Zadlužené zdravotnictví, zemětřesení v Asii, na Viktora Koženého byla uvalena vazba

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: Českým zdravotnictvím zmítají dluhy, debaty se vedou mezi ministerstvem, pojišťovnami a zástupci lékařů. Aby toho ale nebylo málo, neshodují se ani lékaři mezi sebou. V Duelu týdne se střetnou prezident České lékařské komory David Rath a místopředseda Sdružení praktických lékařů Lubor Kinšt.

Pákistán, Indie a Afghánistán zasáhlo silné zemětřesení. Srovnalo se zemí vesnice, oběti jdou do tisíců. Aktuálně se spojíme se Šimonem Pánkem ze společnosti Člověk v tísni, která má rozsáhlou misi v Afghánistánu.

Viktor Kožený sedí v cele na Bahamách. Zda si na něj může alespoň prstíčkem sáhnout i ruka české spravedlnosti se budu ptát pověřené nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké.

To jsou události týdne, kterým jsme se rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 45 minutách. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Duel

Štěpánka Čechová: Celý týden se živě diskutuje o situaci ve zdravotnictví. Debatu vyvolali praktičtí lékaři. Na protest proti tomu, že jim pojišťovny platí s několikaměsíčním zpožděním, ve čtvrtek vyhlásili Den uzavřených dveří a několik set jich přijelo demonstrovat do Prahy. Pod okny ministerstva zdravotnictví pak hlasitě dali najevo, že většině z nich hrozí krach. Pro pacienta pravděpodobně už dost nepřehledné dění v resortu se co nejpřehledněji pokusila shrnout reportérka Lucie Husárová.

Lucie Husárová: Začalo to nevydařenou schůzkou u premiéra. Tu si vyžádalo Sdružení praktických lékařů, ale k jejich velkému překvapení se do Kramářovy vily dostavili také šéf Lékařských odborů a prezident České lékařské komory. Právě David Rath pak nespokojené zdravotníky zastupoval na tiskové konferenci. Přesto, že praktičtí lékaři ho za svého zástupce nepovažují. Také proto nebylo překvapením, že lékaři, kteří novinářům odpovídali mimo Kramářovu vilu, potvrdili, že premiér je od protestu a zavření ordinací neodradil.

Host (Václav Šmatlák): Já bych řekl, že jsme spíš realističtí. Myslím, že zklamaní budou naši kolegové, protože v tom Palackého náměstí před budovou ministerstva zdravotnictví přeci jenom nějaká sdělení a závěry této schůzky očekávají. Ti budou zklamaní.

Lucie Husárová: Konstatoval šéf Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák po skončení schůzky u premiéra. Se stávkou soukromých lékařů nesouhlasily nemocnice. Ředitele Fakultní nemocnice v Praze Motole Miloslava Ludvíka pobouřila výzva pacientům, že po dobu protestu se jim dostane ošetření v nemocnicích.

Host (Miloslav Ludvík): V tu chvíli jsem se opravdu ptal, tak k čemu pak praktické lékaře máme, to v tu chvíli to můžou opravdu zavřít a můžou ty lidi chodit do nemocnic a ptám se, jak můžou vůbec praktici říci, že po dobu, kdy budou mít zavřené ordinace, ať si pacienti odejdou do nemocnic, to je pro mě opravdu nepřijatelné.

Lucie Husárová: Večer před protestem se sešel premiér Paroubek se zástupci pojišťoven a ministryní zdravotnictví. Ještě před jednáním prohlásil následující.

Host (Jiří Paroubek): Předpokládám, že pojišťovny nebudou proplácet, respektive strhnou podíl z kapitačních plateb u těch lékařů, kteří stávkovat budou.

Lucie Husárová: Zástupci zdravotních pojišťoven se s premiérem Paroubkem dohodli, že výdaje na zdravotnictví v příštím roce neporostou. Stát chce například podle předsedy vlády zmrazit náklady na léky, ale tak, aby to nepoškodilo pacienty. A pak už přišel dramatický čtvrtek. Ještě před demonstrací lékařů se sešel prezident České lékařské komory David Rath s ředitelkou VZP Jiřinou Musílkovou. Dohodli se, že VZP nebude uzavírat smlouvy s novými zdravotnickými zařízeními, která neplánovaně vznikají. Se stávajícími pracovišti a lékaři, kteří nesplní nároky na kvalitu a budou ve zdravotnické síti nadbyteční, pak v příštím roce smlouvu neobnoví. Pět minut po 12 pak začala demonstrace na Palackého náměstí před budovou ministerstva zdravotnictví. Přijel na ni i tento lékař z vesnice nedaleko Tábora.

Projev účastníka: Prakticky jsem na hranici bankrotu. Musel jsem si půjčit prakticky od příbuzných. Sestřičku ještě platím, ale jako myslím si, že je to její statečnost a že chce zkrátka zabezpečit chod venkovský ordinace, kde děláme odběry a návštěvy pacientů.

Lucie Husárová: Velmi podobné problémy má i tato praktická lékařka z Karlových Varů.

Projev účastnice: Aby my jsme mohli dobře pracovat, pacienti měli od nás dobrou službu, ale abychom měli i na to zaplatit elektřinu, plyn a všechno okolo, co k tomu patří. Já mám vlastní soukromou ordinaci a bohužel i v soukromém baráku, který stojí moc, moc peněz a potřebuje údržbu a neustálý kontakt. Poslední platbu jsme dostali za červen teďko asi 19. září. Naštěstí máme rodiče důchodce, který nás občas zasponzorují.

