Zápisky z Indie
Chuť Indie: od pouličního jídla k čerstvému chlebu
Jak chutná v zemi, kde mají krávy přednost před motorkami a tečka na čele znamená ochranu i víru? V dalším díle seriálu Dušana Vágaie se zaměříme na indickou gastronomii.
Zeptám se na praktickou věc – jak to tam bylo s jídlem a pitím?
"Jídlo vypadalo na pohled hezky – rýže, zelenina. Jenže když jsem viděl, jak se připravuje venku na ulici, kde se na každém rohu vaří a kolem jídla poletují mouchy, nedokázal jsem to jíst."
Viděl jsi tu přípravu přímo?
"Ano. Proto jsme si nakonec našli italskou restauraci s pizzou. A můj oběd i večeře? Každý den pizza."
Obměňoval jsi alespoň druhy?
"To ano. Ale kluci z hotelu, se kterými jsem se spřátelil, mi nakonec pomohli. Jeden z nich mě druhý den ráno odvezl do anglického obchodu – pekárny s normálním chlebem, máslem a koláči. Po několika dnech pizzy to byl šok. Koupil jsem dva chleby, máslo a na tržišti rajčata s paprikami. Když jsem se vrátil, kamarád jen nevěřícně koukal – dva roky tam žil a nic takového nenašel. Radost z obyčejného chleba s máslem byla obrovská."
To je vlastně dobrá snídaně i večeře.
"Přesně tak. Hodně jsme se najedli ráno, abychom nemuseli hledat restaurace. Co ale musím pochválit, byly jejich čerstvé džusy. Na ulici vám z čerstvého ovoce udělali nápoj přímo před očima – třeba mango. Půl litru vyšel na pár korun a byl tak hustý, že se skoro nedal pít brčkem. A hlavně – viděl jsem, jak ho připravují, takže jsem se nebál."
Indie je nábožensky velmi pestrá země. Převládá hinduismus, následovaný islámem a křesťanstvím. Setkal ses s touto rozdílností?
"V Puškaru byl hinduismus patrný všude. Chrámy, každodenní modlitby, posvátné krávy na ulicích. Motorky zastavily, když kráva přecházela, a čekaly, dokud se nezvedne. Kráva má přednost před všemi."
Typickým symbolem je také tečka na čele, která má různé barvy a významy. Všiml sis toho?
"Ano, nosí ji téměř všichni. Dokonce jsem ji měl i já. Jeden starší hinduista mi ji udělal na čelo a při tom odříkával modlitbu. Říkali mi, že je to ochrana a přináší štěstí. Byla červená."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
