Záklasník: V případě dlouhé války s Íránem se musíme připravit na vyšší ceny. Brzy toho začne využívat Rusko

Co se teď děje na trzích s ropou a plynem?

Je vidět, že geopolitika se stává dominantním faktorem, který ovlivňuje ceny. Ráno docházelo k mírnému poklesu, když se obchodovalo s ropou. Izraelská armáda bombardovala potom ropná pole v Perském zálivu a došlo téměř k šestiprocentnímu růstu ceny ropy, takže se dostala nad 110 dolarů.

Pochopitelně s ní vzrostl i plyn, nejbližší termín dodání v dubnu na nějakých 55 euro. Znovu to podtrhává to, jak jsou trhy nejisté a jakákoliv akce, když není budoucnost známá, vede k poměrně velkému rozkolísání.

Čtěte také

Lehký nárůst cen pohonných hmot je pravděpodobný. Pro Evropu je důležitý americký plyn, říká ekonom Bureš

Ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček s ANO o víkendu předjednal v USA dlouhodobý kontrakt na roční rezervaci bezmála půldruhé miliardy metrů krychlových plynu v amerických terminálech LNG. Jak je to pro českou energetiku významné?

Je to významná, pozitivní věc. Jenom to nesmíme směšovat s tím, že dojednal dodávky. On dojednal, jak jste říkal vy, rezervaci kapacity, kterou dojednal na exportních terminálech, kde dochází k tomu, že se plyn zkapalňuje.

Zároveň to páruje s kapacitou, kterou už stát vlastní prostřednictvím ČEZu v Holandsku, kdy zase máme kapacitu na to, abychom ten plyn mohli regazifikovat a poslat ho potom potrubím k zákazníkovi.

Není to ale o tom, že by dojednal dodávku, ani o tom, že by to vedlo k poklesu cen. Je to ale důležité z toho důvodu, že v tom potravním řetězci – vytěžím, dopravím, zkapalním, převezu, zase uvedu zpátky – je to kontrola těch klíčových bodů a já tomu osobně tleskám, protože čím větší část toho potravního řetězce kontrolujeme v době geopolitické nejistoty, tím lépe.

Hranice možností

Vicepremiér slibuje, že dodávkami zkapalněného zemního plynu z USA můžeme pokrýt až 30 procent naší roční spotřeby plynu. Vychází to skutečně tak optimisticky?

Asi ano, ale není to těch 1.4 miliardy rezervované kapacity. Spotřeba plynu za minulý rok v České republice – to znamená firmy, domácnosti a teplárenství, ty tři hlavní oblasti spotřeby – byla někde okolo 7.5 miliardy kubíků. Čili těch 14 v rezervované kapacitě, pokud to dáme do vzorce, by odpovídalo nějakým 20 procentům dodávek. Ale já nevím, co tím vicepremiér Havlíček myslel.

Pokud myslel, že jsme schopni výhledově nasmlouvat až 30 procent plynu z USA, ano, jsme. Ale tady je potřeba říct, že po konfliktu v Íránu jsou americké exportní terminály na hranici technických možností, jsou vytíženy na 98 procent. Takže v zásadě v tuto chvíli to není věc, která by začala zítra.

Čtěte také

Měla by vláda reagovat na růst cen pohonných hmot kvůli situaci na Blízkém východě? Poslechněte si debatu

Je potřeba stavět nové, další terminály a taková rezervace kapacity může vést i k tomu, že ten, kdo by tu investici za několik miliard dolarů dělal v USA v Texasu, s tím může jít za bankami nebo za nějakými jinými poskytovateli financí a může pro to získat peníze. Ale není to bezprostřední věc.

Jinými slovy, zatím stále zůstáváme závislí zejména na tom, co se děje v Hormuzském průlivu?

Jednoznačně. Bohužel v tom regionu jsou hned tři tak zvané choke points, neboli škrtící neuralgické body, a není jednoduchá alternativní trasa, protože kromě Hormuzu, který stráží vjezd a výjezd do Perského zálivu, máme Adenský záliv, Džibutsko, Jemen. Tam zase „straší“ Húsíové, protože jsou šité a byli vždy s Íránem zadobře, a pak máme Suez.

