Zapomeňte na anglický trávník. Koncept moderní zahrady počítá s udržitelným rozvojem, tvrdí britští zahradníci
Omamná vůně růží promíchaná s o něco méně příjemným pachem motorů zahradní techniky. To je „čichová zkratka“ obří květinové show a současně obří výstavy všeho, co souvisí se zahradnictvím v Hampton Court u Londýna. Návštěvníci obří akce se mohou krásami nejen kochat, ale taky si tisíce druhů květin, stromků a keřů koupit. Anebo se nad svou zahradou zamyslet.
„Teď zrovna stojíme v nové části přehlídky, která se jmenuje Zahrádkářství v měnícím se světě. Narážíme tím na změny klimatu, měnící se podmínky pro divokou zvěř a podobně,“ vysvětluje mi ředitelka Hampton Court Flower Show Sue Biggsová.
„Je to připomínka toho, že i my zahrádkáři s tím vším můžeme něco udělat, už třeba jen tím, že budeme pěstovat ty správné květiny, které budou včely opylovat,“ pokračuje. „Nebo tu máme zahradu, kde ukazujeme, co dokáže příliš mnoho deště nebo naopak nedostatek srážek.“
Sue Biggsová odhaduje, že by letos branami výstavy, která tradičně soutěží s jarní, poněkud snobštější Chelsea Flower Show, mohlo projít na 140 tisíc návštěvníků.
Afrika se nás týká
Zahradní architekt Mark Whyte mě bere do možná nejpodivnější zahrady výstaviště, do jakéhosi labyrintu tvořeného sloními kly, samozřejmě ne skutečnými.
Pro Hampton Court je specifické, že tu dávají vzniknout zahradám, které nutí k zamyšlení a jsou někdy i kontroverzní.
Tematická zahrádka charitativní organizace Tusk Trust, jejímž patronem je princ William, má upozornit na problematiku pytláctví a skutečnost, že třeba v Británii není domácí obchodování se slonovinou zakázané.
„Pro Hampton Court je specifické, že tu dávají vzniknout zahradám, které nutí k zamyšlení a jsou někdy i kontroverzní,“ popisuje mi Mark Whyte.
„Nesnažíme se lidem vštípit, že si něco takového mají postavit u sebe doma,“ dodává. „Pro mě bylo vzrušující, že jsem mohl navrhnout autentickou africkou savanu uprostřed Anglie. Takovou malou zahradu připomínající problematiku, o kterou se vášnivě zajímám.“
Les na terase
O kus dál si o pozornost říká zahrada speciálně navržená pro relaxaci lidí s duševními problémy. Mám chuť se odborníka zeptat, jestli tento účel náhodou nesplňuje jakákoli zahrada nebo louka, ale radši otázku polknu.
Nechávám mapku v kapse a vydávám se směrem, odkud jako by se linula vůně českého lesa.
„Naše zahrada se jmenuje London Glades – Londýnská mýtina. Používáme metodu, které se říká „hugelkultur“ neboli kopcový záhon,“ vysvětluje mladý zahradní architekt Jon Davies.
„Pod vrstvou zeminy jsou ukryté tlející dřevěné klády a polena. Takové podloží drží skvěle vlhkost a vyživuje rostliny. Tuhle zahradu v podstatě nemusíte ani zalévat ani hnojit,“ chlubí se svým dílem, osázeným výlučně jedlými rostlinami David a věří, že si tenhle koncept někdo skutečně objedná třeba na svou terasu.
Politická zahrada
Hlavní nápor návštěvníků ale zažívá prodejní část výstavy, stánky se zahradními doplňky a pak samozřejmě omamně vonící pavilón ušlechtilých růží.
Příprava prestižní květinové přehlídky začíná s bezmála dvouletým předstihem. „Jen výběr zahradních architektů je dost zdlouhavý proces. Chceme po nich spolu s přihláškou spoustu detailních plánků a nákresů. Z adeptů pak vybírá panel 46 odborníků,“ popisuje mi jedna z organizátorek Gemma Lakeová.
Náklady na jednu předváděnou zahradu začínají s ohledem na použitý materiál někde na hranici 15 tisíc liber. U velkých a náročných projektů nejdou organizátoři o moc výš než na 100 tisíc liber.
Deník Telegraph Flower Show sepsul coby podnik příliš politický. Dovolil bych si oponovat. Nedokážu si představit takhle velkou show o okrasných rostlinách, aniž bychom nezmínili otázku vodních zdrojů a vůbec trvale udržitelného způsobu života. A že tahle témata byla vidět a člověk se jich mohl doslova dotknout, je jedině dobře.
