Za příběhem pařížské galerie Roger-Viollet stojí vášeň k fotografii i násilná vražda

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prostory bývalé fotografické agentury, dnes Galerie Roger-Viollet, najdeme ve středu Paříže, kousek od bulváru Saint-Germain
0:00
/
0:00

Nejedno umělecké prvenství si připisuje Francie. Třeba i to fotografické. Nadšenec do snímků Henri Roger-Viollet založil už v roce 1938 stejnojmennou fotografickou agenturu, která si v Paříži ihned vydobyla výsadní postavení. Po jeho smrti se vedení ujala nejstarší dcera Helene a té se za padesát let fungování podařilo shromáždit unikátní sbírku. A možná by tato výjimečná agentura fungovala dodnes, kdyby jí v 80. letech nepostihla nevysvětlitelná tragédie.

Prostory bývalé fotografické agentury, dnes Galerie Roger-Viollet, najdeme ve středu Paříže, kousek od bulváru Saint-Germain. Ve třech místnostech jsou od podlahy až po strop vyrovnané krabice.

Fotografie od podlahy po strop

Uvnitř každé krabice máte jednotlivé obálky a v nich jsou snímky,“ otevírá před námi současný správce fotografického fondu Gilles Taquet jednu takovou, přesně označenou a popsanou. „Z druhé strany snímku vidíte číslo, aby se taková fotka případně v databázi lépe hledala. Dřív totiž samozřejmě neexistoval elektronický seznam všech děl,“ vysvětluje.

Ve třech místnostech jsou od podlahy až po strop vyrovnané krabice s obálkami, které skrývají snímky

Zato teď už elektroformu některé z šesti milionů snímků mají. Najdeme tady fotky známých osobností nebo i méně známých míst. Když chcete třeba snímky z Bretaně nebo z Provence, stačí hledat podle názvu.

Všechny snímky jsou u nás srovnané podle témat, aby se lépe našly. Když nějaký novinář potřeboval ilustrační fotku katedrály Notre Dame, jednoduše se hledalo v krabici se stejným nápisem.

Humanistická fotografka Helene Roger-Viollet

A navíc bylo jedno, kdo je autorem. O to nešlo. Zásadní byla dokumentární hodnota fotky, prostě co je na ní,“ dodává jednu zajímavost Gilles. I když v agentuře mají i snímky známých fotografů, jako byl René-Jacques nebo François Kollár, a hodnotu už získávají i fotky samotné Helene Roger-Viollet, která agenturu skoro čtyřicet let se svým mužem Jeanem Fischerem vedla.

Helene Roger-Viollet fotila všechno kolem sebe. Se svým mužem Jeanem Fischerem tvořili harmonické tvůrčí duo – až do oné tragédie

Její snímky se vyznačují určitou humanitou. Fotila etnografická témata. Ale i třeba děti nebo vojáky. Zajímala se o všechno kolem sebe,“ popisuje Gilles Taquet a dodává, že harmonický vztah fotografického páru stál u vzniku i zániku slavné agentury.

„Profesně se pár velice ovlivňoval. Když cestovali, šli do toho naplno. Oba dva fotili, oba dva řídili agenturu i zaměstnance. I když právě Helene byla oficiální majitelkou agentury,“ říká.

Harmonie, která skončila smrtí

Ukázalo se ale, že jejich vztah vlastně až tak harmonický nebyl. Stala se totiž tragédie: Helene byla v roce 1985 svým mužem brutálně zavražděna. Navíc to nafingoval tak, aby to vypadalo jako sebevražda. Policie na všechno záhy přišla a Jeana Fischera poslala za mříže. Ten ale v cele nedlouho poté spáchal sebevraždu.

K rozsudku nikdy nedošlo, takže se nedozvíme, proč k vraždě v prosperující agentuře došlo. Možná žárlivost, možná záchvat šílenství, hádá Gilles.

Fotografické sbírky a fondy Galerie Roger-Viollet, které po páru zůstaly, ale teď patří k uměleckému dědictví Francie. A navíc jsou přístupné všem nejen na webu, ale hlavně i přímo na své původní adrese: na čísle 6 v ulici Rue de Seine.

autoři: Marie Sýkorová , | zdroj:
Spustit audio

Související