Za normalizace skončil v trezoru, teď se Žert dočkal digitalizace. Jak se restaurují filmy v Česku?
V sobotu má na karlovarském filmovém festivalu premiéru digitálně restaurovaný film Žert. Snímek na motivy románu Milana Kundery natočil v roce 1968 režisér Jaromil Jireš, na začátku normalizace ale skončil v trezoru. Teď – o víc než 50 let později – ho zrestaurovali čeští experti. Těm práci usnadňují i moderní technologie. Někdy dokonce odborníci používají i umělou inteligenci.
„Nacházíme se u filmového skeneru, který používáme k digitalizaci všech zdrojů,“ ukazuje Ivo Marák, technolog restaurování ze společnosti UPP v Praze. Jsme v jedné z mnoha střižen, které tady jsou.
Analogový film, někdy i částečně poškozený, se tu převádí do pixelů. V dalších střižnách se řeší třeba samotný zvuk, barvení filmů a spousta jiných věcí.
Retuše jsou stále rychlejší
Zdigitalizovat film Žert Jaromila Jireše na motivy románu Milana Kundery trvalo stovky až tisíce hodin. Technolog restaurování Ivo Marák ale věří, že diváci výsledek ocení.
Nejnáročnější jsou při restaurování filmů retuše. Dnes je to ale díky velmi výkonným počítačům stále rychlejší. „Jsou softwary, které za pomoci umělé inteligence odstraňují to, co tam být nemá. Vždy tam ale musí být lidský faktor, protože software není dokonalý a někdy třeba odstraní i to, co na obraz patří. Rozlišit špínu od sněhu je zkrátka pro umělou inteligenci těžké.“
Čtěte také
Zdrojem pro digitalizaci Žertu byly originální negativy obrazu a zvuku uložené v Národním filmovém archivu. Jeho vedoucí oddělení kurátorů Matěj Strnad popisuje, co také takové digitalizaci záznamů předchází. „Děláme technické nálezy a snažíme se dělat historický výzkum ve filmových materiálech. Občas máme k dispozici vícero verzí, obzvlášť právě u trezorových filmů.“
První barevný film se dočká digitalizace
V budoucnu chce Národní filmový archiv zdigitalizovat první poválečný barevný film natočený v Československu, a to Jana Roháče z Dubé.
„Je to film, který někdy bývá označován za komunistickou propagandu, ale není to tak. Je to film, který se snaží dosáhnout historického stylu poplatného době v režijních metodách. Také závislost na barevné technologii omezovala rejstřík jazykových prostředků,“ popisuje generální ředitel archivu Michal Bregant.
Digitální archiv bude stále širší a dostupnější. Každá další metoda zpřístupňování bude ale vždy vycházet z původních filmových materiálů.
Michal Bregant
Cena digitalizace jednoho filmového titulu se pohybuje kolem jednoho milionu korun. Díky digitalizaci se pak filmy dostávají i na velké festivaly a česká kinematografie si pak v celosvětovém kontextu upevňuje své jméno.
Související
-
Jaromír Šofr kritizuje digitalizaci filmů: Z Rozmarného léta...
Skupina českých filmařů kritizuje Národní filmový archiv kvůli údajně nekvalitní digitalizaci českých filmů. Podporuje je také známý kameraman Jaromír Šofr.
-
Česko začalo filmy digitalizovat pozdě, jsme pozadu v kvalitě i kvantitě, tvrdí restaurátor Novák
„Celá kinematografie je dnes už digitalizována,“ říká Novák. Nejprve se digitalizovala postprodukce, pak i natáčení a snímání a poslední fází je nástup digitálních kin.