Lucie Husárová: Po demonstraci pozvala ministryně zdravotnictví Milada Emmerová zástupce protestujících lékařů na jednání. Schůzka ale nic konkrétního nepřinesla. Podle Emmerové by mohlo pomoci plánované částečné odložení pojišťoven a navýšení plateb státu za státní pojištěnce. Ministryně zvažuje i možnost překlenovacího úvěru pro VZP. Místopředseda Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek ale řekl, že nabídnutá řešení jsou nedostatečná.

Host (Jan Jelínek): Odkup pohledávek pojišťoven ve výši 3 miliardy pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu znamená zhruba sedmidenní snížení toho zpoždění plateb. To znamená sám o sobě to nevyřeší, je to určitá mírná úleva.

Lucie Husárová: A nakonec v pátek dopoledne premiér Paroubek prohlásil, že chce změny na ministerstvu zdravotnictví. Novým náměstkem by se podle něj mohl stát prezident České lékařské komory David Rath. Pokud by ale měl příliš velké pravomoci, Milada Emmerová by zvažovala rezignaci.

Host (Milada Emmerová): Já už jsem se o tom vyjádřila, že nejsem zásadně proti tomu, ale musí se vyjasnit kompetence. To není nějaká ješitnost, pyšnost, to ne, ale prostě jako nemůžu působit někde jako figurka.

Štěpánka Čechová: Aby na vnějšího pozorovatele nebylo sporů mezi ministerstvem, pojišťovnami a lékaři málo, neshody jsou i mezi samotnými lékaři. Zatímco prezident České lékařské komory David Rath se dokázal shodnout s ředitelkou VZP Jiřinou Musílkovou, distancovalo se mnoho lékařů od toho, že by mluvil i za ně. A když přičteme ještě rozporuplné postoje managementu nemocnic a jejich personálu ke čtvrteční stávce, dokonalý zmatek, kdy vlastně nikdo nemá podporu nikoho, je na světě. Pojďme tedy zjistit, proč se neshodují ani doktoři mezi sebou. V přenosovém vozu Radiožurnálu je připraven prezident České lékařské komory, doktor David Rath, dobrý den.

Host (David Rath): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: A ve studiu je se mnou místopředseda Sdružení praktických lékařů, doktor Lubor Kinšt, dobrý den.

Host (Lubor Kinšt): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane prezidente, když jsme spolu mluvili den před stávkou, byl jste přesvědčen, že ve věci stávky a postupu lékařů mluvíte za velkou většinu z nich. Poslechněme si krátký úryvek.

Úryvek: Host (David Rath): Určitě je drtivá většina lékařů, a já jsem v neustálé internetové komunikaci se všemi našimi okresy, kterých je 86, takže jsem v denní komunikaci s nimi.

Štěpánka Čechová: Na demonstraci jste se ale dočkal toho, že vás vypískali. Jak si to vysvětlujete?

Host (David Rath): Tak, ono to má několik rozměrů. První rozměr je v tom, kdo tam byl a viděl to, tak ví, že takový ten hezký slogan Rath domů, začal volat pan poslanec Cabrnoch a lidé kolem něj, kteří tam stáli shromážděni kousek od tribuny. Samozřejmě, kde máte větší shromáždění lidí, tak se to nějakým způsobem hned uchytne a to byla teda jedna věc. Já jsem se pana poslance šel přímo zeptat, když tohle tam hulákal, proč to dělá, on zrudnul a utekl doslova mezi ty demonstrující, takže jsem se jeho motiv nedozvěděl. Pak jsem se ptal lidí kolem něho, kteří to také volali, proč tak činí a zda by mě to mohli vysvětlit, většinou jsem se dočkal naprosto nesmyslných odpovědí charakteru však vy víte nebo udělal jste málo pro praktické lékaře komorou všech lékařů, tak jistě nemůže dělat jen pro praktické lékaře, ale dělá pro všechny lékaře. Já mám pocit, že tam je problém ve vedení toho Sdružení praktických lékařů, ne tedy v praktických lékařích jako takových. To Sdružení je dlouhodobě nebo část lidí z jeho vedení nenávidí moji osobu, byli proti mému zvolení v roce 98, byli úzce spjati s mým předchůdcem, brali velmi úkorně, že se vedení České lékařské komory změnilo a vlastně každoročně k jakýmsi folklórním tancům a zpěvům patří, že stejní lidé, jako právě pan doktor Jelínek vyvolávají vždycky různá hlasování o důvěře a sesazování prezidenta České lékařské komory, takže já jsem si na to zvykl a už by mě to docela i scházelo, kdybychom o tyto, řekněme, kolority, které nás bohužel ale před občany poněkud zesměšňují, přišli. Česká lékařská komora jinak samozřejmě chápe nejenom praktické lékaře, ale všechny lékaře, oni mají pravdu, byli na tom náměstí oprávněně, my jsme to opakovaně řekli, nabídli jsme Sdružení jaksi pomoc a podporu. To na tuto pomoc plivlo a pan doktor Jelínek tam dokonce vykřikoval, že začne jakýsi proces deratizace českého zdravotnictví, naráží zřejmě ...

Štěpánka Čechová: Tak zástupce Sdružení máme tady, takže se zeptáme, pane místopředsedo Kinšte, opravdu se před ministerstvem na demonstraci pískalo proto, že vedení vašeho sdružení nemá rádo osobu pana Ratha?

Host (Lubor Kinšt): Já bych právě chtěl v první řadě odmítnout ten tón takto vést debatu. To není o osobnosti, to není o těch animozitách, které jsou v jakémkoliv spolku vždycky do jisté míry přítomny, to je o věcných potížích, které nás trápí a opravdu trápí už tedy od přístupu pana doktora Ratha do funkce před těmi sedmi lety přibližně. Není to nic nového, stejná argumentace zaznívala na všech těch dejme tomu kritických momentech a viz tady taková ta analogie, že ty praktičtí lékaři přítomní na náměstí byli něco jako malý děti, kteří se nechali zmanipulovat nějakým člověkem a pak volají, aniž vědí, co. To je prostě štěpánovská terminologie my nejsme malý děti a rozhodně tyhle věci, jako bych nechtěl, abychom dneska odpoledne v této rovině spolu takto komunikovali. K té otázce vaší. Samozřejmě za praktické lékaře vedení Komory nemluví a nemluvilo a bohužel, my jsme, teď budeme říkat oba v podstatě analogické věci, se snažili jednat a tak dál. My jsme se setkali s panem doktorem Rathem na počátku jeho kariéry, coby v tom prvním volebním období a probrali jsme problematiku vlastně primární péče, problematiku praktických lékařů a musím říct, že jsme se v některých věcech shodli, to byly otázky jistého dejme tomu regulování konzumace té zdravotní péče, jisté formy řízené péče, ono se to cize říká glit keeting, bavili jsme se o tom, v jaké podobě, v jaké formě a cílem bylo, abychom vlastně šetřili ty prostředky, které jsou každoročně navyšovány a vynakládány v těch dneska už řekneme stamiliardách, protože skoro dvě stě miliard ročně na poskytnutou zdravotní péči. A něco jiného pak bylo ale přitom, když došlo na nějaká konkrétní jednání, viz třeba dohadovací řízení, viz vlastně první konflikty, kdy Česká lékařská komora, která ze zákona neměla přístup na tato jednání o cenách za naši práci, si vlastně zřídila takovou jako pobočku, o které jsme zpočátku nevěděli co to je, to se jmenovala Česká lékařská komora OS, občanské sdružení, zpočátku pár lidí a tito se prohlásili rovněž vlastně za profesní organizaci a vydobyli si přístup na tato jednání. Nic proti tomu, problém byl v momentě, kdy se jednalo například o našem segmentu, kdy tam byl delegován zástupce touto ČLK OS, který o tom neměl ale opravdu ani ánunk, a on to tam přiznal, jenom řekl, že tam musel jít proto, aby hlasoval dejme tomu jinak, než jsme tam hlasovali my. To jsou věci, které se samozřejmě nezapomínají, které nám jako vadí a já jako zatím nemám, co bych k tomu dodával.

Štěpánka Čechová: A je to všecko spojené s osobou pana doktora Ratha?

Host (Lubor Kinšt): Je to spojené s osobou pana doktora Ratha, bohužel v tuto chvíli ano, a to sice od toho počátku. A on byl vynikající odborář, on dokázal pro lékařský stav udělat obrovský kus pozitivní práce. Byl to regulérní odborář, ale v momentě, kdy nastoupil do čela Lékařské komory, tak tuto svoji historickou praxi si přenesl i do té nové funkce a já neříkám nic nového a pan doktor Rath to ví, byl výborný odborář, ale bude špatným nebo je špatným prezidentem Lékařské komory. A teď řeknu proč, protože lékaři v České republice, to nejsou jenom zaměstnanci, to jsou mnohdy taky zaměstnavatelé těch lékařů, nemluvíme o tom širokém nestátním sektoru, a tady docházelo postupem času k těm rozkolům právě při těch citlivých jednáních, které se velmi často v podstatě potažmo vždycky týkaly peněz.

Štěpánka Čechová: Teď jste, pane doktore, slyšel konkrétní výtky vůči vám, vy jste si stěžoval, že vám to nikdo nedokázal říct, teď jste to slyšel, co vy na to?

Host (David Rath): No, je to takový pel mel toho, co udělala babička, tetička, co se stalo před 10, 7 a 2 lety. Na tento konglomerát se těžko reaguje jednou větou. Česká lékařská komora sdružuje povinně všechny lékaře. Máme 40 tisíc členů, z toho je asi kolem 5 tisíc praktických lékařů pro dospělé a 2 tisíce praktických lékařů pro děti. Zbylých, tedy odečteme od těch 40 tisíc, to je tedy 33 tisíc, jsou ostatní lékaři. Hledat shodu skutečně v tak poměrně rozmanité společnosti, není vůbec jednoduché. My se vůbec nebráníme prosazování a naopak ...

Štěpánka Čechová: Dobře, nemáte to jednoduché, to je to, co jste nám chtěl říct touto rozvitou větou.

Host (David Rath): Nejenom nemáme to jednoduché, ale my jsme vždycky deklarovali nějaký společný cíl toho lékařského stavu. Tím společným cílem je třeba cena všech lékařů, teda práce jejich a to jsme nějakým způsobem hájili po celou dobu mého výkonu funkce. Ovšem pravdou je, že jednotlivé skupiny lékařů, nejenom tedy praktičtí lékaři, ale třeba i lékaři zaměstnanci, lékaři podnikatelé, lékaři zaměstnavatelé, čas od času přicházejí s různými nápady, jak jaksi realizovat svůj vyšší zisk nebo vyšší tržbu, ale bohužel na úkor těch druhých lékařských skupin. Tady samozřejmě Česká lékařská komora souhlasit už nemůže, protože to není obecný požadavek sjednocující ty lékaře, ale rozdělující. A na to asi narážel pan doktor Kinšt, prostě, ono se to musí řešit velmi citlivě, protože když pak vyhovíte a podpoříte jednu skupinu, tak vám vzápětí přijde vynadat ta skupina druhá.

Štěpánka Čechová: Nebo-li podle vás ty spory plynou z toho, že nelze vyhovět všem.

Host (David Rath): No, lze vyhovět všem lékařům v takových těch obecných věcech, například právě v růstu ceny lékařské práce, která je u nás dlouhodobě velmi podhodnocená.

Štěpánka Čechová: Pan doktor Kinšt se hlásí o slovo, ano.

Host (Lubor Kinšt): Jenom krátce bych reagoval. Já si myslím, že přesně tady je zakopaný jádro pudla. Dřívější vedení Komory a můžou k tomu mít různí lidé různé výhrady, já to nechci komentovat a nepamatuji si všechno, nemusím všechno vědět, mělo jedno, podle mého názoru, plus. Že se snažilo ty ostré hrany před tím, než se půjde na veřejnost a na to jednání, na to dohadovací jednání, otupit o dejme tomu, teď, letos, tady přidáme a příště, až se ukáže, že ten druhý segment opravdu pokulhává, tak to dorovnám. Toto současné vedení nebo vedení doktora Ratha té Komory samozřejmě nedělá a dochází k tomu, že se my v podstatě potom přeme před zraky veřejnosti a to pojišťovny nebo dokonce skutečně ještě na i mezi médii.

Štěpánka Čechová: Teď ale zabíháme už do detailů problémů, které vy jste mezi sebou nedokázali vyřešit několik let, pravděpodobně to nedokážeme my za dvacet minut debaty, pojďme k těm závěrům. O vás, pane doktore Rathe, mluví premiér Paroubek v souvislosti s postem na ministerstvu zdravotnictví, je v té věci nějaký posun? Víte už, jak se to bude s vaší osobou vyvíjet, jste rozhodnut?

Host (David Rath): Já myslím, že je to pořád stejné, jak říkám, zhruba celý tento týden. Jenom ještě bych se jednou větou vrátil k tomu původnímu. Víte, on to nebude mít jednoduché žádný prezident Lékařské komory, protože i to bývalé, takzvaně vedení, bylo terčem ostré kritiky, daleko možná ostřejší než teď kritizují nás praktičtí lékaři, právě ze skupiny těch nemocničních lékařů zaměstnanců. Takže proto taky to vedení padlo a až padnu já, tak přijde někdo jiný a bude zase terčem kritiky nějaké jiné skupiny lékařů ...

Štěpánka Čechová: Nebojte, k tomu se ještě vrátím, teď mi odpovězte na váš post na ministerstvu.

Host (David Rath): Teď se vracím k té věci, co jste se ptala. Samozřejmě různé věci se probírají na nejrůznějších jednáních a padají tam různé nápady, víte, že se v mé souvislosti spekulovalo o řediteli VZP, o řediteli nějaké nemocnice, o ministrovi a teď zase náměstkovi ministra.

Štěpánka Čechová: Jestliže už paní ministryně Emmerová hovoří do médií o tom, že v případě, že byste dostal širší pravomoci je ochotna rezignovat, asi to není v rovině nějakých debat, úvah zcela hypotetických.

Host (David Rath): Já to beru zatím v rovině těchto debat, protože já samozřejmě za prvé si beru určitý a poměrně dlouhý čas na rozmyšlenou, protože ta věc není vůbec jednoduchá, za druhé já o funkci, jako takovou, nestojím, netřesu se na ni, určité úvahy zazněly, debatuje se o nějakých podmínkách, ale já vůbec nejsem rozhodnut žádným způsobem zatím, a hned tak asi nebudu.

Štěpánka Čechová: Pane doktore Kinšte, jestliže lékaři mají výhrady vůči doktoru Rathovi ve vedení České lékařské komory, co by podle vás udělalo se situací to, kdyby přešel na post třeba náměstka ministerstva zdravotnictví?

Host (Lubor Kinšt): Tak já myslím, že to je odpověď nasnadě, protože Česká lékařská komora je ze zákona politickou organizací a tady takový jednoznačný příkon k nějaké politické funkci a funkce náměstka je politickou funkcí, je do jisté míry v té pozici prezidenta diskriminující, ale teď já odmítám hodnotit, jestli je to dobře nebo špatně, ten vývoj může být různý. Pan doktor . .

Štěpánka Čechová: Ne, hodnoťme to spíš to, co udělá tahle ta nebo co by udělala tahle ta situace s tou schopností dohodnout se na nějakém řešení. Vy jste se teď dohodli konečně, že budete jednat s ministryní ...

Host (Lubor Kinšt): S ministerstvem zdravotnictví jsme se dohodli, že budeme jednat, otázka osoby ministryně v té věci už je dneska, musím říct to cizí slovo redundantně nadbytečná, já si myslím, že to je otázka politické vůle, zda premiér se bude chovat jako straník, anebo jako politik. Jde nám o to, aby tím partnerem byl člověk, který rozumí problematice, vyslechne naše argumenty, eventuálně se shodneme na nějakých řešeních, anebo je odmítne věcným způsobem a mezi uvažovanými osobami je i doktor Rath a tady já teda musím říct, že to je člověk, který se zdravotnictvím má hodně společného, určitě ví o tom své a myslím si, že by to byla věcná debata, pokud by se dokázal oprostit od těch věcí, které zatím na mediální scéně vidíme. To znamená, že to je věc pana doktora, nenávist, osobní, ne. Bavme se potom nad těma konkrétníma tématama.

Štěpánka Čechová: Pane doktore Rathe, teď to souvisí s tím, co jste říkal, že je už nějakým koloritem České lékařské komory, že se vás pokoušejí odstranit z vašeho prezidentského postu. Bude příští víkend tuším další sjezd Komory, očekáváte, že se opět pokusí lidé sesadit vás z vašeho prezidentského postu?

Host (David Rath): Tak, mě by snad bylo i líto a cítil bych se nesvůj, kdyby i tentokrát se o to někdo nepokusil. To bych měl pocit, že se někde stala nějaká závažná chyba a musel bych to všechno překontrolovat, proč tomu tak není. Čili, tohle je trošku zlehčení, já myslím, že v normální situaci především co potřebujeme, věcnou debatu. Těch problémů je skutečně celá řada a není vůbec jednoduché na ně najít nějaké řešení, neřku-li dokonce konsensuální řešení, která má podporu většiny.

Štěpánka Čechová: Víte, ono zaznívá z řad lékařů i taková úvaha, že to, že vás už po několikáté nepochybně tedy, jak vy sám říkáte, se pokusí sesadit z prezidentského křesla České lékařské komory, vede i k tomu, že vy se snažíte zajistit si teplé místečko na ministerstvu.

Host (David Rath): A tak myslím, že to je asi z bláta do louže, jak se říká, že by na ministerstvu bylo moc teplé místo, za prvé za 8 měsíců jsou volby, za druhé pobyt na ministerstvu v pozici ministra nebo náměstka, který má kompetence poněkud připomíná pobyt pod gilotinou nebo na elektrickém křesle, takže teplá místa, teplé místo, to je pěkné teplé místo, je třeba ve vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, to je skutečně, marně hledám, hledám tedy termín, ale takové teplé místo ...

Štěpánka Čechová: Já myslela, že marně hledáte způsob, jak se tam dostat.

Host (David Rath): To, kdybych to věděl, tak bych to určitě využil, to neříkám samozřejmě vážně, ale s trochou nadsázky, ale to je skutečně něco jako ozdravovna. To by se mi líbilo.

Štěpánka Čechová: A teď, pokud jste slyšel z úst pana doktora Kinšta, že i on je schopen s vámi jednat v případě, že byste se na ministerstvu octl, jste ochoten se oprostit od těch osobních náhledů na věc, jak říkal pan doktor Kinšt?

Host (David Rath): Paní redaktorko, ale my se od nich osobňujeme celou dobu nebo dlouhou dobu. Byli jsme to my, kteří jsme nabídli teď praktickým lékařům pomoc, podporu, říkáme, že mají pravdu, že je dobře, že šli stávkovat, že na problém upozornili. Neřekli jsme jediné slovo, křivé slovo oproti Sdružení, oproti jednotlivým aktérům a spíš ty řekněme vulgarity zaznívaly z druhé strany, ale já nejsem zas extremně urážlivý, takže já se vůbec nebráním si sednout za jednací stůl s kýmkoliv a věcně probírat cokoliv.

Host (Lubor Kinšt): Tohle je přesně ta ukázka. Pan doktor Rath opravdu mluví tak, jak to auditorium chce slyšet.

Štěpánka Čechová: To znamená, jak to teď vypadá. Budete spolu schopni dál komunikovat nebo se i vy přidáte k těm, kteří se pokusí sesadit prezidenta České lékařské komory příští týden na Komoře.

Host (Lubor Kinšt): Já to říkám otevřeně, ano, já si myslím, že prostě stávající kroky doktora Ratha a jeho propojenost s jistou politickou stranou jsou diskriminační pro výkon funkce prezidenta a politické profesní organizace České lékařské komory a podpořím tento návrh na odvolání. To je první krok. Druhý krok je jako stabilizace lékařského stavu a tedy České lékařské komory, pokud se to podaří, bylo by to ideální, formy vnitřní pracovní, jak bychom měli pracovat, aby se vlastně tyhle ty věci příliš neřešily formou konfrontací, to je podle mého názoru nosné téma pro budoucí vedení Lékařské komory.

Štěpánka Čechová: Pane doktore Rathe, jste schopen, kdyby to mělo konečně vnést alespoň většinovou jednotu do řad lékařského stavu, třeba se vzdát své prezidentské funkce a přejít na ministerstvo, kde jsou schopni s vámi lékaři jednat?

Host (David Rath): Prosím vás, je standardní mechanizmus, tam jsou delegáti a tito delegáti mě mohou odvolat. Pokud mě odvolají, tak samozřejmě já odejdu z funkce, pokud mě neodvolají, tak mám jejich demokratický mandát, ať se to někomu líbí nebo nelíbí.

Štěpánka Čechová: Takže to bude určitě předmětem řešení na, příští týden na setkání České lékařské komory. V našem studiu byl místopředseda Sdružení praktických lékařů, doktor Lubor Kinšt, díky, na slyšenou.

Host (Lubor Kinšt): Dobrý večer.

Štěpánka Čechová: A v přenosovém voze prezident České lékařské komory, doktor David Rath. Díky, na slyšenou.

Host (David Rath): Na shledanou.

Štěpánka Čechová: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Po půl šesté aktuálně zavoláme společnosti Člověk v tísni o informace o zemětřesením postižených oblastí Asie, no a na to, zda dosáhne česká spravedlnost na Viktora Koženého se zeptáme nejvyšší státní zástupkyně. To vše ale až po krátkých zprávách a po písničce.

Zemětřesení v Asii

Štěpánka Čechová: Zemětřesení v Pákistánu, Indii a Afghánistánu už má přes tisíc obětí, ale smutné číslo pravděpodobně bude dál rychle narůstat. Nejvíce zasažen je Pákistán, otřesy dosahovaly síly 7,6 stupně Richterovy škály a jejich epicentrum bylo asi 95 kilometrů od Islamabádu. Jak vypadá momentálně situace, shrnuje kolega Milan Kop.

Milan Kopp: Otřesy vyvolal podle seismologů náraz indického subkontinentu do euroasijské tektonické desky. Indie se totiž posunuje na sever rychlostí dvou centimetrů za rok a způsobuje tak silná zemětřesení. Pohyby indického subkontinentu ostatně vytvořily i nejvyšší pohoří světa Himaláje. Některé vesnice na severu Pákistánu jsou podle ministerstva vnitra srovnány se zemí a představitelé státu hovoří o národní katastrofě. Armáda se snaží evakuovat lidi z odříznutých vesnic, ale podle agentury AFP v zemi zavládl chaos, nefungují telefony a ke zříceným domům se zatím nedostala technika. Lidé se snaží pod trosky dostat s holýma rukama. V Indii je zasažena pohraniční oblast Kašmíru. Otřesy neminuly ani východní Afghánistán, ale tamní úřady velké škody nepředpokládají. Podle informací zastupitelských úřadů pravděpodobně nejsou postiženi žádní čeští občané a v pořádku jsou i čeští vojáci v Afghánistánu. Naše humanitární organizace a záchranáři jsou připraveni poskytnout pomoc.

Štěpánka Čechová: Aktuálně je na našem telefonu připraven Šimon Pánek ze společnosti Člověk v tísni v České televizi, dobrý den.

Host (Šimon Pánek): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Vy nejenže máte bohaté zkušenosti s pomocí v oblastech zasažených zemětřesením, ale máte i rozsáhlou misi v Afghánistánu. Platí stále, že všichni vaši pracovníci jsou v pořádku?

Host (Šimon Pánek): Ano, je to tak. My máme v Afghánistánu 7 Čechů nebo 7 lidí, vyslaných tady z České republiky asi 40 až 50 místních zaměstnanců a protože pracujeme i právě ve východním Afghánistánu, tak jsme měli jisté obavy, ale všechno je v pořádku.

Štěpánka Čechová: Popišme, aby si lidé dokázali představit dopady otřesů, jaké oblasti zasáhly, jak to tam vypadá?

Host (Šimon Pánek): Epicentrum zemětřesení bylo v Kašmíru, to je veliká hornatá oblast, která je vlastně prodloužením Himaláje směrem na západ, někdy se té oblasti také říká Karakoram, je to velice chudá oblast, kde spousta lidí žije v malých vesnicích, v bočních údolích od toho hlavního údolí řeky Indus, na kterém leží také město Gilgit, které bylo opět zasaženo, čili musíme si to představit vlastně jako v zásadě chudou rozvojovou zemi, kde bude trvat několik dní, než se podaří zjistit, jak v těch odlehlých místech zemětřesení dopadlo. Je nutné počítat víc s druhotnými problémy, jako jsou sesuvy půdy, které jednak mohou přehradit cesty a vlastně odříznout některá ta údolí, dokonce se objevují obavy ze vzniku jakýchsi samovolných přehrad, které mohou přehradit divoké říčky v té hornaté oblasti Kašmíru a potom způsobit následné povodně. Na druhé straně zemětřesení se samozřejmě projevilo i ve městech, především v Islamabádu a Islamabád si lze představit především jeho moderním centrum, jako jakékoliv jiné město na světě, to znamená domy jsou panelové, budovy jsou vícepodlažní a tam ta katastrofa má úplně jiný rozměr, tam jde samozřejmě o čas, není tam problém vzdálenosti, není tam problém odlehlosti, sesuvů půdy, ale problém kvalitní techniky, která by s těmi monstry železobetonovými, která jsme viděli na obrázcích, dokázala nějak pohnout.

Štěpánka Čechová: Vzhledem k tomu, že jste pomáhali i v íránském Baamu po podobné katastrofě, jaká pomoc je teď podle vás v té zasažené oblasti nejvíce potřeba?

Host (Šimon Pánek): V této chvíli jsou potřeba především záchranáři a technika, to není práce pro humanitární organizace. To je práce pro armádu, civilní obranu, eventuelně velice specializované záchranné týmy, pokud vím, tak třeba americká armáda už takové týmy nabídla Pákistánu. Vedle toho bude potřeba klasická humanitární pomoc, to znamená přikrývky, stany, deky, potraviny pro ty lidi, kteří museli opustit svoje domovy a musí teď přežít v nějakých provizorních podmínkách. To je pro tu rychlou krizovou fázi. Skutečně velká práce a finančně náročná začne během několika týdnů, spíš měsíců, až se podaří vlastně nějakým způsobem zmapovat škody dlouhodobého charakteru a my předpokládáme a podle některých zpráv právě z Kašmíru už se první informace o tom shromažďují, že byla postižena řada vesnic a v těch vesnicích školy, zdravotnická zařízení, zdroje pitné vody, tam vidíme prostor pro dlouhodobou práci, která je také potřeba nejen v té chvíli, kdy ta věc je na prvních stránkách novin. Tak ta potřeba na místě je veliká. Ona zůstává a ta zkušenost třeba z íránského Baamu, kde jsme pracovali rok a půl a vlastně odevzdali jsme tři velké základní školy a nemocnici. Po tom prvním období, kdy jsme distribuovali základní pomoc, tak nás přesvědčuje o tom, že právě teď začíná něco, co bude trvat několik let, aby se to dalo do pořádku, byť rozsah v Pákistánu zdá se není tak obrovský, jako třeba v Íránu.

Štěpánka Čechová: Máte už v této chvíli alespoň náznaky toho nebo jasnost v tom, jakou pomoc budete organizovat vy, zda do oblasti přímo Pákistánu pojede váš člověk?

