Všichni jsme nepozorní. I politici, upozorňuje ekonom. Jak by měly vypadat ideální zákony?

1. prosinec 2015

Ekonomie byla kdysi spíš „kecací“ disciplína. Jenže, jak poznamenává ekonom Filip Matějka, když popíšete spousty stránek, je těžké vědu posunout dopředu. A tak se ekonomie matematizovala.

„V 50. nebo 60. letech byla ekonomie matematizována,“ přisvědčuje Filip Matějka v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Z tohoto důvodu se ekonomové začali zabývat modely a rovnicemi založenými na užitkové funkci. Dnes Filip Matějka přemýšlí o teorii racionální nepozornosti, která bere v potaz další element, totiž fakt, že lidé občas něco nevědí. „Začala se používat statistika a pravděpodobnost,“ uvádí.

Matematika je pro ekonomy jazyk, který používají při přemýšlení o lidském rozhodování. „Lidem nevidíme do hlavy, ale matematickým modelem se nám jejich chování podaří zhodnotit,“ připomíná. Teorie racionální nepozornosti je tedy pokusem vkládat do ekonomie poznatky ze sociologie, antropologie i kognitivní psychologie.

Čtěte také

Personalisté stráví nad jedním životopisem průměrně šest sekund

Zmíněná teorie je založena na předpokladu, že nejsme schopni vstřebávat všechny informace. Zkuste si představit, jak například vybíráme nový mobil – většina z nás si nepřečte detailní specifikaci přístroje, ale jen některé informace.

A Filip Matějka uvádí další příklad: „Když si HR manažeři čtou životopisy, průměrně stráví nad jedním šest sekund. To samozřejmě ovlivní diskriminaci minorit.“

Filip Matějka, ekonom

Nepozornosti neuniknou ani politici. „I ti jsou nepozorní,“ upozorňuje Filip Matějka s tím, že jeho projekt se zabývá podobou demokratických zákonů a procesů pro nepozorné lidi.

Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio