Zákonné podmínky pro činnost odborů na pracovišti
Majitel společnosti ČSAD v Ústí nad Orlicí údajně nutí zaměstnance, aby vstoupili do jím založených odborů. Ti, kteří nesouhlasí, mají nižší platy. Někteří zaměstnavatelé odbory nerespektují a někde prý dokonce zakládají odbory tajně. Odborové sdružování je podle Jaroslava Jakubky z legislativně-právního odboru Ministerstva práce a sociálních věcí považováno za jedno ze základních lidských práv.
Podmínky pro založení odborů jsou právě proto velice jednoduché. Stačí, aby tři osoby, z nichž alespoň jedna je starší osmnácti let, sepsaly stanovy odborové organizace a poslaly je na Ministerstvo vnitra.
Jakubka: Je tam pouze evidenční princip, to znamená dnem, který následuje po doručení, vzniká tato odborová organizace jako právnická osoba. Nepodléhá to ani schválení ze strany státu, vše proběhne téměř neformálním způsobem.
Jinou možností je přidružit se k už existujícímu odborovému svazu.
Jakubka: Zaměstnavateli oznámí zakládající členové, že tam vznikla odborová organizace a další dění nastupuje automaticky, protože jak zákoník práce, tak zákon o mzdě a další zákony stanoví práva příslušných odborových organizací, které působí u zaměstnavatele.
Odborových práv existuje celá řada. Například právo na informace o věcech, které se dotýkají ekonomických nebo sociálních zájmů zaměstnanců.
Jakubka: Je to právo vést kolektivní vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy. Představitelům odborů vzniká nárok na ochranu, to znamená, že mohou být propuštěni ze zaměstnání jenom tehdy, dá-li k tomu souhlas příslušný odborový orgán.
Ochrana před propuštěním trvá ještě dva roky potom, co odborový předák odešel ze své funkce. Zaměstnavatel musí odborům vytvořit i materiální podmínky.
Jakubka: Je povinen poskytnout odborovým organizacím nezbytné prostředky a místnost s vybavením k výkonu činnosti.
V jednom podniku může působit i vícero odborových organizací.
Jakubka: Na toto je zvláštní zákon číslo 120, který řeší odborový pluralismus. Zaměstnavatel jedná s každou odborovou organizací samostatně, ale pro sjednání kolektivní smlouvy se musí dohodnout mezi sebou a vystupovat jako jeden partner vůči zaměstnavateli.
V případě, že se jednotlivé odborové organizace neshodnou při kolektivním vyjednávání, platí názor té, která má největší počet členů. Zaměstnavatel nemůže zákonnými prostředky odbory ve svém podniku zakázat.
Jakubka: Respektovat je ale musí, protože kdyby v případě kolektivní smlouvy došlo k přerušení kolektivního jednání, tak nastupuje cesta zprostředkování, nebo by kolektivní smlouva mohla být uzavřena rozhodcem. Je také možné vést kolektivní akci formou stávky vůči zaměstnavateli. V případech porušení pracovněprávních předpisů by tak hrozil zaměstnavateli postih ze strany úřadu práce, protože by se jednalo o porušení zákona.