Z ozdravoven mizí děti

8. červenec 2009
Léčba v Mladči-Vojtěchově

Zatímco ještě před lety byl docela problém dostat svou ratolest do ozdravovny, dnes většinou zejí prázdnotou. Mezi rodiči o ně zájem není, i když dětem pomáhají a líbí se jim tam. Vydali jsme se do jeskyní v Mladči-Vojtěchově, kde úspěšně léčí děti formou speleoterapie. I toto zařízení ale bojuje o přežití.

Jedním z oblíbených míst, kam se jezdily léčit nemocné děti, bývaly v minulosti dětské ozdravovny. Možná si mnozí z vás vzpomenete na svůj pobyt v dětství v horách nebo třeba v jeskyních. I když nemocných dětí neubývá, ozdravovny bijí na poplach. O jejich služby není zájem. Jedním z vyhledávaných míst rodičů i dětí bývala ozdravovna v Mladči-Vojtěchově na Olomoucku. Ta je známá jako místo, kde děti pobývají v jeskyních na takzvané speleoterapii. I tomuto zařízení ale hrozí zánik.

"Trpěla na respirační nemoci, to znamená, že byla neustále nemocná, nachlazená, senná rýma, kašel. Nemohla dělat žádný sport, byla vyřízená," vzpomíná na dobu před několika lety Marcela Kováčová,. Její dcera ale tehdy měla štěstí, dostalo se jí specifické léčby - speleoterapie v ozdravovně Mladči-Vojtěchově. "Jezdila tam pět let každý rok po sobě a můžu říct, že to bylo úžasné. Pomohlo jí to, začala závodně tancovat a dělala atletiku. Naposledy tam byla ve 14 letech, protože to zařízení funguje do 15 let. Teď je na tom úžasně. Stále závodně tancuje, léky nebere, bez problémů," doplnila Marcela Kováčová.

Situace v ozdravovně, o kterou býval dříve velký zájem, je dnes neradostná a hrozí jí dokonce uzavření. To i přesto, že další podobná jeskynní zařízení v republice jsou pouze dvě. "Současná situace je už kritická. Nedostává se nám prostředků na běžný provoz. Musíme šetřit a uskromňovat se, seč to jde. Potřebujeme alespoň třicet dětí, abychom alespoň vycházeli s vyrovnanou bilancí, ale od začátku roku jsme byli velmi podprůměrní. Sezónu jsme zahájili až 14. března. Dříve jsme fungovali od ledna do prosince, ale v současné době je ozdravovna na půl roku uzavřena, protože přes jarní a zimní měsíce není o pobyt zájem," přiblížila ředitelka Petra Papoušková.

"Léčba sama o sobě je nenásilná. Přitom jeskynní prostředí, stálá teplota, stálá vlhkost, bezprašnost, navíc chybění jakýchkoliv alergenů a aerosol v jeskyních, který obsahuje řadu stopových prvků, jim zvyšuje obranyschopnost a zlepšuje se jim životní komfort," tvrdí lékař Oldřich Skokan. Tolik teorie.

Jaká je praxe? Vydali jsme za malými pacienty přímo do jeskyně. "Byl jsem tady už minulý rok a je to tady dobré. Pomohlo mi to," svěřil se malý pacient, který trpěl na chronickou rýmu. Jeho kamarádka je v ozdravovně popáté: "Pomáhá mi to. Vždycky přijedu nemocná, ale jak přijedu domů tak jsem zdravá. Vydrží mi to vždy tak půl roku."

0:00
/
0:00

O místě léčby rozhodují rodiče

Současná situace je alarmující. Mnohé ozdravovny už zanikly a jiné se s existenčními problémy potýkají. Ozdravovna v Mladči-Vojtěchově využívá ke speleoterapii od poloviny 70. let takzvanou Třesínskou jeskyni, která se díky své izolaci a poloze hluboko ve vápencovém masívu vyznačuje vynikajícími léčebnými vlastnostmi. Zřizovatelem tohoto zařízení je občanské sdružení Výbor pro rozvoj dětské speleoterapie. Zeptali jsme se ředitelky Petry Papouškové, proč o ozdravovnu, kterou za dobu její existence prošly tisíce dětí, není zájem.

"Hlavní příčinu současné krize přikládáme tomu, že nemáme konkurenceschopnost ve srovnání s farmaceutickými firmami, které lékařům nabízejí léky a jsou schopné to doprovázet rozsáhlou mediální kampaní a možná nějakými dárky. My žijeme jakoby z návrhů, nejsme výdělečné organizace, vlastně ve většině případů neziskovou. Pokud můžeme lékařům za návrhy něco dát, tak se jedná o naprosto nepatrnou částku, posíláme jim nějakých sto korun za vypsání návrhu," vysvětlila ředitelka ozdravovny v Mladči-Vojtěchově Petra Papoušková.

