Výkup vybraných druhů skleněných lahví a obalů

Výrobce, dovozce i distributor má přesně stanovený podíl obalů, u kterých musí zajistit jejich další využití. To znamená, že neskončí na skládce nebo ve spalovně.

Tylová: Pro materiálové využití je stanoveno na letoší rok pro papír 30 procent, pro sklo 32 procent, pro plasty 10, pro kovy 11 procent.

Vysvětluje náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová, která ale podotýká, že po našem vstupu do Evropské unie bude povinný podíl obalů k dalšímu využití výrazně narůstat.

Tylová: V roce 2005 budou podíly zvýšeny - papír 45 procent využití, sklo 80, plasty 15 a kov 25 procent.

Firmy mají několik možností, jak další využití obalů zajistit. Třeba vlastními silami.

Tylová: Jedná se o případy, kdy je omezený rozsah obalů, které jsou distribuovány pouze k určitému okruhu osob, takže není problém je zpátky sebrat nebo uzavřít smlouvu se společností, která je autorizována Ministerstvem životního prostředí a ta tyto povinnosti zajistí.

Složitější než samotné nové zpracování nebo obnovené využití odpadů, na které nemusí firmy vždy jenom doplácet, ale mohou na něm i vydělat, je jejich zpětný odběr od zákazníků.

Tylová: Pro spotřebitele musí výrobce, dovozce a distributor nabídnout místa, kam občan může obal bezplatně odložit. To jsou třeba kontejnery, rozlišené podle odpadů na papír, plasty, sklo a přibude ještě na kov.

Každá firma, která produkuje nebo prodává výrobky s obaly musí vést jejich evidenci. Z ní jí vyplyne konkrétní podíl obalů určených k dalšímu využití. To, jestli zákon skutečně podniky dodržují, kontroluje řada institucí.

Tylová: V rezortu životního prostředí je to Česká inspekce životního prostředí, v rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu Česká obchodní inspekce. Podle speciálních druhů obalů existuje ještě několik dalších orgánů, například Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Česká zemědělská a potravinářská inspekce a celní orgány, které kontrolují dovozce, zda jsou výrobky zabaleny v obalech, které odpovídají zákonu.

Pokud zjistí kontrola porušení zákona, může podle jeho závažnosti uložit pokutu až do 10 milionů korun.