Host (Šimon Pánek): Víte, ty informace jsou kusé. Pokud někdo teď říká, že ví, co a kde je potřeba tady v České republice, tak si myslím, že není příliš seriozní nebo že to spíše odhaduje, protože komunikace nefunguje, pokud vím, tak mezinárodní Červený kříž, který je jedničkou v těch rychlých operacích, tak zatím požádal svoje týmy, aby byly připraveny vyrazit, ale nikoho do míst v této chvíli neposílá, ani žádnou konkrétní pomoc. My jsme sáhli k tomu, že náš šéf mise Marek Štyrs, který jinak je v Afghánistánu, tak už se vydal na cestu, do zítřejšího večera by měl být v pákistánském Islamabádu a řekněme zítra večer, realističtěji během pondělí budeme mít takové informace, abychom věděli, co a kde je potřeba. Zároveň jsme rozhodli o eventuelním uvolnění aktuální pomoci do výše jednoho milionu korun, tedy myslím tím peněz do výše jednoho milionu. Rozhodně se nechystáme posílat žádnou materiální pomoc letadly z České republiky nebo podobně, ty peníze budou k dispozici okamžitě, mohou být k dispozici v pondělí, v úterý, ve středu v Pákistánu tak, aby na místě se za ně dala pořídit ta pomoc. Bude-li tam potřeba té pomoci, samozřejmě a zvažujeme otevření sbírkového konta Pákistán, jehož cílem by bylo shromáždit peníze, že v této chvíli už nemůžeme pomoct těm lidem, kteří nepřežili to zemětřesení, ale můžeme pomoc těm, kteří zůstali, aby se jejich život dostal co nejdříve do jakž takž snesitelným forem.

Štěpánka Čechová: Aktuálně Šimon Pánek z organizace Člověk v tísni. Mnoho štěstí při vaši práci. Díky, na slyšenou.

Host (Šimon Pánek): Děkuju, na shledanou.

Viktor Kožený zadržen na Bahamách

Štěpánka Čechová: Rozhodnutí o uvalení vazby na Viktora Koženého nebo o jeho propuštění na kauci soud v bahamském Nassau odročil na pondělí. Finančník tak tráví víkend v policejní cele na ostrovech. Newyorský soud ho obvinil spolu s dalšími dvěma muži z úplatkářství v Ázerbajdžánu a policie na základě amerického zatykače pak právě na Bahamách Koženého zatkla. Případ podnikatele připomíná reportér Vít Pohanka.

Vít Pohanka: Viktor Kožený je stíhán už potřetí. V České republice byl obviněn z podvodných machinací, které údajně připravily investory o necelých 12 miliard korun. O 182 milionu dolarů měl podle newyorské žaloby z roku 2003 připravit americké investory při neúspěšné privatizaci ropného průmyslu v Ázerbajdžánu. K údajnému uplácení v Ázerbajdžánu, které tvoří jádro žaloby, Radiožurnálu před dvěma lety Kožený řekl.

Host (Viktor Kožený): Já si myslím, že o tom věděli úplně všichni.

Vít Pohanka: A autorizoval jste nějakým způsobem, podílel jste se nějakým způsobem na tom uplácení?

Host (Viktor Kožený): Podívejte se, já s takovouto prací, takovými věcmi ruce nešpiním. Na to si najali svého agenta, ten momentálně sedí ve vyšetřovací vazbě.

Vít Pohanka: Takže jste se na tom nepodílel, na tom uplácení.

Host (Viktor Kožený): Osobně ne.

Štěpánka Čechová: Na telefonu už je připravena pověřená nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, dobrý den.

Host (Renáta Vesecká): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Bahamy už obdržely žádost Spojených států o vydání Koženého, ale takové rozhodování může trvat měsíce a Bahamy jsou navíc známé tím, že hledané osoby vydávají jen zřídka. A takoví lidé pak ještě navíc mohou z ostrovů před vydáním odcestovat třeba do Belize, kde stíhané prostě nevydávají. Nelze sice předjímat rozhodnutí bahamského soudu, ale kdyby Koženého pustil na kauci, tak by asi bylo velmi pravděpodobné, že takového postupu využije, co myslíte?

Host (Renáta Vesecká): Myslím, že by bylo celkem asi logické, pokud by měl vědomost o tom, že by mohlo dojít někdy k jeho vydání z konkrétní země, tak se přemístí do jiných území, kde mu tato hrozba nehrozí.

Štěpánka Čechová: Advokát Koženého navíc tvrdí, že zákon namířený proti uplácení zahraničních činitelů, na jehož základě právě stojí to současné obvinění, se na Koženého vůbec nevztahuje. Norma prý platí pro americké občany, ale Kožený má občanství irské. To bude asi další kritický moment.

Host (Renáta Vesecká): Rozhodně je to otázka, kterou se budou muset orgány činné v trestním řízení Spojených států zabývat, ale pravdou je, že ve Spojených státech platí princip teritoriality, čili státní občanství zde není tak rozhodující, jako otázka toho, kde došlo ke spáchání trestného činu.

Štěpánka Čechová: Ta snaha, aby se Viktor Kožený dočkal spravedlnosti i za to, že měl převést 11 a půl miliardy z Harvardských investičních fondů a tím holding dostat do likvidace je tedy realizovatelná až v případě, že by Bahamy Koženého opravdu vydaly do Ameriky. Jaký by pak byl náš postup?

Host (Renáta Vesecká): Tak samozřejmě už v současné době se zabýváme otázkou, jakým způsobem budeme dále spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení ve Spojených státech, řeší se otázka právní pomoci, kdy přicházejí v úvahu různé typy tohoto jednání nebo této právní pomoci, velice nerada bych zatím předjímala, k jakému postupu by bylo přistoupeno a za jakých podmínek, protože si myslím, že je to skutečně předčasné vzhledem k tomu, že doposud na Bahamách nebylo vůbec rozhodnuto o tom, zda bude Viktor Kožený vydám.