S podobným návrhem nesouhlasí přerovská lékařka Zuzana Andresová. Podle ní mají nezastupitelnou úlohu v rozhodování o tom, jak a kde se dítě bude léčit, rodiče. "Naopak, poslala bych je i do ozdravovny, protože děcka, která jsou často nemocná a vypadnou z toho prostředí, tak je to mnohem lepší," řekla.

Roli rodičů zdůrazňuje i primář oddělení alergologie a imunologie olomoucké fakultní nemocnice Jaromír Bystroň. "Dost věcí si tam musí hradit rodiče. Musí si hradit dopravu, musí hradit svým způsobem i pobyt v ozdravovnách, takže to není jako v lázních, která jsou na předpis a které hradí zdravotní pojišťovny. U ozdravoven to, bohužel, takové není," vysvětlil.

A jaké řešení vidí ředitelka ozdravovny Petra Papoušková? Myslí, že by situaci mohla změnit podpora ministerstva zdravotnictví nebo některých lékařských institucí. "Kdyby dali na ministerstvu nebo České lékařské komoře najevo, že ozdravovny jsou prospěšné a že za tím stojí, stačilo by uveřejnit nějakou tiskovou zprávu, tak si myslím, že by nám to pomohlo a doktoři by si uvědomili, odkud vítr vane a že ministerstvo a lékařská komora jsou pro to, aby ozdravovny psaly," navrhla.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň na to říká: "V současné době je asi tím hlavním problémem ne zcela úplná informovanost rodičů a velkém množství případů také lékařů. Tuto záležitost sledujeme a pokud v nejbližší době nedojde k nějakému posunu, budeme iniciovat další jednání."

Důvody nezájmu o ozdravovny jsou tedy různé. Na jednom se ale shodli všichni oslovení, a to je zodpovědnost rodičů. Právě oni jsou ti, kteří rozhodují o tom, jak se budou jejich děti léčit.

Za posledních 17 let zanikly dvě třetiny ozdravoven

Ozdravovny pro děti nemají peníze na provoz a mnohé z nichž krachují. Zánik hrozí i té ozdravovně, která působí v blízkosti jeskyní v Mladči-Vojtěchově na Olomoucku. Provozovatelé se shodli na tom, že ozdravovny zanikají kvůli nezájmu rodičů. Je ale tomu skutečně tak?

Kateřina Bednaříková z Asociace dětských ozdravoven a zároveň ředitelka ozdravovny v Křetíně se domnívá, že nelze jednoznačně svádět vinu za krach ozdravoven na rodiče. "Někteří rodiče skutečně nemají zájem, ale musíme se ptát proč. Jde jednak o neinformovanost, že rodič o ozdravovnách vlastně nic neví nebo si myslí, že už neexistují, což se teď hodně stává, nebo není zcela přesvědčený o účinnosti léčby pro dítě. Je proto na nás lékařích, abychom ho o tom přesvědčili a důvody mu řekli. V neposlední řadě mají rodiče také strach, že dítě, které je školou povinné, během delšího pobytu školu zamešká, i když při každé ozdravovně škola je a dítě se tam učí," vysvětlila Kateřina Bednaříková.

K tomu ovšem doplnila, že sami lékaři nejsou mnohdy informovaní a nevědí, které ozdravovny existují. Některým se podle Kateřiny Bednaříkové ani nechce při svém pracovním vytížení vysvětlovat rodičům účinek ozdravovny. "Někdy se lékaři bojí návrh napsat, že by se jim počítal do takzvaných regulačních mechanismů zdravotní pojišťovny, což není pravda," upřesnila lékařka.

V roce 1992 fungovalo v České republice 22 dětských ozdravoven s přibližně 1800 lůžky. V současné době pracuje už jenom sedm těchto zařízení s celkovým počtem necelých 600 lůžek. To Kateřina Bednaříková považuje za alarmující. Jejich fungování by proto podle ní měly podpořit ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. "Měl by se dát větší důraz na prevenci. Na to se dost zapomíná. Pak jdou do popředí různé léky a doplňková léčba. Ale to, že by se každý o své zdraví měl postarat sám a mělo by to být nějak ohodnoceno a lékaři to více propagovali, to dost chybí," doplnila Kateřina Bednaříková a dodala, že nejlepší informace o jednotlivých ozdravovnách dostanou rodiče přímo na jejich internetových stránkách, seznam pak najdou u zdravotních pojišťoven.

Počet sprejerů v Česku roste, i když skoro devět let vůči nim platí poměrně přísný zákon. V extrémním případě až osm let vězení. Většinou jdou tito sprejeři ale na rok do vězení, jestli jsou tedy dopadeni přímo při činu, což nebývá často. A tak pomalovaných fasád, vlakových souprav a tunelů stále přibývá. A nelíbí se to jak obyvatelům těchto míst, tak hlavně majitelům domů. V jejich očích je to vandalismus a požadují trest.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

Spustit audio
autoři: Radoslava Kvasničková, Vilém Janouš