Za vznik gelových kontaktních čoček mohla lžička v kávě, znělo v rozhovoru s Františkem Rypáčkem
Začalo to den před Vánocemi roku 1961. Tehdy si slavný český vědec Otto Wichterle z dětské stavebnice Merkur sestavil prototyp odlévacího zařízení – jakýsi čočkostroj. Jako náhon použil dynamo z jízdního kola svých synů. „Vynález, to je především nápad,“ říká dnes František Rypáček, ředitel Ústavu makromolekulární chemie. „A právě nápad dostal Otto Wichterle už dávno předtím.“
Kdo by dnes řekl, že za vznik gelových kontaktních čoček mohla obyčejná káva? A přece. Když si jednou Otto Wicherle míchal lžičkou kávu, vytvořila hladina parabolu – a nápad na výrobu hydrogelu byl na světě.
„V případě gelu, který Otto Wichterle použil pro první kontaktní čočky, k sobě byly jednotlivé molekuly chemicky vázány. Takový materiál se nerozpouští ve vodě, naopak přijímá velké množství vody. Díky tomu je velmi měkký,“ popisuje v rozhovoru s Lucií Výbornou František Rypáček, na jakém principu fungují gelové čočky, u jejichž vzniku stál i Otto Wichterle.
Silonky i chemlon
Tento slavný český vědec je dnes známý třeba i tím, že vynalezl alternativní způsob výroby polyamidů. Že nevíte, co jsou polyamidy? Představte si třeba takové silonové punčochy.
„Silon se od amerického nylonu odlišoval tím, že vycházel z levnější suroviny a jeho výroba byla svým způsobem jednodušší,“ vzpomínal samotný Otto Wichterle na vynález z roku 1940.
A nová technologie byla podle Františka Rypáčka, předsedy Ústavu makromolekulární chemie, teprve začátkem. „Později na ní byl vystavěn celý československý průmysl,“ zdůrazňuje. A nešlo pouze o silonky, ale třeba i o chemlon.
27. října tomu bude přesně 100 let ode dne, kdy se Otto Wichterle narodil.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
