Význam různých slovních přání
Téměř každé etnikum světa má nějaký výraz, který se podobá našemu zlom vaz. Třeba Němci si přejí zlom nohu a koleno, což okoukali Britové.
Milan KOCOUREK:
V angličtině se říká zlom nohu break leg, a to už zní poněkud mírněji. Snad by se dalo říci méně krkolomně.
Marek JANÁČ:
Sděluje náš spolupracovník Milan Kocourek a z Říma ho doplňuje kolegyně Vědunka Lunardi.
Vědunka LUNARDI:
Před každým nesnadným setkáním nebo úkolem vám Ital popřeje in bocca lupo, znamená to doslova vlkovi do chřtánu. Aby zaklínadlo fungovalo, musíte ale reagovat ihned odpovědí che crepare, ať chcípne.
Marek JANÁČ:
A u nás? Termín zlom vaz souvisí hlavně s hereckou profesí. Ale zeptejte se herců, co to vlastně znamená?
herečka:
Zlom vaz? Tak takhle jsem o tom ještě nikdy nepřemejšlela.
Marek JANÁČ:
Na první pohled není moc logické, že někomu přejete štěstí a přitom vyslovujete přání zlomeného vazu. Podle jazykovědkyně Kamily Smejkalové z Ústavu pro jazyk český to ale souvisí s takzvanými tabuovými slovy a spojeními.
Kamila SMEJKALOVÁ, Ústav pro jazyk český:
To znamená, že je to zákaz užití určitého slova, ať už z toho důvodu, abych třeba nepřivolala nějaké neštěstí na toho člověka, nepřivolala tu věc nebo tu osobu, kterou pojmenovávám, tak použiju nějaký opis nebo jí úplně vynechám, anebo nějak to slovo obměním. Vlastně to souvisí s vírou v takovou magickou moc toho slova. To sepětí mezitím slovem a tím, co označuje.
Marek JANÁČ:
Tabuových slov máme v češtině celou řadu. Místo sakra říkáme safra, místo čert, čerchmant, připomíná jazykovědkyně Markéta Pravdová.
Markéta PRAVDOVÁ, jazykovědkyně:
I v běžném jazyce stejně jako máme tabuizované výrazy z oblasti nadávek, tak taky radši řeknu do prkýnka, než něco jiného.
Marek JANÁČ:
Kupodivu mezi tabuová slova patří i slovo medvěd.
Kamila SMEJKALOVÁ, Ústav pro jazyk český:
Původně název této šelmy indoevropský, byl změněn, protože lidé se obávali jí a nechtěli jí tím slovem nazvat, aby jí nepřivolali, takže použili takový opis a medvěd znamená ten, kdo jí med.
Marek JANÁČ:
Někteří lidé se bojí vyslovit své přání ze strachu, že se tím něco pokazí. Dokonce i pochvala je v některých kulturách tabu. Tak třeba v Číně byl v polovině devatenáctého století popsán případ, kdy matka pochválila své dítě a pak mu okamžitě začala nadávat jen proto, aby si ho nevšimli zlí démoni. Z podobného důvodu například matky v Africe odmítají počítat své děti, protože se bojí, že by o ně přišly, říká Lýdia Petráňová z Etnologického ústavu Akademie věd.
Lýdia PETRÁŇOVÁ, Etnologický ústav Akademie věd:
Pozor, oni nejenže je odmítají spočítat, oni je nikdy neoslovují, ani oni jim nedávají jména.
Marek JANÁČ:
To u nás v raném středověku naopak vynalezli jména, které své nositele chránila. Stačilo dítě pojmenovat tak, aby vypadalo jako malý bezvýznamný človíček, třeba takový Hlůpata.
Kamila SMEJKALOVÁ, Ústav pro jazyk český:
Tedy někdo, o kom nechceme, aby byl hloupý, chceme, aby byl chytrý, ale abychom to zkrátka nezakřikli, abychom nepřivolali to špatné, tak mu dáme takovéhle jméno.
Marek JANÁČ:
Vysvětluje jazykovědkyně Kamila Smejkalová. Etnoložka Lýdia Petráňová poznamenává, že pověry vznikají i dnes.
Lýdia PETRÁŇOVÁ, Etnologický ústav Akademie věd:
Velice kvetou pověry studentské, velice kvetou pověry v těhotenství.
Marek JANÁČ:
Podle etnoložky totiž nejsnáze vznikají tam, kde se člověk cítí bezprostředně ohrožen na zdraví a na životě.
Lýdia PETRÁŇOVÁ, Etnologický ústav Akademie věd:
Nejběžnější takovou z tradovaných pověr je, že dívka odebírá matce krásu. A naopak, když ta žena mladá zkrásní, tak se říká, že bude mít kluka.
Marek JANÁČ:
Ten až sedne do auta, bude mít možná na zpětném zrcátku amulet pro štěstí, další pověra, anebo si vybere barvu, která ho má chránit. I pověry mají svou módu a některé časem odezní.
Lýdia PETRÁŇOVÁ, Etnologický ústav Akademie věd:
Úplně takovým klasickým příkladem je potkat zelený trabant. Vy jste už mladý, vy to nevíte, ale v mé generaci potkat zelený trabant, to byla prostě děsná smůla.
Marek JANÁČ:
Naopak zaručeně prastaré jsou pověry o kominíkovi, který přináší štěstí, podkově, stejně jako tabuizované sousloví moje stará, které kdysi znamenalo něco docela jiného než dnes. Zkrátka, ať už věříte čemukoliv, prostě zlomte koleno, nohu, vaz a ještě k tomu tfuj, tfuj, čert vás vem.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