Další problém je, že nejen, že zmizelo 20 procent ropy a plynu z trhu, ale není jednoduchá alternativní cesta. Saudové sice postavili na konci 80. let, kdy zuřil konflikt Írán-Irák a docházelo k určitým blokacím plavby v Perském zálivu, plynovod a ropovod, který přetíná Arabský poloostrov. Spojené arabské emiráty postavily podobnou odbočku do Ománu. Ale to nahradí z té pětiny, co zmizela, dejme tomu, 20 procent.

Stejně tak dnes (ve středu, pozn. red.) ráno přišla zpráva, že se domluvila irácká vláda s Kurdy, že může použít ropovod, který vede severozápadní cestou do Turecka, proto ceny ráno při obchodování lehce poklesly. Ale zase to jsou kapky v moři, prostě ta pětina zmizela.

Etický problém

Jak podle vás ovlivní válka v Íránu ceny plynu u nás v příští topné sezóně? Na čem bude cena záviset?

To je otázka za milion, nevím. Víte, naše velké štěstí je, že tenhle konflikt nepřišel loni v říjnu, protože jsme teď na samém konci tepelné sezóny. Proto ceny sice vzrostly, ale vzrostly by podstatně víc, kdybychom byli uprostřed sezóny. Teď je klíčové, jak dlouho ten konflikt bude trvat.

Pokud bude trvat déle a od dubna se začne vtláčet do zásobníků více, než se z nich bere, a každý stát v Evropě se začne připravovat na topnou sezónu, pokud nebude, řekněme, do konce dubna jasno, jak ten konflikt půjde dál a bude hrozit, že z toho bude dlouhá poziční válka à la Ukrajina, tak si myslím, že se musíme připravit na ceny podstatně vyšší.

Čtěte také

Ceny ropy jsou teď pro Rusko výhoda. Navíc nepřijde ani o partnery v Íránu, míní expertka Kolenovská

Trhy budou v situaci, kdy tam značná část dodávky zmizela a není za ni náhrada, velmi nervózní, protože nahradit můžete buď z USA – tam jsme se bavili, že jsme na hraně kapacity –, nebo z Austrálie, tam jsme také na hraně kapacity. Ten plyn v tuto chvíli prostě není.

Jediný plyn, který by byl, stejně jako ropa, je v Rusku, ale to je velmi složité etické dilema. Rusko velmi brzy začne tu zbraň používat a začne být tlak na domácí politické scéně v evropských zemích, kdy začnou někteří politici říkat: Tak pojďme ty dodávky obnovit. Já si myslím, že to je ovšem velmi silný etický problém, protože nemůžu financovat agresora a na jednu stranu říkat: Ukrajino, ty jsi oběť, ale já budu financovat toho, který tě tluče. To je za mě velký problém.

Fiskální dopady

Cena nafty od začátku války proti Íránu v Česku někde vyskočila i o deset korun za litr. Jaké má vláda v tomto směru páky růst cen brzdit?

Vláda může trochu ulevit. Bohužel žádná vláda na světě, kromě vlád těch zemí, které ropu těží, není v situaci, kdy by ovlivňovala cenu. Cena je nám dána a vláda může v první řadě pouštět něco ze státních hmotných rezerv. Potom může uvažovat o nějaké formě daňové úlevy, protože když se podíváme na cenu u stojanů, tak zhruba polovina jsou při dnešní ceně daně.

Jestliže jsme někde na 40 korunách, tak zhruba 20 korun z toho je kombinace spotřebky a DPH. Spotřebka je dána pevnou sazbou, DPH funguje trošku složitě, protože je to daň na daň, čili ona zdaňuje ještě i tu spotřebku.

Takže pokud do toho vláda půjde, tak tady může udělat nějakou dočasnou úlevu, ale zase to má samozřejmě fiskální dopady. Pracujeme v režimu poměrně velkého rozpočtového schodku a výpadek těch dvou klíčových daní by to ještě prohloubil.

jak by se mohlo projevit uvolnění rezervních zásob ropy, které slibují členské státy Mezinárodní agentury pro energii? Co je tak zvaný Henry Hub? A má smysl pracovat na možnosti dodávat ropu od nás na Slovensko? Poslechněte si celý rozhovor.