Z Asuánu do Chartúmu – moderní technika otevírá nové pohledy na nejstarší dějiny, říkají archeologové

18. říjen 2015

Chcete si připomenout výzkumy československých archeologů v 60. letech v Núbii? Nebo se podívat, na čem dnes pracují čeští egyptologové v Súdánu? V Křížové chodbě pražského Karolina se otevírá výstava Z Asuánu do Chartúmu. Nejenom o ní v Hostu Radiožurnálu mluvili vedoucí expedice v centrálním Súdánu v pohoří Sabaloka Lenka Varadzinová a Miroslav Verner z Českého egyptologického ústavu.

„Výstavu jsme se rozhodli připravit u příležitosti 50. výročí ukončení prací československých egyptologů v Núbii. Šlo o velkou mezinárodní záchrannou archeologickou operaci v souvislosti se stavbou přehrady u Asuánu. Pod vodami nádrže mělo zmizet obrovské množství památek,“ vysvětluje Miroslav Verner.

A v Súdánu? Tam od roku 2009 pracují celkem tři české expedice – například v severním Súdánu nedaleko Chartúmu zkoumají lokalitu palácového a chrámového okrsku datovaného do první tisíciletí před Kristem.

V pohoří Sabaloka se archeologové zase zaměřují na poznání pravěkého osídlení v době lovců sběračů a pastevců. „Podařilo se nám odhalit celou řadu dílčích nálezů, které procházejí zpracováním,“ říká Lenka Varadzinová s tím, že jde například rozsáhlé pohřebiště mezolitických lovců a sběračů, zatím se podařilo odkrýt 63 jedinců, nacházet by se jich tam mělo 300 až 450.

Čtěte také

A jak tito lidé žili? Obživu získávali lovem, důležitým zdrojem byla řeka Nil – používali různé nástroje a důležité je, že v období 9. tisíciletí před Kristem vyráběli a používali keramiku. „Žili poměrně usedlým způsobem života, ten je v Evropě a na předním Východě znám až s neolitem,“ upozorňuje.

Pravěká krajina u jihozápadního okraje pohoří Sabaloka v centrálním Súdánu, od roku 2009 místo působení jedné ze dvou expedic Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze.

Oblasti Súdánu, ale i Egypta jsou pro archeologický výzkum zásadní, připomíná Miroslav Verner. „Jak postupuje čas a archeologové mají možnost využívat moderní techniku a dostávají se do hluboké pouště, tak výzkumu otevírají nové pohledy na nejstarší dějiny například staroegyptské civilizace,“ připomíná.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.