuje vyšší moc. To nejsme schopni ovlivnit.
Stejně tak máme naši funkční nouzovou linku +420 222 420 222, kde jsme vyřídily stovky telefonátů. Rád bych apeloval na naše občany, aby opravdu volali jenom ti, kteří mají nějaký aktuální problém, se kterým ministerstvo může pomoci, aby nedocházelo k přetížení. Ale naši pracovníci i těm, kteří se nedovolali – a bylo jich cca 50 – tak jim postupně volají zpátky. To znamená, že všechny ty hovory jsou postupně vyřizovány.
Hodně Čechů zůstává v Dubaji. Doporučení pro ně je, aby tam dál zůstali, nebo by se měli pokusit přesunout do Ománu?
Ne, rozhodně se nepřesouvat. Hraniční přechody nejsou v blízkosti větších populačních center. Navíc protože spousta lidí neuposlechla tohoto doporučení, a tím nemyslím Čechy, ale i lidé z dalších zemí, tak ty přechody jsou zahlceny. Jsou tam desetihodinové fronty, je tam problém se zajištěním čistě logistiky a toho, aby to nějak fungovalo.
Takže naše doporučení je naopak nepřesouvat se. Prostě ten vzdušný prostor je pro tuto chvíli uzavřen a bohužel lidé musí vyčkat. Nicméně třeba emirátské úřady k tomu přistupují velmi zodpovědně, v závislosti na tom, který to je emirát, a například nabízejí zajištění prodloužení pobytu v hotelech. A v případě, že někomu propadnou víza, jsou připraveni je bezplatně prodloužit.
Takže ta spolupráce místních orgánů je v tomto ohledu také pozitivní. Nicméně všichni musí chápat, že lidí, kteří tam zůstali, jsou opravdu vyšší tisíce nebo desetitisíce a je to krizová situace způsobená válečným konfliktem. To znamená, že ten diskomfort bohužel absolvují všichni.
Jak vysoké je riziko odvetných íránských útoků na území Evropské unie? A kam až může vyšplhat cena ropy? Poslechněte si celé speciální vysílání věnované aktuálnímu dění na Blízkém východě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trest smrti je proti židovské morálce, Izrael je ale po 7. říjnu mnohem radikálnější, popisuje Kalhousová
-
Nákladná a dlouhá stavba. Státy Arabského poloostrova se chtějí potrubím vyhnout Hormuzu
-
Satira a humor jsou zbraněmi proti dezinformacím a autoritářům, míní bývalý šéf Rádia Svobodná Evropa
-
Snížení věku trestní odpovědnosti? ‚Nejzávažnějších činů se děti dopouštějí málo,‘ říká Hulmáková