Z Asuánu do Chartúmu – moderní technika otevírá nové pohledy na nejstarší dějiny, říkají archeologové

„Výstavu jsme se rozhodli připravit u příležitosti 50. výročí ukončení prací československých egyptologů v Núbii. Šlo o velkou mezinárodní záchrannou archeologickou operaci v souvislosti se stavbou přehrady u Asuánu. Pod vodami nádrže mělo zmizet obrovské množství památek,“ vysvětluje Miroslav Verner.

A v Súdánu? Tam od roku 2009 pracují celkem tři české expedice – například v severním Súdánu nedaleko Chartúmu zkoumají lokalitu palácového a chrámového okrsku datovaného do první tisíciletí před Kristem.

V pohoří Sabaloka se archeologové zase zaměřují na poznání pravěkého osídlení v době lovců sběračů a pastevců. „Podařilo se nám odhalit celou řadu dílčích nálezů, které procházejí zpracováním,“ říká Lenka Varadzinová s tím, že jde například rozsáhlé pohřebiště mezolitických lovců a sběračů, zatím se podařilo odkrýt 63 jedinců, nacházet by se jich tam mělo 300 až 450.

Čtěte také

A jak tito lidé žili? Obživu získávali lovem, důležitým zdrojem byla řeka Nil – používali různé nástroje a důležité je, že v období 9. tisíciletí před Kristem vyráběli a používali keramiku. „Žili poměrně usedlým způsobem života, ten je v Evropě a na předním Východě znám až s neolitem,“ upozorňuje.

Pravěká krajina u jihozápadního okraje pohoří Sabaloka v centrálním Súdánu, od roku 2009 místo působení jedné ze dvou expedic Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze. |foto: Petr Pokorný

Oblasti Súdánu, ale i Egypta jsou pro archeologický výzkum zásadní, připomíná Miroslav Verner. „Jak postupuje čas a archeologové mají možnost využívat moderní techniku a dostávají se do hluboké pouště, tak výzkumu otevírají nové pohledy na nejstarší dějiny například staroegyptské civilizace,“ připomíná.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.