Štěpánka Čechová: Hovořilo se také o podobném postupu, jako v případu katarského prince Sáního, tedy předání našich záležitostí ohledně práva do Ameriky.

Host (Renáta Vesecká): Je to přesně to, o čem jsem hovořila, že je to velice problematická záležitost vzhledem k tomu, že Spojené státy v rámci trestního řízení postupují na základě principu teritoriality, tedy činu, spáchaných na územích Spojených států. V daném případě se čin stal na území České republiky.

Štěpánka Čechová: Viktor Kožený si irské občanství koupil v roce 95 v rámci programu pas na prodej, který umožňoval bohatým lidem koupit si občanství za závazek, že budou v Irsku podnikat a Kožený tak tím pádem přišel o české občanství. Je to tedy nějak podstatné pro snahu Česka o spravedlnost, když hovoříte o tom principu teritoriality.

Host (Renáta Vesecká): Není, není to tak podstatné, občanství zde nehraje roli. Rozhodující role ve vztahu ke Spojeným státům je otázka místo spáchání trestného činu.

Štěpánka Čechová: Už vás mimochodem požádal obhájce, který byl před českými úřady přidělen Viktoru Koženému, abyste přestali Koženého stíhat jako uprchlého, když je zatčen?

Host (Renáta Vesecká): Nemám takovou informaci, že by došlo k takovéto žádosti, ale musím předeslat, že i bez jakéhokoli návrhu nebo bez žádosti v případě, že by obviněný byl jaksi v moci orgánů činných v trestním řízení v České republice, tak přistupují naše orgány k tomu, že mění řízení proti uprchlému v řízení proti obviněnému.

Štěpánka Čechová: Což teĎ ale neplatí, pokud je pouze v moci orgánů na Bahamách.

Host (Renáta Vesecká): Neplatí to, protože je ve vydávací vazbě, bude teprve o tom rozhodováno, takže prozatím to neplatí.

Štěpánka Čechová: Takže stále je stíhaný Viktor Kožený a bude to tak až do té doby, dokud se nerozhodne o jeho předání do Ameriky, anebo až do doby, dokud se nedostane nějakým způsobem do moci české justice?

Host (Renáta Vesecká): Pakliže jsem hovořila o moci české justice, nemyslela jsem tím, že by byl přímo na území České republiky. Jedná se o to, aby bylo, ať už cestou právní pomoci nebo jinou cestou možno zajistit jeho přítomnost při úkonech, které jsou nezbytné v rámci trestního řízení, ale může to být i na území jiného státu.

Štěpánka Čechová: A upřímně, jak moc věříte tomu, že se skutečně dočkáme spravedlnosti v případu Viktora Koženého?

Host (Renáta Vesecká): Myslím si, že ten běh událostí, tak jak postupně nastává a jak běží čas, nasvědčuje tomu, že postupně přece jenom bude moci být odsouzen za trestný čin, který spáchal v České republice.

Štěpánka Čechová: Pověřená nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (Renáta Vesecká): Na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: Dvě televize dostaly tento týden od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání milionové pokuty za reality show Vyvolení a Velký bratr. Jan Pokorný ve fejetonu přiznává, že on vlastně taky.

Jan Pokorný: "Návštěva holiče stala se pro mě, jak čas plyne, spíš konverzační záležitostí, než viditelným zásahem do porostu hlavy. Proto je stejně tak řídká, ta návštěva. Tento týden jsem se ale posadil v kadeřnictví do pohodlného křesla a holič začal. Nejdřív se ptal, proč jsem přišel zrovna dnes. Po pravdě jsem přiznal, že nevím, že se to prostě tak hodilo. Tak to není kvůli Vladkovi? Ptal se holič. Pomyslel jsem si, že si mě s někým plete, protože mezi mými známými je jeden přibližného jména, a to Kroc. Nejsem si jist, že by měl kdy vliv na moje vlasy.

Holič si ale vyložil mé mlčení po svém. Rozechvěle líčil, jak v reality show na Primě se jistý kučeravý mládenec Vladko ostříhal skoro dohola a že to neměl dělat, protože mu předtím ták slušelo. Při následné četbě Mladé fronty Dnes a Práva jsem se ten den dozvěděl totéž. Tak to už je vážné, když seriózním novinám připadne důležité referovat o změně účesu muže, který se rozhodl prožít pár měsíců někde v baráku, s kamerami. Musím se na to tedy někdy podívat. A měl jsem štěstí.

Vladkův spolubydlící Emil se svěřoval, že si nechal oholit celé tělo a že ho to teď svědí, pravda, o tom už noviny nepsaly nebo jsem to přehlédl. Nepřehlédl jsem ale, že náš jedenáctiletý Šimon stál včera před zrcadlem toliko v trenkách s nůžkami v ruce a se zřejmým úmyslem ostříhat se. Nejdřív jsme nechápali, došlo nám ve chvíli, kdy se chlapec začal před zrcadlem pitvořit, jakoby za ním měla být kamera. A to byla pro nás pokuta. Za to, že jsme nechali Šimona občas na reality show koukat, aby si pak mezi spolužáky ve škole nepřipadal hloupě. Ty vogo, řekl by Vladko."

Štěpánka Čechová: Fejeton Jana Pokorného uzavřel dnešní scénář Týdne v tahu. Za týden, v sobotu po 17. hodině se opět nad událostmi následujících 7 dní těší na slyšenou Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.