Za vznik gelových kontaktních čoček mohla lžička v kávě, znělo v rozhovoru s Františkem Rypáčkem

17. říjen 2013

Začalo to den před Vánocemi roku 1961. Tehdy si slavný český vědec Otto Wichterle z dětské stavebnice Merkur sestavil prototyp odlévacího zařízení – jakýsi čočkostroj. Jako náhon použil dynamo z jízdního kola svých synů. „Vynález, to je především nápad,“ říká dnes František Rypáček, ředitel Ústavu makromolekulární chemie. „A právě nápad dostal Otto Wichterle už dávno předtím.“

Kdo by dnes řekl, že za vznik gelových kontaktních čoček mohla obyčejná káva? A přece. Když si jednou Otto Wicherle míchal lžičkou kávu, vytvořila hladina parabolu – a nápad na výrobu hydrogelu byl na světě.

Čtěte také

„V případě gelu, který Otto Wichterle použil pro první kontaktní čočky, k sobě byly jednotlivé molekuly chemicky vázány. Takový materiál se nerozpouští ve vodě, naopak přijímá velké množství vody. Díky tomu je velmi měkký,“ popisuje v rozhovoru s Lucií Výbornou František Rypáček, na jakém principu fungují gelové čočky, u jejichž vzniku stál i Otto Wichterle.

Silonky i chemlon

Tento slavný český vědec je dnes známý třeba i tím, že vynalezl alternativní způsob výroby polyamidů. Že nevíte, co jsou polyamidy? Představte si třeba takové silonové punčochy.

„Silon se od amerického nylonu odlišoval tím, že vycházel z levnější suroviny a jeho výroba byla svým způsobem jednodušší,“ vzpomínal samotný Otto Wichterle na vynález z roku 1940.

Čtěte také

A nová technologie byla podle Františka Rypáčka, předsedy Ústavu makromolekulární chemie, teprve začátkem. „Později na ní byl vystavěn celý československý průmysl,“ zdůrazňuje. A nešlo pouze o silonky, ale třeba i o chemlon.

27. října tomu bude přesně 100 let ode dne, kdy se Otto Wichterle narodil.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: als
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.