Zaslouží si Češi německé mzdy? Museli by zvýšit produktivitu práce, soudí ekonomka

29. červen 2018

Pracovat míň, vydělávat víc a žít ve světě bez ekonomických krizí. Že už jste to párkrát slyšeli? Není divu. Jde o osvědčený repertoár těch, které ekonomka Hana Lipovská označuje za „falešné spasitele“. „Člověk je tvor optimistický a pořád doufá v ráj na zemi. Pokud možno bez práce a bez úsilí,“ vysvětluje v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Znáte starou báji o pochodu lumíků? Pravděpodobně ne. Podle ekonomky Hany Lipovské přitom přesně popisuje, co se právě kolem nás odehrává – přesvěčení, že všichni můžeme mít víc bez toho, že bychom sami víc udělali.

„Jednou za čas se lumíci přemnoží a pochodují norskými fjordy na útes. A postupně všichni seskáčou do moře a uhynou. Pojem ‚pochod lumíků’ se tak dnes používá k popisu situace, kdy člověk poslušně a bez uvažování jde na porážku.“

Myšlenka ‚oběda zadarmo’ je relativně stará, o základním nepodmíněném příjmu se ale mluví až v posledních 20 letech. Ukazuje se ale, že kdybychom rozpočítali všechny peníze, které dává stát na sociální příjmy, byl by nepodmíněný příjem tak nízký, že by si kupříkladu všichni důchodci pohoršili.
ekonomka Hana Lipovská

Aby současný „pochod lumíků“ zastavila, napsala Hana Lipovská knihu. Jmenuje se Kdo chce naše peníze a nese podtitul Ekonomie bez politické korektnosti. Odpovídá v ní na základní ekonomické otázky: proč máme například tak nízkou mzdu? 

„Západní země si žijí nad poměry“

Tomáš Sedláček: Z ekonomie se stalo moderní náboženství, nejekumeničtější víra světa

Tomáš Sedláček

Predikce ekonomů mohou pro nezasvěcené pozorovatele působit jako věštění z křišťálové koule. I ekonom a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček byl vždycky proti takovému prorokování, které vytváří falešný pocit jistoty a stádové chování, kdy se lidé nespoléhají na instinkt.

„Měli by brát čeští dělníci francouzské nebo německé mzdy? Záleží, zda si je skutečně zaslouží, nebo zda ke zvýšení mezd dojde centrálním rozhodnutím,“ upozorňuje ekonomka. A tady se dostáváme na tenkou půdu. Mzdu si totiž „zaslouží“ každý, kdo pracuje – s její výší už to prý ale tak jednoduché není. 

„Čím víc toho vyrobíme, tím vyšší je naše produktivita. To ale nic neříká o tom, jak usilovně konkrétní člověk pracuje. Když vás pošlu na pole okopávat brambory a dám vám jen motyku, strávíte tam sice týden a neskutečně se nadřete, ale v konečné fázi budete mít stejný počet pytlů brambor, jako když vás tam pošlu s kombajnem na dvě hodiny.“

Abychom tedy podle Hany Lipovské mohli mít mzdy jako Němci, museli bychom zvýšit i produktivitu práce – místo „motyk“ začít pracovat s „kombajny“. Západní země navíc mají ještě silnější sociální systém. „Jejich vysoké mzdy nejsou odměnou za produktivní práci, ale jsou důkazem toho, že si tyto země žijí nad poměry,“ soudí ekonomka.

autoři: Lucie Výborná , als
Spustit audio